Za bodem bez návratu

Za bodem bez návratu

Anotace: první část třetí kapitoly

Sbírka: Za bodem bez návratu

III.
Nastoupit do letadla byl úkol, který Paole žádnou práci nedal. Když se sebejistě usazovala na svoje sedadlo, Haydée se okamžitě ulevilo, protože tuhle část už tedy měly za sebou. Její věčná obava z čehokoliv neznámého jí však nedovolila si let vychutnat, protože celou cestu byla už o stovky vzdušných kilometrů dál, na letišti v Nice, kde nutně musely komplikace čekat.
Nečekaly. Paola je bravurně dovedla k výdeji zavazadel, kde našly svoje kufry a obratně se s Haydée v závěsu propletla davy proudícími ven, kde si sedla na lavičku a přehodila nohu přes nohu. Haydée postavila kufr vedle jejího a taktéž se posadila. Po deseti minutách však nevydržela. ,,Na co čekáme?‘‘
Paola vybuchla smíchy. ,,Až Jeho Veličenstvo kníže pro nás pošle limuzínu?‘‘
Haydée se neurazila a čekala, až se Paola dosyta vysměje. Ta si s tím dávala na čas a než poslední záchvaty jejího smíchu konečně odezněly, Haydée stačilo naskákat na bledých pažích rudé podráždění z poledního slunce.
,,Tak co?‘‘
Paola pokrčila rameny. ,,Má zlatá, tímhle moje orientace končí, zbytek je na tobě. Máš geografickou výbavu?‘‘
,,Kompas by mi byl fakt hodně platnej,‘‘ zavrčela Haydée podrážděně a k Paolinu překvapení se šla podívat na jízdní řády tramvají a metra. Paolu to trochu zamrzelo a rychle ji dohnala.
,,Kam že to máme namířeno?‘‘
Tmavější brunetka vytáhla z kapsy kalhot složený papír. ,,Monte Carlo, Place des Moneghetti.‘‘
Haydée jí věnovala pochybovačný pohled. ,,To existuje?‘‘
Paola se zatvářila dotčeně. ,,Aby ne, sama jsem to ubytování našla na netu, a protože mi přišlo potvrzení pobytu, tak nejspíš jo. Hele, ty někam jedeš a ani nevíš, kde budeš spát?‘‘
Haydée jí neodpověděla, protože právě ukazováčkem leštila plastikovou tabulku se spoji.
,,Takže?‘‘ nechala jí Paola dostatečný prostor, aby Haydée něco našla a ta ji za odměnu zpražila nevlídným pohledem. ,,Jestli chceš něco vědět, tak spoj do Monte Carla nám zmizel před dvaceti minutami- nejspíš to byl ten, který jsme tak dlouho pozorovaly z lavičky. Další dotaz?‘‘
,,Co jede dál?‘‘
Haydée se už nemusela dívat do tabulky. ,,Autobus za půl hodiny.‘‘
,,Super, pěšky bych teda fakt nešla,‘‘ čapla ji za loket a táhla zpátky k lavičce.

Hotel vyhovující Paoliným nárokům (a původně vlastně i Apriliným) stál na náměstí Place des Moneghetti a naše cestovatelky tam dorazily kolem třetí hodiny odpolední. Ubytovaly se a Haydée nepochodila s nesmělým návrhem jít se podívat po blízkém okolí, protože Paola se sklátila do postele a za několik minut začala hlasitě oddychovat.
Haydée chvíli naslouchala a nechtělo se jí věřit vlastním uším. Nakonec jí ale nic lepšího nezbylo, než se smířit s osudem, převlékla se a s knížkou zasedla na balkón.
Pochopitelně, že koketovala s myšlenkou jít ven sama a ruch na ulici a krásné letní počasí ji k tomu lákalo. Jenže stejně tak její bojácnou dušičku přepadaly děsivé myšlenky jí samotné ztracené uprostřed velkoměsta, popřípadě okradené, znásilněné a bůhvíco ještě. Raději odložila knihu a natáhla se po empétrojce.

A najednou to bylo tady. Už den předtím byla v Monte Carlu cítit přítomnost něčeho velkého, něčeho, co naplňovalo celé město a dnes to bylo ještě znatelnější. Ulice, kterými se Paola a Haydée ubíraly pěšky k místu dění, byly přelidněné a jim nedalo žádnou práci držet směr, protože je dav jednoduše bral s sebou.
Vyčkaly si řadu před ostrahou s kontrolou vstupenek a pak už lehce našly svoje místa. Tribuna s plastovými sedačkami na monackém okruhu nebyla celý rok, v dostatečném předstihu je před Velkou cenou smontovali a pak zase odklidili. Monoposty už stály na svých místech a kolem každého se rojilo několik mechaniků.
Paola si sundala sluneční brýle. ,,Ani bych nevěděla, jaký barvy má Nando doopravdy,‘‘ vysvětlila překvapené Haydée a natáhla krk směrem k oběma Renaultům. ,,Ach, Nando, stovky kilometrů jsem překonala, abych z tebe nakonec viděla jen přilbu...‘‘
,,Tak si zbytek domysli,‘‘ odbyla ji Haydée nevzrušeně a prohlížela si jednu skupinku po druhé. Pole position získal Robert Kubica, ale to bylo od jejich místa na tribuně příliš daleko. Přesně před sebou měly jedno Hyundai a Toyotu, za nimi Brawn GP Bruna Senny a jeden z Williamsů. Jezdci před nimi si začali stahovat hledí přileb a mechanici sundávat zahřívací dečky z pneumatik.
Odstartovalo zaváděcí kolo a po něm začal závod. Paola vyskočila ze své sedačky následována převážnou většinou diváků a s pěstmi nad hlavou vyřvávala povzbudivá hesla. Haydée zůstala sedět, ale vlna adrenalinu ji také strhla- rukama se přidržovala okraje sedačky a nakláněla se dopředu.
Na projekční ploše před sebou mohly celý závod pozorovat a tak si na dálku nemile musely vychutnat odstoupení Andrease Freemana, do kterého zezadu najel Adrian Sutil a poškodil mu tak zadní část monopostu.
,,Smůla, holka!‘‘ zařvala Paola k Haydée, ale dál bedlivě sledovala Renault.

Haydée se brzy začala nudit. Od Freemanova odstoupení se nic nestalo, žádné předjíždění a jezdci pouze kroužili v uctivých odstupech za sebou. Až v posledních deseti kolech, kdy si Fernando Alonso drze zkusil zaútočit na druhého Bruna Sennu a po vzájemných strkanicích mu tento pokus vyšel neúspěšně.
Bruno Senna vyhrál. Projekční plocha promítala první tři jezdce, jak si nasazují kšiltovky a vybíhají na pódium.
,,Nando!!‘‘ obrátila se Paola ke kamarádce a skočila jí kolem krku.
,,Ne, Paolo,‘‘ napomenula ji Haydée s malým úsměvem, ,,já se jmenuji Haydée, Nando stojí tam nahoře, vidíš?‘‘
Paola se rozesmála. ,,Jenom škoda, že to Hyundai nevyšlo,‘‘ řekla s ohledem na Haydée. Druhý jezdec Anthony Davidson skončil až v druhé desítce.
Autor Alex Foster, 09.04.2009
Přečteno 589x
Tipy 25
Poslední tipující: Bernadette, Tasha101, *whatsoever*, Bíša, jjaannee, Lavinie, Tempaire, Lenullinka, Ulri, SharonCM
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí