Nový život 11

Anotace: Omlouvám se dlouho jsem nepsala.

Odpoledne mám stále usměv na rtech a práci opouštím o něco dřív než Ondra.Venku už se schyluje k večeru a já si to vyšlapuju do bankomatu.Je fajn že mě ten chlapík pozval na ples ale jaksi mi chybí šatky.Vyberu dva tisíce a to by bylo abych něco nesehnala.V prvním obchodě si nevyberu a navíc už zavíraj.V druhém je protivná prodavačka tak raději vymáznu hned a v dalším se mi žádné šaty nelíbí.Když už se vracím zavítám do jednoho obchodního centra.Najdu malý zastrčený obchůdek.Prodavačka má i celkem trpělivost.V jedněch modrých dlouhých vypadám jako bečka neboť jsou úzké dlouhé.Červené jsou zase moc krátké a zvýrazňují mi zadek a černé jsou na mě moc obyčejného střihu.Až na počtvrté mi přinese černé šaty za krk s výstřihem do půl břicha a holýmy zády.Celkem sednou a je to příjemný materiál.Na konci mají dlouhé volány skoro až k zemi.Ještě několikrát se v zrcadle otočím a prodavačka.
,,Ano to je ono ty vám sluší nejvíce."
,,Vezmu si je." Oznámím a po chvilce u kasy zaplatím 1700 korun.Domu dojdu ufuněná a upocená až je to hnusný.Moc se těšim do sprchy.Když se šátrám v kabelce a hledám klíče od bytu otevře Marek dveře svého bytu.V duchu zaúpím achjo už zase.Chvilkam už ty chlapy nechci ani vidět.
,,Čau...běžíš maraton nebo co?" Usměje se a rejpnutí si neodpustí.Jen po něm šlehnu pohledem.
,,Málem jo." Usyknu a když otevřu dveře zmizím za nima a prudce zabouchnu.Ve sprše smývám všechnu špínu dnešního dne.Když vylezu jsem jen v ručníku.Otevřu dveře na balkon a do bytu vpustím trochu čerstvého vzduchu.Ze skříně vytáhnu staré tričko po Milanovi a pustím se do vaření.Vytáhnu těstoviny a nějakou zeleninu a udělám těstovinový salát.Když zrovna slévám těstoviny uslyším zvonek.
,,Sakryš." Zakleju.Nicméně ke dveřím dojdu.
,,Wau tady to voní můžu dál?" Optá se Marek mezi dveřma.
Jen se na něj blbě podívám a než odpovím vleze mi do bytu.A proč ne pomyslím si a zavřu dveře.
,,Já věděl že bude něco dobrýho." Božsky se usměje.Vezme cedník a těstoviny vysype do připravené mísy.
,,Co to děláš?" Nevěřícně se na něj dívám jak dodělává salát.A už už bych se chtěla zase zlobit ale nejde to.
,,Pomáhám ti vadí ti to?" Optá se až mimořádně vážně.
,,No co mám stebou dělat." Snažím se zlehčit situaci.
,,A to takhle nabíháš každé?" Opřu se o dveře zatímco on míchá salát.
,,Ne jen některým." Ušklíbne se na mě a obličej zpátky vrátí k salátu.
,,No já že si to nezkusil o dveře vedle." Tam totiž bydlí ta stará uřvaná paní.
,,Já jen hodný a tamta je zlá." Usměje se.
,,Tak fajn už vím jak na Tebe." Přesednu si do obyváku na gauč.Proč se omezovat kvůli němu ve vlastním bytě.Na gauč si lehnu a nohy dám jako vždycky přes opěradlo.Někdy je dávám i na zeď.
,,Kde máš misky." Ozve se z kuchyně.
,,Nemám." Zašvitořim vesele a doufám že ho brzy vytočim a vypadne.Slyším jak tam vyndává talíře.
Potom salát donese až ke mě a já k němu zvednu hlavu.Natáhnu ruku pro talíř.
,,Ty si nedáš?" Optám se.
,,Já ti budu ujídat." Tváří se nezvykle vážně.Pak si mě celou změří zvláštním pohledem a zčervená.Dojde mi že jak sem pokrčila kolena spadlo mi tričko.Když si všimne že jsem si všimla rychle zaboří vidličku do salátu.
,,Na nakrmím tě." Lehounce se usměje a vidličkou mi šermuje před pusou.
,,To je dobrý mám piercing v jazyku já bojim." Zašišlám na něj sednu si a chystám se mu vzít talíř.Ovšem talíř drží dost pevně.Naše pohledy se střetnou a já nevím kam s očima.
,,Vážně stím stím jsem to ještě neměl." Ted trochu nepochopím co a pohledem ucuknu.
,,Se mě bojíš viď." Pohladí mě po tváři.
,,Blbost a nefandíš si trochu?" Podívám se na něj nasupeně.On odloží talíř a z ničeho nic odejde.Najednou když slyším jeho kroky chtěla bych křičet pojď zpátky.Bohužel nejde to.Jsem kráva nadávám si.Vždyť je mi v jeho přítomnosti tak dobře.Až mě přešla chuť.Dojdu do kuchyně a naberu salát na talíř a chystám se mu ho donést.Když se mi něco hebkého otře o nohy.Leknutím upustím talíř na zem a je po salátu.
,,Maxi co tu děláš?" Kouknu na kocoura, který se sem někudy musel vloudit.Vykouknu na chodbu a vidím dveře mého bytu jsou otevřené.Snažím se posbírat střepy zatímco kocour hbitě vyjídá těstoviny.Naštvaně mu dám lepáka.
,,Vidíš to co děláš seš stejný střevo jako tvůj paníček." Kocour se na mě naježí a zaprská.
,,Pchee." Zaježí se na mě a pokračuje dál ve vyžírání těstovin.Do toho se říznu o střep z talíře a rozbrečím se.Do hajzlu ten kterýho mám nejraděj má manželku na Marka sem hnusná u práce abych dávala pozor na toho dědka to je děsný.Samé problémy vítejte v Praze.
,,Proboha co se ti stalo." Oběví se Marek ve dveřích s lahví vína a dvěma skleničkama.
,,Nic." Brouknu mezi slzama.Víno položí se skleničkama na linku a sedne si ke mě.Vezme mi pořezanou ruku a pofouká mi to.Hřbetem druhé ruky mi otře slzy.
,,Bolí to?" Optá se.Ne asi vztekám se v duchu ty chlapy jsou fakt nešiky.
,,Nestalo by se to kdybys zavřel." Vyštěknu.Zvednu se od bordelu na zemi jdu do koupelny umýt se.Marek bordel v kuchyni uklidí a přijde zamnou.Položí mi bradu na rameno.
,,Zlobíš se na nás?" Optá se a já se jen s uslzenýma očima otočím.Obě ruce zvedne a přiloží mi je k obličeji něžně mě pohladí po vlasech a já ho obejmu.Proč na něj bejt vlastně hnusná.Je tak hodnej a pozornej.Po chvíli se zanáma přiloudá Max.Zvednu ho do náruče a pohladím ho.Kocour se na mě supí jakoby mi to nemohl zapomenout.A my s markem strávíme krásný večer při svíčkách.