Nezapomenutelné vzpomínky

Anotace: Bylo to poprvé a naposled? Či někdy.....

"Co třeba tadyk?" zeptal se chlapec. Dívka- "Oukej". A sedli si na lavičku v parku,kousek opodál si hráli děti na písku. Nevinně sedí vedle sebe, povídají si, usmívají se na sebe a dívají se na sebe.
Nejsou to obycějný pohledy, jsou to pohledy ošekavání, naděje, dokonale soudadnosti, harmonie a pochopení.
Chvíli je ticho. Oba dva o něčem přemýšlí. Najednou chlapec položí svou frázy, snad od ní čekal to, co se stalo. "Zase bez nálady?" a začal dívku lochtat.
Dívka se začne smát, chlapec také. pochvíli se dívka začne svíjet- kroutit, jak ji chlapec lochtá. Líbí se jí to! Cítí jak jí srdce začíná silně tlouct. Cítí ja se pomalu, ale jistě ocitá v jeho náruči a pak zklouzne na jeho klín.
Leží na lavičce a hlavu má ne jeho klíně. Cítí jeho podled, zdvihne oči a chlapec si začne hrát s jejími vlasy. Dívka se jen usmívá. Chlapec její úsměvy vrací. Jsou štastní, vypadají spokojeně. Ach, sluší jim to.
Vypadají jako by spolu byli věčnost, a další věčnost spolu budou. Nikdo by o nich nepochyboval.
Pochvíli dívka sedí, jsou spolu- v objetí. Obímají se a říkají si ta krásná nežná lůvka. / Miluji Tě, Chci být s Tebou na pořád, Nechci Tě ztratit!..../
Znovu se obejmou, tváře se dotýkají. Pochvíli se na sebe zadívají a znovu se k sobě přiblíží. Jejich rty se dotykjí. Zanedlouho už to to už nejsou jen pusinky - libají se....jenže dívka musí domů. Nechce se jí! Onji nechce pustit! Chtějí být spolu!
když se spolu rozloučí, a už na sebe ani nevidí, dívka si připada jako by ji něco chybělo, připadala si opuštěna a už neměla důvod se smát. S bezvyznamným obličejem přichází domů.
Takhle štastná bude až jen zase budou spolu....
FOREVER!