Sloka z písně života 6

Anotace: pokračování...

Sbírka: Sloka z písně života

Když je dílo dokončeno ani nemám odvahu se na dotyčného Jirku podívat.Stále si prohlížím Honzu.
,,Koukám máš to dobře namáklý." Okomentuje šev Honza.Radek se jen ušklíbne a trhne rameny.No jo frajeřinka.
,,Že by ještě z vojny?" Dobírá si ho dotyčný Honza.
,,Ne jsem hasič." Odvětí a hrcne Jirku do ramene.
,,Za tejden si ztoho vytahej stehy.Ten kraj nastřihni a pak jen zatáhni za nit.Nebolí to." Skoro profesionálně mu dá instrukce a pak ho vypakuje z mého auta, které smrdí po dezinfekci alpě a krvi.Ztoho vzduchu se mi udělá blbě.Do toho Honza uznale pískne a okomentuje.
,,Ty vole že bych se nechal šít někde na louce od vožralýho hasiče." Zapochybuje nahlas čemuž se rozesměje a do toho i rozkašle.
,,Sedí na plicích co?" Mrkne po něm Radek.Všichni víme že to byl dovětek k tomu protivnému kašli.Slyšet ho moje mamka tak by mu jistě řekla že to je jako když hrbatej padá ze schodů a brzdí rohlíkem.Společně potom zamkneme auto a vydáváme se zpátky k parketu.
,,Jdem na tu chatu." Pohodí směrem ke mě Radek.
,,Na jakou chatu?" Vloží se do toho Honza.
,,Dělám tu takový menší podnikání tak tady kousek mam chatu." Odvětí Radek a to celkem až nevýdaně mile.
,,Slečna jde snáma?" Obrátí se směrem ke mě a zubí se svému vtipu.Já jen polekaně zablikám očima a než něco stihnu řict nebo udělat chytí mě Radek za ruku.
Couráme se kamsi od parketu nějakou zahrádkářskou kolonií a Radek nějak ne a ne pustit moji ruku.Těžko říct proč to udělal.Příjemně hřeje ale je mi ztoho divno po těle.Po pár metrech dojdeme k chatě.Maličká chata se čtvercovým pudorysem na zahradě luxusní auto a v úhledných hromádkách dřevo.Oči mi přelétají až zabloudí na k parapetu chajdy.
,,Hele asi hraje televize." Řeknu směrem k Radkovi s nadějí že sbalim Káťu a co nejrychleji vypadneme.
,,Si to určitě rozdávaj." Okomentuje dění Honza který se přiřítí k oknu blíž.Roztěkaně kouknu na Radka a potom na Honzu.
,,Neplaš." Zašeptá Radek.
,,Pojď." Pobýdne mě a počká i na Honzu a nacpe nás oba dovnitř.Stále nějak nechápu proč snáma dotyčný chodí.Nicméně je mi to příjemnější než kdybych zůstala sama s Radkem.Zavítáme do malé kuchyňky.Stůl židle lednička kuchyňska linka.Takový základ.Na všech židlích je oblečení nebo různé věci.Honza si pohodlně jednu židli odklidí a Radek se hrabe v ledničce.Já se rozhlížím kam si sednu.Honza to vyřeší za mě.Stáhne mě k sobě na klín.Chytí mě za břicho.Je mi to dost nepříjemné a tak mu ruku dám pryč.Nemá žádný protest.
,,Na." Podá mu Radek pivo.Honza natáhne ruku a já zustanu sedět na jeho nohách něboť nemám si kam sednout a jeho teď stejně zajmá víc pivo.
Sobě Radek nalije víno.
,,Dáš si?" Pokyne ke mě lahví.
,,Asi těžko když řídím." Ušklíbnu se.
,,No já toho moc nemám nevim co ti nabidnout." Potom zašátrá v kapse a vytáhne krabičku cigaret.
,,Hm?" Nabídne mi a legračně zvedne oči v sloup.
,,Nekouřim...dělám jenom zdraví věci." Zašklebim se na něj.A on jakoby se rozsvítí.
,,V tom případě." Usměje se a začne si sahat kamsi u zipu na kalhotech.
,,Seš čuně." Usměju se na něj.Z jeho pohledu předpokladam že mu o ten můj usměv šlo.Potom se nahne zpátky k ledničce a vytáhne activii.
,,Pro tebe." Postaví jogurt přede mě na stůl.Teprve když kouknu na jogurt moje oko se pozastavi na dámské tašce.Věci na stole si změřím.Gel na vlasy hřeben,kabelka.Radek si pohodlně sedne na zem.Potom zase vstane a sesype ze druhé židle věci.
,,Sedni si raděj na židli."
,,Dík." Poděkuju a s radostí si přesednu.
,,Ale řeknu ti kámo ty máš teda žaludek." Okomentuje situaci Honza.
,,Než se začnete příjemně bavit...jdi se prosim podívat na Káťu." Zaprosím a Radek poslechne.Už po druhé se zvedne ze země a tentokrát méně ochotně.
Přistoupí ke dveřím co vedou kamsi zatím neznámo kam.A když je tichounce začne otevírat dojde mi že je to ložnice.Když nakoukne dovnitř rychle dveře zabouchne.Stále se na něj dívám a on jen polekaně bliká očima.Potom vidím jak polkne na prázdno.A já jen čekám a chce se mi histericky křičet.