Zakázaná láska? (2 část)

Anotace: vzpomínání

Před týdnem
„Hej, napí se!“ přikáže mi rozesmátá Naďa a podá mi, no spíš mi vrazí do ruky kelímek pití, ve kterém určitě není nic jiného, než nějaký alkohol. Byli jsme jako vždycky na diskotéce, kam mě ta potvora vytáhla, když zavolala moji mamce, jestli by mě nepustila s ní a která k mému hrozného překvapení souhlasila, i když jsem s ní měla jít na večeři.
„Měla by jsi přestat pít“ řeknu ji, ale místo toho, aby přestala, do sebe hodí celý obsah kelímku, který posléze vyhodí a vtančí na parket, kde se začne vlnit podle muziky.
„Ahoj,“ ozve se mi za zády pro mě neznámí hlas. Trochu se leknu, ale naštěstí to ustojím a otočím se za sebe, abych viděla, kdo mě to právě pozdravil. Za mnou stojí kluk, který musí být o trochu starší než já v ruce svírá kelímek a usmívá se od ucha k uchu. Má krátké hnědé vlasy, oči, kterými mě provrtává a hlavně ten úsměv..na sobě má černé kalhoty, bílou košili s vyhrnutými rukávy a v jedné ruce ještě svírá sako.
„Ahoj“ odpovím mu na pozdrav a hodím na něj nesmělí úsměv.
„Můžu si přisednou“hodí hlavou k volné židly vedle mě a já hned přikývnu. Kluk se na mě usměje a zaujme místo vedle mě, které dřív patřilo Nadi.
„Jsem Tomáš,“ představí se a natáhne ke mně ruku.
„Adéla“ stisknu mu ji a oba se na sebe usmějeme.
„Nemáš ráda diskotéky?“zeptá se a když se na něj nechápavě podívám, musí svou otázku zopakovat, ale tentokrát ji zakřičí. Pobaveně zakroutím hlavou, protože odpověď by asi v tomhle rámusu nešla slyšet.
„Pojď, zvu tě na něco“ zakřičí mi do ucha a nečeká na odpověď, rovnou mě popadne za ruku a táhne pryč. Zakotvíme na baru, kde Tomáš objedná dvě kofole.
„Nešla by sis popovídat ven?“zakřičí na mě znovu, když mu číšník po chvilce podá dva kelímky a on podá jeden mě. Konečně normální pití, pomyslím si s přikývnutím na jeho otázku. Společnými silami se dostaneme ven, ale ještě před tím jsem zahlídla Naďu, která mi ukázala zdvižený palec a pak se opět dala do tance s nějakým neznámým.
„Proč jsi tady, když tě to tu nebaví?“zeptá se zvědavě.
„Tak za prvé, měla jsem jít na rodinou večeři a tam jsem nechtěla“ ušklíbnu se jen při té představě „a za druhé, vytáhla mě kámoška“
„Rodinná večeře? Nemáš ráda svou rodinu?“zajímá se dál a posadí se na patník.
„Mamka se bude podruhé vdávat, ale jako on je fajn, mám ho ráda. A co ty tu děláš? Nevypadáš zrovna, že by tě to tu bavilo“ zeptám se se zájmem.
„Máš pravdu, nebaví“přikývne „ale mám stejný důvod, otec se podruhé žení a do rodiny mi přibude kromě matky taky sestra a já nějak nejsem na ně zvědavej, tak jsem řekl otci, že se s nimi setkám až pár dnů před svatbou“
„Nemáš je rád?“ zajímá mě
„Vlastně jsem je ještě neviděl“ připustí.
„Tak je nemůžeš přece soudit. Třeba jsou skvělí, co ty víš, budete si určitě rozumět“usměju se na něj povzbudivě.
„Kam chodíš na školu nebo jsi už vyšla?“
„Na gympl a vycházím za rok. Co děláš ty? Nevypadáš na někoho, kdo by ještě nechodil do školy,“ změřím ji ho a neujde mi, jak se pobaveně usměje.
„Pracuji u jedné firmy v cizině.“
„Kolik ti je?“ zeptám se a hned té otázky zalituju.
„Zpovídáš mě?“ zasměje se, ale přesto v klidu odpoví „24 a kolik tobě?“
„20“ odpovím pohotově a zadívám se na nebe, kde krásně svítí hvězdy a měsíc je v úplňku. Tohle se mi vždycky líbilo, připadalo mi to hrozně romantický..
„Máš ráda hvězdy?“ zajímá se Tom, když si všimne mého pohledu a sám hned zakloní hlavu.
„Baví mě se na ně dívat, ale nerozumím jim“ přiznám se mu a podívám se na něj zpátky. Okamžitě taky skloní hlavu a usměje se na mě. Pak se ke mně skloní, opatrně a s váháním mě políbí. Cítím, jak ke mně přiblíží, jak jedna jeho ruka mi zajede do vlasů a druhou si mě k sobě přitáhne, když neucítí žádné odmítnutí, nic. Zajedu mu rukama do vlasů a najednou se mu ocitnu na klíně. Začneme se líbat víc a víc, za chvilku už nevím, kde končí jeden polibek a začíná druhý.
„Pojď“ řekne po chvilce, když se ode mě odtrhne a pořádně se nadechne. Stoupnu si, čímž shodím kelímek jak jeho, tak i můj, ale teď je nám to nějak jedno, protože mě Tomáš popadne za ruku a táhne někam pryč.
„Tady budeme mít soukromí“ vysvětlí mi, když mě strčí do nějaké místnosti a zamkne za sebou dveře. V momentě jsem zase u něj a znovu se mu přitisknu na rty. Tomáš mě popadne okolo pasu, zvedne mě ze země a já mu nohy omotám kolem pasu. Najednou cítím, jak mě opatrně pokládá na zem, aniž by mě přestal líbat a zajede mi rukou pod tričko, které mi za chvilku sundá. Najednou jsem tam jen v krátké sukni a tak se rozhodnu zapojit do hry. Za chvilku je už i Tom bez trička. Jeho dech je rychlejší. Rukou mi přejede po nahých zádech a mě okamžitě naskočí husí kůže. Za chvilku už jsem zbavená i zbytku oblečení, co na mě ještě bylo a Tomáš taky.
Za chvilku už se ocitám v jiném světě. Krátká, ale docela ostrá bolest vystřídá za chvilku úplně něco jiného. Bolest mě vrátí na zem, ale je krátká, takže jsem zase úplně mimo. I přesto, že je tady tma, jdou vidět kapky potu na Tomově tváři i hrudníku a za chvilku už je konec, kdy se Tom svalí vedle mě a zhluboka oddychuje a já velice nenápadně si utírám slzy z obličeje, které se mi tam během milování objevili. Ještě chvilku ležíme spolu v náručí, ale tuhle krásnou chvilku přeruší můj mobil, který začne vyzvánět jako o duši.
„Budu muset jít“řeknu Tomášovi a posadím se. Přijmu hovor, kdy Nadi slíbím, že za 5 minut budu u auta a pak na nic nečekám a začnu na sebe házet oblečení. Tomáš udělá to samé a ani ne za těch 5 minut se opravdu objevím u auta, kde už na mě čeká Naďa, které se evidentně uleví, Petr, který se opírá o auto a vypadá to, že každou chvilku usne..
„Uvidíme se ještě někdy?“otočím se na Tomáše, který stojí opodál.
„Slibuju“ řekne a pak mi dá pusu na tvář, jako na rozloučenou. Otočí se a já pak jen vidím jeho záda jak se ode mě vzdalují.