Únos V.

Anotace: Tak další pokračování...

Bylo podle Marietty pět hodin ráno, když zase promluvily.
,,Ančo, nějak se odtud musíme dostat!"
,,Tak jo. Zkusíme to. Asi takhl- "
Vyrušil je příchod další gorily v modrém saku. ,,Copak je to modré sako nějaký znak? Leny měl taky takové", poznamenala Anna k Mariettě.
,,Jdeme!" oznámila jim stručně ta gorila.
Gorila je vedla kolem další cely a před ně se připojil ten první golem s dalšími dvěmi holkami stejně oblečenýma jako ony.
,,Ten tě ke mně donesl, ale proč mají ty holky stejné oblečení jako my? Asi si Leny hoví v uniformách", poznamenala Anna ke své černovlasé kamarádce. Dál mluvit nemohly, protože jim oba golemové strčily do rukou hadry a kýble na vodu.
,,Já nejsem žádná služka!" začala protestovat Marietta.
,,Pán řekl, že mu máte umýt pracovnu, TAK JI UMYJTE!" rozkřikla se na ně ta první gorila.
,,Ten jejich pán bude asi Leny." poznamenala ta další dívka, se kterou se naše hrdinka doposud nesetkala.
,,Je to více než pravděpodobné. Ty ho znáš?" zeptaly se obě spolubydlící najednou, když šly s golemem vedle pro vodu.
,,Stejně jako ty. Jsem tu protože-"
,,Sis našla jiného kluka?"
,,Jak to víš?"
,,Ze stejného důvodu jsme tady my nebo aspoň myslím, nikdo nám to neřekl, ale: Já mám jiného, Marietta taky a ty jsi nám teď řekla to samý." odpověděla Anna a ukázala na Mariettu. ,,To je Marietta a já jsem Anna. A ty a ta druhá? Vím, že tohle není zrovna místo na nějakou seznamku, ale znát bychom se mohly."
,,Já jsem Mariana," odpověděla ta hnědovlasá, středně velká dívka.
,,Já Hanka," vložila se do hovoru malá zrzka, která se doposud schovávala ve stínu.
,,VY SE TAM SNAD KOUPETE NEBO CO?!" ozvalo se za dveřmi.
,,Náš milý Leny by si měl líp vybírat své zaměstnance." ušklíbla se ještě Hanka, když odcházely z malé, zašlé koupelničky s plnými kýbly vroucí vody, kde bylo jen jedno umyvadlo, zašlá sprcha a značně páchnoucí záchod.
,,A taky by si měl lépe zařizovat své pokoje." přišla se svou troškou do mlýna nos si ucpávající Anna. Zpátky v pracovně se Anna pořádně rozhlédla: Žlutě vymalovaná místnost byla zařízena jen skromně; dubový stůl, na něm lampička, malý kaktus, plechovka se psacími potřebami, adresář, u stolu červená kancelářská židle, potom pohodlné křeslo a malý konferenční stolek s telefonem.
Když je potom vedly zpátky do jejich cel, Anna se zeptala:
,,Nemohly by Hanka a Mariana na chvíli k nám?" Gorila se koukla na golema a přikývla. Byly strčeny zpět do Anniny a Mariettiny cely.
,,Mám plán jak se dostaneme ven." ohlásila Anna ostatním, když jejich hlídači odešli. ,,Poslouchejte!"