Únos XIII.

Anotace: Tak máme další dva zajatce...

,,Copak tu nikdo není," zeptala se Milli zvědavě.
,,Ale je: Anna, Marietta, Hanka a Mariana," odpověděl hrdě Leny.
,,Takže ty doopravdy vězníš všechny čtyři holky? A co ti jako provedly?" začal se vztekat Lukáš.
,,To se dozvíš. Tebe i Milli dáme k Anně a Mariettu přestěhujeme. To aby byly naše dvě hrdličky spolu," probodával Leny Lukáše pohledem.
,,Já už toho mám dost," začala protestovat Milli ,,buď tu přestaneš kecat a už nás dáš k Anně a nebo nás pustíš úplně."
,,Ty jsi nějaká hrrr. To se tam tak těšíš?" zeptal se pohrdavě Leny, ,,je samozřejmé, že vás nepustím." Leny zavelel a celá výprava se ponořila do bunkru. Lukáš si až teď vzpomněl, že chtěl na Lenyho s něčím vytasit, ale už byli vevnitř, takže by mu ti nebylo nic platné. Aspoň se snažil zapamatovávat si, kudy jdou. Myslel si sice, že mu to není nic platné, ale co kdyby. Strčili je do nějaké místnosti, ale nikdo tam nebyl. Hodili jim nějaké bílé oblečení.
,,Převlíkněte se," přikázal jim Leny
,,Já se nehodlám převlíkat," odmítla Milli ,,a rozhodně ne, když se ty budeš koukat,"
,,Okamžitě se převlíkni. A neboj, já odejdu," prohlásil milosrdně. Když Leny odešel, Lukáš začal zuřit.
,,Co si o sobě ten kluk jako myslí? Tohle není normální," prohlašoval, zatímco se převlékal.
,,S tím souhlasím, ale co se dá dělat? Proti němu a těm dvěma obrům nic nenaděláme,"
,,Hmm, to máš bohužel pravdu,"
Zatímco mluvili, převlékali se. Milli dostala to samé co ostatní holky a Lukáš dostal bílé kalhoty a tílko ve stejné barvě. Boty dostal taky pozlacený.
,,Vypadám v tom jako na karneval," prohlásila Milli.
,,A co myslíš, že já? Je to hnusný," odpověděl Lukáš. Potom, co domluvili, vstoupili dovnitř Leny a jeho dva poskoci. Vzali Lukáše a Milli a odnesli je do nějaké cely.
,,Tahle cela patří Anně a Mariettě. Matiettu přestěhuju k Hance a Marianě," oznámil jim Leny, ,,holky mi ještě myjí kancelář, budete si muset počkat."

Mezitím, co Leny měl jiné starosti, myla Anna a ostatní holky zase jeho kancelář. Byly zamčené, protože gorily pomáhaly Lenymu, což ony ale nevěděly. Myslely si, že si aspoň zavolají, ale měly smůlu- Leny telefon uklidil a ony ho nemohly najít. Byly zklamané a aspoň prohledávaly kancelář. Znaly ji už natolik, že by se v ní vyznaly i poslepu. Nenašly ale nic, co by jim mohlo jakkoliv pomoci.
,,Takže, když jsme nenašly telefon, budeme muset utéct na vlastní pěst," oznamovala Anna holkám.
,,Taky nás to napadlo, ale jak?" zeptala se Mariana
,,Mám takový nápad," pokračovala Anna, ,,ti dva goriláci nás hlídají každý den a mají otevřené dveře."
,,To je pravda, ale co my s tím?" přerušila jí Hanka
,,Kdybys mě nechala domluvit, zjistila bys to," hodila po ní pohledem Anna, ,,takže, hlídají nás s otevřenými dveřmi a my vždycky chodíme do té koupelny pro kýble vody. Horké vody. Kdybychom to na ně vylily, dostaneme šanci utéct." skončila Anna svou přednášku. Ihned, jak domluvila, objevil se Leny se svými gorilami.
,,Marietta se odedneška stěhuje k Hance a Marianě," prohlásil.
,,A to jako proč?" zeptala se Anna.
,,Tak to uvidíš u sebe v cele," odpověděl jí Leny. Anně, ani nevěděla proč, při pohledu na něj přejel mráz po zádech. V koutku duše jakoby věděla, co se stalo, ale nechtěla si to přiznat.
Když jí dovedli před její celu, utvrdil Leny Annu v tom, co si o něm Anna myslela už dlouho: že se chová jako mimino.
,,Zavážu ti oči, aby to bylo ještě zajímavější. Pak uvidíme, jak budeš reagovat," oznámil jí Leny. Potom jí zavázali oči nějakým kusem hadru a strčili jí do její cely s pořádnou prudkostí, až spadla. Někdo se k ní přihrnul a pomohl jí se postavit a někdo jiný jí sundal ten hadr z očí.
,,Co tady vy dva děláte?!" podivila se Anna, když uviděla své dva přátele.
,,No, snažili jsme se tě najít, ale nějak se nám to nepovedlo," odpověděla jí Milli. Anna byla v šoku.