Nový svět 3.díl

Anotace: pokračování..

Další dny mi ubíhají celkem rychle. S mamkou se snažíme dát našemu bytu aspoň nějakou podobu hlavně obyvatelnou. Vybalujeme, a tak celkově zvelebujeme náš nový domov. Začínám být celkem nervozní, protože zítra mě čeká první den na nové škole. Nejistota mě doprovází až k budově školy, kde se na druhý den se s mamkou dostaneme značným zpožděním. Po seznámení se sympatickým učitelem, který mě doprovází do 2. C poznávám opravdovou nervozitu. ,,Neboj, oni jsou fajn", řekne, aby mě uklidnil, ale já ho stejnak moc nevnímám. Můj zrak už upírám asi na třicet hlav sedící přimo předemnou. Všichni na mě tak hrozně civí a já nerozně zarývám nehty do nohou. ,,Tak na ni tak necivte,"ozve se hlas ze zadní lavice a já se na ni pousměju, protože na mě opravdu všichni civí. Učitel začne obvyklé seznamování a ve třídě to začne šumět. Posadíme mě přímo k té holce, která mě podržela. Po seznámení zjistím že je to Peťka, která si tímto procesem seznamování taky prošla tak ví, jak se cítím. Jelikož zvoní, všichni se nahrnou k naší lavici, aby mě zahrnovali lavinou otázek a já se snažím co nejvíc odpovídat. Jelikož jsme na sportovní gymplu, kde jsem chodila i minulý rok, akorát do Brna..zavzpomínám na svůj domov, ačkoliv mě to hned přejde, protože si všimnu menší skupinky holek, které po mě civí a je mi uplně jasné, kdo je dnešním tématem. Ani se to nesnaží nijak skrýt. Peťka si všimne mého znechuceného výrazu a dodá:,, Nic si z toho nedělej, jsou to třídní drbny hlavně Lenka, ta vysoká blondýna.Moc si myslí, chápeš?" jen přikývnu a radši změním téma. Jinak mi přijde kolektiv fajn, nějak tak zjišťujem, kdo co dělá za sport a jsem ráda, že holky hrajou i volejbal. ,,Třeba s námi budeš hrát v družstvu, řekne Peťka, která mi oznamuje, že se bude konat soutěž mezi školami. Nadšeně souhlasím a už se těším na tělocvik, kde trochu předvedu své schopnosti.
Jelikož je škola strašně velká ztrácím se všude. Dělá mi problém najít třídy, kabinety a vlastně jsem uplně ztracená. Jelikož jsem šla ještě na záchod a holky už do třídy vůbec nevím, kde nyní jsem. Snažím se orientovat a vzpomenout si, ale chodby mi všechny přijdou stejné. Když už tak po třetí projdu kolem jednoho kluka, který jakoby na někoho čeká s úsměvem od ucha k uchu se mě ptá: ,,Nepotřebuješ pomoct?" S vděčností mu odpovím, že hledám učebnu 23,naštěstí jsem si stihla opsat rozvrh i se třídami, kde se vyučují hodiny. ,,Ty jsi tu asi nová, že? Ale na prvačku nevypadáš"řekne a prohlídne si mě od shora dolů jeho pronikavým pohledem modrošedých očí,které jsou mimochodem strašně zajímavé. Věnuji mu úsměv a vysvětlím, že jsem přestoupila a že jsem ve druháku. Víc už si nestihneme říct, protože se doplazí ta naše krasavice "drbna".Hodí na mě výhružný pohled a já nechápu jak takového sympaťáka může sbalit taková nána. ,,Jinak ta učebna je ve druhém patře nalevo a druhé dveře,"ujistí mě a já jen kývnu a poděkuju. Chudák kluk, pomyslím si, ale dál se věnuju tomu, abych došla na anglinu včas.
Po škole pádím na busák, kde musím zjištovat odkud mi to vůbec jede. V informacích nebyla zrovna třikrát příjemná, ale nakonec se dozvím že mi to jede ze trojky a tak se vydám k nástupišti, kde zahlédnu známou tvář. Kluk ze školy na mě vrhne ten jeho krásný úsměv a já se rozhlížím okolo,jestli neuvidím tu jeho primadonu. Nikde ji nevidím tak dojdu přimo k němu, jelikož taky jede ze trojky. ,,Kam máš namířeno?"zeptá se mě. ,,Brunov"oznámámím kysele a on se zasměje. Jo tam to znám, bydlím ale o jednu vesnici dál. Jen pokývnu,ale pořád sleduju jeho oči, které jsou fakt zláštní. Ve tváří je hezký, vlasy rozčebířené v moderním účesu, ale přitom není žádný frajer. Teda myslím si to. Společně pak nastoupíme do autobusu, ale nesedne si za mnou nýmrž o sedadlo dál a s omluvným úsměvem kývne k řidiči, kterému právě platí Lenka.okrasná bárbínka, jak ji nazvala Peťka. Teď se tomu musím zasmát a dát ji zapravdu. Hodím po mě znechucený výraz typu: to si zase ty? a velice se přede mnou vítá ze svým klukem. i když se dnes už viděli. Ani nevím jeho jméno,což mě vlastně napadne až teď. Ve škole se potkáme minimálně a venku si ho ohlídá ta jeho kráska. Celkem mě to zamrzí,že už nebudem mít moc příležitost pokecat, protože je na něm něco zajímavého a celkově se mi moc líbí. Škoda, že takový kluci, patří zrovna těmhle pipkám a dál nad tím radši nepřemýšlím ..Stejnak byl dnešek v celku fajn, musím nakonec přiznat. Uvidíme co přinese zítřek..