Nový svět 4.díl

Anotace: pokračování:)..dkuju za tipy i komentáře;)

Dny pokračovaly tak nějak úplně samy ve škole to šlo celkem hladce,až na to že pár učitelů chtělo zjistit, jak jsem na tom se znalostmi, a tak už v prvním týdnu učitelka češtiny neodolala vyzkoušet si mě na pár základních pojmů. Naštěstí jsem si něco málo pamatovala a nakonec vybruslila s horší dvojkou, čemuž říkám úspěch.
A dneska nás čekal tělocvik s mladým učitelem. Holky, říkaly,že je úplně super a hlavně hezký. ,,Aspoň se máme na co dívat," prohlásila Peťka v šatnách a holky jí davály za pravdu. Musím uznat, že to fakt holky nepřeháněly,když jsme nastoupily v tělocvičně. Uplný model a hlavně fajn. Nechce nás po prázdninách tríznit a tak se jen protáhnem a jdeme si zahrát volejbal, protože se blíží soutěž. Taky předvádím své nadání a holky mě chválí, že mi to fakt jde. Až na Leničku, která se snaží co nejvíc svých útoků přesměrovat na mě. Mě to však nevadí a bojuju, co se dá abychom vyhrály. To se nám i nakonec povede a lenka jenom odfrkne. Musím uznat, že Lenka hraje fakt dobře a určitě je i ve školním týmu.
Z naší třídy hraje holek celkem dost protože náš ročník jsou spíše atletky a ten volejbal moc nebaví,takže naše třída,2.C, to úspěšně zachraňuje, jak tvrdí profesor Malík tedy náš tělocvikář. Holky mě do týmu ochotni přijmou a nedají na protesty Leničky, která se vzteká, jak malé děcko. My s holkama tak leda nad jejím chováním vybuchneme smíchy a dál si jí nikdo nevšímá. Jak vidím, krása není všechno.
Přes týden ani nepotkám krásného kluka, ovšem ve spárech Leničky ho zahlídnu několikrát. Radši se mu, ale vyhýbám, protože to nemá stejně cenu. Je zadaný.
Vzpomenu si i na Marka, který to určitě vzdal, protože jsem ho nepotkala už skoro týden. A to bydlíme ve stejné bytovce, ale to štěstí jsem prostě neměla.
Po škole zajdem s holkama na frappe, které všechny máme strašně rády a bavíme se o škole, o klucích a tak různě. Eva další spolužačka se mě zeptá: ,,Tak co líbí se ti někdo od nás?" "Ve třídě jsou fajn kluci, ale to jsou jen přátelé, v bytovce máme jednoho, ale teď to nějak upadlo"zablekotám a rychle piju kávu, aby mě holky nezahrnovaly zase dalšími tisíci otázkami. To však nepomůže a lavina otázek jede dál . Rychle přetnu debatu o mém sousedovi Markovi a radši se zeptám jestli s někým chodí Lenička. ,,Jo chodí s Filipem ,představ si tak milý kluk a musí ho mít taková kráva" řekne z vážnou tváří Peťka. ,,No já vím" už sem sním párkrát mluvila"řeknu a holky na mě zírají. ,,To jak se dozví Lenka to bude tanec, na jejího kluka se nesmí ani nikdo podívat"hlesne Evka. ,,To je taky pravda, netvářila se zrovna přívětivěm,"řeknu a cukajími koutky. To už se s holkama smějeme všechny a nakonec peťka dodá: Ty jsi ale dobrá, jsi tu týden a už přebíráš kluky zrovna Lence, to se nepovedlo ještě žádné. ,,Já nikomu nic nepřebírám", bráním se. ,,Neznáš Lenku ona má jinčí myšlení, prostě žárlivec. To jsem měla, co zas holkám říct, radši se zdekuju na busák,stím že se musím ještě učit. Holky jen zakroutí hlavou,ale je jim jasné, že se spíše chci zbavit jejich otázek.
Po cestě na busák mě dohoní Filip. Nechápavě vytáhnu obočí, on to však přejde a jen mi řekne:,,ahoj" Já jen kývnu a dodám:,,Nemáš být náhodou s někým jiným?" ,,Proč jako, jestli narážíš na Lenku, nejsem její věc. Můžu si být ským chci a kde chci." Tohle mě dost překvapí a radši až do autobusu mlčím. Žeby holky kecaly? Ale to ne, jedině že Lenka si hraje na něco, a tak si všichni myslí jak jí Filip zobe z ruky. Ale to asi není pravda i podle jeho výrazu, když mi to říkal. K mému údivu si sedne přímo ke mě a ne jak minule za mě, když čekal na svou drahou polovičku. ,,Můžu s tebou sedět ne?"ozve se z něho a já jen zmateně přikývnu. Nakonec se vzájemně představíme a dál se bavíme o škole, sportech apod. Po cestě dozvím,že je fotbalista ale baví ho volejbal, nohejbal a další míčové hry. Já přiznám, že hlavně ten volejbal a on mi věnuje úsměv. Jelikož vystupuje dřív tak mi řekne:,,Tak příště ahoj, Jani " a já zopakuji to samé. I když vím, že moc příště nebude, když ho denně hlídá Lenka. ¨
Zamyšleně jdu až k bytovkám, když mi před nosem spadne zmuchlaný papírek, na kterém je vzkaz: PŘIJĎ DNES VEČER DO HOSOPODY NA NÁVSI. M. Ktomu bylo ještě připojeno číslo na mobil. Odepíšu mu jediné slovíčko: SNAD
a sama se ještě rozmýšlím ,jestli půjdu..