Nový svět 5.díl

Anotace: pokračování

Nakonec mě mamka přemluví,abych šla. Asi chce, abych si tu našla nějaké nové kamarády, protože tu vlastně kromě Marka nikoho neznám a očekávám, že v hospodě nebudeme sami. V hospodě je zakouřeno a nikde Marka nevidím, proto se vydám do salonku pro nekuřáky, kde už sedí celá mládež. Nervozně pozdravím Marka, který se hned usměje a se všemi mě seznámí. všimnu, že skoro všichni jsou spárovaní jen jedna holka a Marek jsou sami. No vlastně i já. Jenže Marek se chová tak nějak, jak kdybychom byli něco víc. Já si ovšem držím odstup víceméně je ani neznám, ale zase na druhou stranu je tam fajn. Zábava se rozjíždí, vyprávíme si historky a Marek mě přitom chytne okolo ramen. Nesdělám mu ruku, jeho dotek je mi příjemný. Ta holka,co je tu sama, se jmenuje Adéla. Trochu nevraživě se na mě dívá. Asi vím o co jí jde. Chce Marka a myslí si, že jsem hrozba. ani se ji nedivím,jelikož se na mě Marek lepí jak včela na med. Nakonec se se všemi rozloučím a Marek mě jde doprovodit.
Po cestě si povídáme o všem různém, smějeme se a je mi sním fajn. Před naším bytem se sním rozloučím a už chci jít, když si mě k sobě blíž přitáhne a vtiskne mi jemný polibek. Na nic nespěchá, do ničeho mi nenutí a pak jen řekne: ,,Ahoj ,Jani" a odejde.
Zvláštní, jak jsem se při tom polibku cítila, nevím,neumím to popsat. Dumám nad tím cestou do školy a ani si nevšimnu kluka, co jde předemnou a nechtěně do něj vrazím. ,,Promiň, já neviděla...jé ahoj to jsi ty" pozdravím Filipa a usměju se. On mi pozdrav i úsměv oplatí a pokračujem spolu cestou do školy. Divím se, kde zapoměl tu svoji krasotinku, ale radši se neptám. Asi vicítí moji otázka a jen tak řekne: ,,víš Lenča je nemocná a do té soutěže, to chce vyležet." ,,aha"šeptnu a vůbec nejsem nadšená, že sní budu v jednom týmu. ,,Víš vlastně, že se jede na tři dny někam za město?"zeptá se mě náhle a já jen zakroutím hlavou. Tohle jsem fakt vůbec nevěděla. Tři dny to bude paráda, i když stou kačou...,,No bude to sranda"ozve se. ,,Počkej jak bude? Ty snad jedeš taky?"udiveně na něj zírám. ,,Jasně, podpora klučičího týmu ne?" usměje se a já mám zase o čem dlouho přemýšlet.