Navždy i když nevím jak je to dlouhá doba

Anotace: o nechám na vás jen si to přečtěte...

Doma jsem spala jako zabitá až do pozdních odpoledních hodin kdy mě vzbudilo zazvonění mobilu ..Ten zvuk jsem nenáviděla ale zvedla jsem mobil ,ještě celá ospalá‘‘‘‘prosím¨¨
‚‘Je tam Majda?‘‘
‚‘ano je kdo jste a co chcete?‘‘
‚‘‘ahoj tady Petr a chci se sejít ?‘‘‘
‚‘No nazdar Petře ,proč se chceš sejít ?,po tom všem?‘‘
‚‘‘protože ti potřebuju něco vysvětlit Majdi!!!je to moc důležité‘‘
‚‘‘tak fajn za hodinu u kostela v parku ,a jestli to bude kravina hned jdu!‘‘
‚‘fajn tak za hodinu ahoj Majdo‘‘
Vylítla jsem s postele rychle jsem se učesala a oblíkla a pak jsem se vydala po zasněžené cestě od domu až ke kostelu,nikdo tam nebyl bylo tu liduprázdno,posadila jsem se tam na lavičku a čekala ,ani jsem nevěděla proč tu jsem a zda chci opravdu s nim mluvit ,ale něco mi šeptalo že se deska něco změní …Hleděla jsem na zasněžený chodník a koukala zda někde neuvidím Petra a pak se objevil,v tom svém dlouhém černém kabátu ,prostě celí v černém…
Došel až ke mně ‚‘‘ahoj a omlouvám se že tě sem zvu vím jak je to pro tebe asi nepříjemné‘‘
Majda‘‘‘Hmm fajn tak mluv?co chceš?
Petr:jenom jsem chtěl ,ti říct proč ,proč jsem ti dal kopačky .
Majda‘‘‘Mno super tak mluv proč,já myslela že mě miluješ….!
Petr‘‘‘taky že tě miluju a to stále ,i ted ,rozešel jsem se s tebou jen kvuli tomu že jsem nemocný a to není nic pro tak hezkou a milou holku jako jsi ty …Omlouvám se ti nechtěl jsem ti ublížit…
Majda:Dobře a co ti je ?,jo a uvědomuješ si jak to bolí,mohl jsi mi to říct už dřív a mohly jsme to vyřešit jinak a né hned rozchod ..
Začnou mi téct slzy on si snad o mě myslí že jsem nějaká husa co by ho nechala sama kvuli nějaký pitomí nemoci ,mě to nezajímá klidně bych kvuli jemu umřela ale to on asi nechápe ,moc mě bolelo to co říkal …
On se smutně podíval po okolí asi nevěděl jak začít,já jsem byla velice nervózní ..
Petr:Já já mam rakovinu ..
Majda:To je mi líto a čeho ?,ta se dá léčit ne ?
Petr:Jo dá se léčit ,budu chodit na chemo terapie ,budu úplně zničeny pořád unaveny a blinkat,co to bude za život,proto jsem nechtěl abys byla se mnou aby ses nemusela na mě zničeného dívat …
Majda :Jsi hlupáček já bych šla s tebou až na konec světa ,jo a odpouštím ti ..
Všechno se změnilo já už jsem na něj nebyla naštvaná ,jen jsem cítila bolest a smutek ,nechtěla jsem však o Petra přijít ..
Petr:Hmm asi jo .miluju tě …
Majda:já taky a chci být s tebou prosím …
Petr:tak dobře ale když nebudeš tak odejdeš ..

Majda:fajn „
Petr:a co když umřu Majdo ?,chceš se mnou pořád být ?
Majda:nemluv tak ,uzdravíš se jo a chci …
Dojdu k Petrovi a políbím ho na jeho bílou studenou tvář od mrazu …
Petr se na mě jen usměje …
Majda:takže zase spolu ???????
¨Petr:Pokud chceš tak ano..
Majda:jo chci ..
Petr:tak jo spolu ..
Pak jsme se vzali za ruku a vydali domu ..Všechno bylo fajn tak jako jsem si vždy přála ..