Princezna z Terrenu - 15.

Anotace: Další díleček... komentářky by potěšily...

15. kapitola
Frederika nervózně stiskla Krisovu ruku.
"Krisi, co když se jim nebudu líbit?"
"Ale budeš!" objal ji kolem ramen a jemně nasměroval směrem k Milanovi a Ester, kteří se vítali s Davidem a Katherine.
"Co bylo tak naléhavé Davide?" zeptal se právě Milan.
"Našli jsme vaši dceru. Frederiku. Je támhle s naším Krisem. Budou se brát," oznámila rozzářená Katherine.
"Opravdu?" vydechla královna Ester. Nečekala na odpověď a šla blíž k Frederice. Ta se vyvlékla z Krisova objetí a udělala dva krůčky dopředu.
Ester ji objala a po tvářích jí stékaly slzy.
"Jsi to opravdu ty! Holčičko moje!"
Dívka jí objetí oplatila a usmála se.
"Vítám tě zpátky Frederiko," přistoupil k nim i Milan a objal ji.

Frederika seděla v Bílém salonku mezi Milanem a Ester. Oba ji drželi za ruku a ona se šťastně usmívala.
"Kdysi jsme Frederiku vycítili a poslali tam Krise s jeho přáteli. Myslíme si, že někdo udělal to samé jako mi. Den před odchodem našich dětí z Hasevi a Larinova je napadli kumajové. Přesněji... napadli Fredie. Tady se u ní v pokoji zjevil nějaký muž..."
"Není možné, aby se Karas vrátil!" zavrtěl Milan hlavou. "Celé ty roky jsme o něm neslyšeli..."
"Možná jen pečlivě promýšlel svůj návrat," vložil se do hovoru Kris. "Ale proč chce ublížit Frederice?"
"Protože je to princezna z Terrenu. Kdyby království nemělo dědice, snáž by se ho zmocnil. A jelikož byla Frederika daleko od nás, považoval ji za dostupnější než tebe Kristiáne," vysvětlil zamračeně Milan.
"Takže teď musíme být všichni opatrní. Může kdykoliv udeřit. Nesmíme polevit v ostražitosti!" rozhodl David. "Teď by se mělo jít spát. Je už pozdě." Vyhlédl z okna. Nebe už bylo tmavé. Podle Frederičina odhadu mohlo být tak jedenáct hodin.
Zvedla se a přešla ke Krisovi.
Ten ji vzal za ruku a stáhl si ji na klín. Políbil ji na tvář a usmál se na lidi okolo.
"Dobrou noc," rozloučil se David s Katherine a odešli. Následovala je Verča a Robin.
"Kdy se vezmete?" zeptala se Ester s mírným úsměvem. Neuniklo jí štěstí, které se zračilo v očích její dcery.
"Co nejdříve," odpověděl Kris a vesele se usmál.
"Mohli byste po svatbě být u nás. Abychom si také Frederiku trochu užili," navrhla Ester.
"To by možná šlo," přikývl Kris mírně rozpačítě.
"Ester!" zvolal Milan s úsměvem. "Po svatbě si budou přát být sami! Ale mohli byste přijet až se dostatečně užijete a nějakou dobu u nás zůstat."
"Určitě," přikývla Frederika a vděčně se usmála na svého tátu.