Nebezpečné známosti 33. kapitola

Anotace: Další díl opravdu na rychlo, ale aspoň něco...tento díl bych věnovala především netrpělivým slečnám jako je kuklička, ketý a psycho-any. Třeba aspoň vás uspokojím tímto dílkem a samozřejmě přeji i dalším Hezké čtení! ;)

I krásná dovolená na zasněžených horách někdy končí a tím skončila i ta naše. Vrátili jsme se zpět do Atlanty s novými zážitky, upevněnými vztahy, s novými vztahy a odpočinutými tvářemi. Ihned po víkendu, jsme se s Rachel vrátily do práce, stejně tak i Jameson s Aaronem.

„Někam jdeš, že se tak strojíš?“ zeptá se mezi futry koupelny Jameson, když se zrovna upravuji, abych vypadala aspoň lehce k světu. Zlehka se opře o futra, složí ruce na prsou a zaujatě mě pozoruje. „Jo, jdu ven, ale do večera budu doma, mohli bychom si uvařit něco dobrého k snědku.“ „S kým jdeš ven?“ vyzvídá ihned Jameson a zazdí nápad společné večeře. „Se Silerem.“ Odpovím klidně a natřu lesk na rty. Popravdě, jdu spíše na rande. Naše první rande a vážně se těším. Od našeho veřejného polibku na přelomu nového roku se mezi námi otevřeli nové dveře. Nový vztah a já jsem vážně zvědavá, jaké to bude. Zatím vše klape a Siler je snaží, stejně jako já. „Proč s ním?“ vytrhne mě Jameson z přemýšlení. „Hm? Co proč? Chci jít s ním ven, co je na tom?!“ obořím se a ještě nandám na uši náušnice a může se vyrazit. „Moc se mi to nelíbí.“ Přizná Jameson a vyleze mu slabá vráska na čele. „Cože? Jak nelíbí? Vždyť Siler je tvůj bratr, není to žádný úchyl a cizí chlap, takže nechápu o co ti jde.“ Syknu a poupravím si finálně vlasy a otočím se na něj. „Chodíte spolu, že?“ ucedí a zdá se mi, že v jeho hlase slyším pohrdavost. „No popravdě, neřekli jsme si, že spolu budeme chodit, nějak to vyplynulo.“ Přiznám se, protože tak opravdu to bylo. Neřeklo se, že máme vztah, ale jako vztah se to jeví. Siler mě obdarovává polibky, romantickými smsky, maličkými dárky, objetími a podobně. Po takové stránce jsem ho ještě nepoznala a chci poznávat dál. A musím dodat taky důležitou věc…ještě jsme spolu nespali, takže viditelně ani na to nespěchá, kdyby mu šlo o to jedno, no však my víme! „Nechápu co se ti zas nezdá, řekl jsi ať jsem šťastná, přál jsi mi lásku k narozeninám.“ Osočím se vážně a nelíbí se mi tento rozhovor. „Miluješ ho?“ udiví se. „Mám ho opravdu ráda, líbí se mi, sice jsem si to uvědomila o trochu později, ale i tak…mám ho ráda a šla bych klidně do toho dál, tak abych ho opravdu milovala.“ Zaslovíčkařím a vyjdu z koupelny. „Spali jste spolu?“ další otázka, která mě nadzvedne. „Jamesone přestaň! Jsem dospělá, žiji si svůj život. Nejsi můj otec, abych se podrobovala takovým to výslechům!“ okřiknu ho a zapadnu do pokoje. Jenže on se nenechá jen tak odbýt. „Jenže stále bydlíš pod mou střechou!“ zvýší hlas na mně. „Aha, tak víš co, já klidně vypadnu!“ vpálím mu ihned a trochu ho zaskočím. Vezmu si připravenou kabelku jen s pár věcmi, jako peněženka, parfém, mobil, atd. Vykráčím z mého pokoje, nazuji se rychle do bot, navléknu kabát a prásknu dveřmi.


Když vyjdu na ulici zrovna narazím na Silera, který mě měl před pěti minuty vyzvednout. Nahodí hezký úsměv, jenže já zabručím na pozdrav, čapnu ho za ruku a táhnu pryč odsud. „Co se děje Amber?“ vyptává se neustále dokola, až mě zastaví a chytne za ramena, abych se mu nevyvlékla.



„Co se stalo?“ zeptá se opět a podívá se na mě těmi jeho čokoládovými jednohubkami. „Pohádala jsem se s Jamesonem, ale nechci to řešit ok? Chci si ten dnešek užít.“ Zakecám to a nahodím lehký úsměv. „Dobře, tak kam by jsi chtěla zajít? Na kafe, na něco sladkého, do kina nebo do zoo?“ navrhne několik slibných možností Siler s lišáckým úsměvem. Jako by ještě asi o tři roky omládl, zřejmě je šťastný. „No, já nevím. Zašla bych klidně do kina a pak na večeři co ty na to? Pozvu tě do kina a ty mě na véču.“ Mrknu na něj s úsměvem. „Tshe tak na to zapomeň…zvu tě na vše, takže honem honem do kina.“ Pobídne mě a jdeme ruka v ruce dál po ulici.

Zbytek dne strávíme spolu a stojí to vážně za to. Příjemné. Koukali jsme na film asi s dalšími pěti lidmi, měli jsme obrovský kýbl pop-cornu, další kýbl coca-coly, kyselé pásky a pročechrané bránice smíchů od neustálých blbostí, co jsme pokud viděli v tom filmu, nebo jsme sami napáchali. Pak jako sladkou tečku na závěr mě opět Sile pozve do jedné restaurace, kde máme v koutku soukromí a dobře tam vařili. „Nom, tak ti děkuji za příjemný den.“ Utrousí Siler a v jeho očích se zablýskne lampa, která se zrovna kousek od nás rozsvítila. Začíná se stmívat. „I já děkuju, musíme si to zopakovat.“ Usměji se a přitulím se k jeho kabátu, no hlavně k němu. Obejme mě a položí si hlavu na mou. „Vždycky ti tak krásně voní vlasy.“ „To je jen šampón.“ Zasměji se nad jeho pokusem o kompliment. „tak to kupuješ moc kvalitní šampón.“ Rýpne si a trošku se ode mě odstrčí. „Zavezu tě domů, začíná mrznout.“ Řekne tiše Siler a začne si hrát s mým pramínkem vlasů. „Nehraj si s nimi furt, jsi jak gembler, který je závislý na hrách.“ Osočím se a rýpnu do něj prstem provokativně. „Promiňte paní, už to nikdy neudělám!“ houkne na povel a stojí v pozoru. „Jsi směšný.“ Uculím se a on hází velký ignor a stojí dál. „Víš, já nechci zpátky, domů. Chci jet k tobě.“ Řeknu trošku zdráhavě, ale dostala jsem to ze sebe. Trošku se uvolní a zvážní. „Opravdu?“ zeptá se, jako kdyby se mělo stát nevím co. „Jo.“ Přikývnu. „No tak dobře.“ Odsouhlasí s úsměvem, chytne mě za pas a přitáhne k sobě. Jemně mě políbí na čelo a pak se rozejdeme k autu. Tak schválně co se ještě stane tuto noc.