Martina VIII.

Anotace: pokračování plesu..

Skočíme si s Lindou na záchodky a pak se vrátíme zpět do tělocvičny, kde to fakt žije.Monika právě stojí na pódiu a vyhlašuje párovou soutěž.Lidi, kteří teď vzorně poslouchali v hloučku se začnou seskupovat do dvojic, až zůstanu stát sama.Lindu si vyfoukne nějakej frajírek a pro mě si naštěstí zamíří Kryštof.Třeťačky začnou mezi páry rozdávat pomeranče.Zapnou hudbu.Já s Kryštofem dle řečených instrukcí vložíme pomeranč mezi naše čela.Naštěstí je Kryštof jen o trošku vyšší než já.,,Tři, dva, jedna-TEĎ!“Zařve Monika do mikrofónu a téměř všichni, včetně učitelů, se dají do tance.No téměř.Přicházející Marceli z chodby si všimnu hnedka.Asi je trochu zaskočena vývojem situace a když uvidí mě s Kryštofem a já se na ní zašklebim, probodne mojí osobu naprosto vražedným pohledem.A sedne si k baru k ostatním, co netančej.Dál už jí nevěnuju ani mrknutí.Má pozornost se upíná především k tanci.Nejzajímavější je asi naše trošku plná angličtinářka s vyzáblým profesorem tělocviku, kterej se horko těžko dostal k jejímu čelu. Lidi postupně začnou odpadávat.Mně s Kryštofem se daří udržet.Navzájem se povzbuzujeme různými hlody.Tančících ubývá rapidní rychlostí.Až nakones zbyde náš pár, pak Eva Lábková s klukem od baru a Aleš s holkou, kterou neznám.Páreček Aleš a určitě nesympatická holka odpadnou první.Pak následujeme my s Kryštofem a vyhraje Eva a její společník.Královna plesu a Adam, jak nám je řečeno, dostanou diplom a nějaký čokoládový medaile a zábava pokračuje.,,Bylas super,“zhodnotí můj tanec Kryštof.,,Jo až na to, že jsme ti šlápla na nohu, tak myslim, že jo,“usměju se.,,No, ale přežil jsem bez větší újmy na zdraví a to je hlavní.Hm,nejdem trochu na vzduch?“Navrhne.Na vzduch?Co myslí tím „na vzduch“?Rozbuší se mi srdce.,,Vlastně proč ne,“pokrčim rameny a společně vyjdem ven.,,Tenhle tejden stál za nic,“začne Kryštof.,,Jo.Bylo to takový divný,“souhlasim.,,Hlavně ty drby,“pokračuju.,,Vadili ti?“Koukne na mě a já nevim co odpovědět.Stoupne si naproti mně.,,Jo.Myslim, že vadili.“ Odpovim.,,A v jakym smyslu?Že to nebyla pravda?“Šklebí se.,,To víš, že jo.“Setřu ho a otočim uraženě hlavu stranou.Chvíli na mě kouká a pak si sedne na opěradlo lavičky.,,To tam takhle budeš stát pořád?“Řekne mi.,,Pojď si sem sednout.“Otočím hlavou a pomalým krokem si sednu na druhou stranu, než je on.Kryštof však mezeru mezi náma zminimalizuje a přisune se těsně až ke mně.Rukou mě obejme kolem ramen.Obrátím k němu obličej.,,Víš,“začne.Nevim, co vim, on jaksi nechce pokračovat.Koukáme si hodnou chvíli z očí do očí.Pak se ke mně začne sklánět a já za ním, ve světle pouliční lampy zahlídnu Aleše s holkou, co mi pije krev.Rychle seskočím z lavičky.,,No, už je mi trochu zima.Vrátíme se ne?“Zeptám se a on souhlasí.Tak tohle jsem pěkně zvorala.Kryštof mě opatrně chytne za ruku a když mu stisk opětuju, dotáhne mě do tělocvičny. A zatančíme jeden taneček.Pak se objeví Linda a překecá mě na jedno,i když vůbec nemám chuť.Před školou si zapálí, ale já odmítnu.,,Hele!Linda,“zvolá kluk, co s ní tančil ploužáka a vyrazí směr k nám.Linda mi naznačí jestli bych se mohla vypakovat a já s radostí zmizím.,,Au,“křiknu, když si to v zápalu narazím do Aleše.,,Sorry,“omluví se a klidně si to kráčí dál.Snažím se tvářit, že já taky nic a vpluju do sálu.Kryštof právě s někým tančí a když udělají otočku, všimnu si, že svíjející dívkou u něj je Marcela.V pohodě.Ona mě zaregistruje a když se na ně podívám podruhé, její rty se vpíjej do Kryštofových.Nenápadně zdrhnu a jdu pro Lindu.Je venku s klukem.,,Lindy?Nejdeš už?“Vyhrknu.,,Teď??“Zděsí se.,,Vždyť je teprve jedenáct.“Víc to s ní nezkoušim.Cizí ruka na jejim rameni mi stačí.Vzdám to a zamířím do parku.Zklamaná, nešťastná a podvedená.Slzy na krajíčku.Naštvaně a ublíženě procházím kolem zábradlí, kde pořád sedí ten dredař.Povim vám, sedět tři hodiny na jednom zábradlí, to není úplně normální.,,Ahoj princezno,“usměje se.Já zrychlim, podpatek nevydrží a rupne a já se sešoupnu v těch báječnejch šatech na zem.Kluk seskočí ze zábradlí a pomůže mi na nohy.,,V poho?“Zeptá se a vrátí se na svoje místečko.,,Ne,“odseknu a oprášim si ruce.,,Jestli chceš, můžeš tady zaujmout misto vedle mě.Třeba se to zlepší.“Navrhne mi.Nevim, proč, ale jeho návrh přijmu.,,Fajn.Ale doufám, že nejseš žádnej vrah ani násilník, co přepadává nevinné dívky v parku.“Řeknu výhružně.,,Jasně, že jsem.proč Bych tě jinak zval?“Baví se.,,Ha ha,“zaironizuju a snažím se tvářit normálně.Ale obrázek Marcely líbající se s Kryštofem, se mi z hlavy prostě nedaří vymazat.Pak tu je taky Aleš a jeho neznámá.A všechno to kolem.Kdybych si psala deníček, hodnocení dnešní školní akce by bylo dost podprůměrný.