Návštěvnost
Sean a Lively - 4. kapitola
Sean a Lively - 4. kapitola
Anotace: Jedna kratičká kapitola. Objevuje se Livelina dávná láska. Zamotá jí hlavu tak, že zapomene na "neznámého" cizince z plesu? A jak zareaguje Sean až se o mladíkovi dozví?
Sbírka: Sean a Lively
"Mikey?" zeptala jsem se váhavě, protože jsem si nebyla úplně jistá, jestli je to on.
Prudce se otočil a já hleděla do tmavě zelených očí své dětské lásky.
"Lively, ahoj," usmál se a objal mne.
"Ahoj," zasmála jsme se. "Co tu děláš? Nemáš být kdesi ve světě?"
Pokrčil rameny.
"Teď jsem se nacestoval dost. Chci být zase chvíli doma."
"vážně?" usmála jsem se s nadšením.
"Jistě," přikývl vážně. "Doufám, že se mnou strávíš trochu času! Sluší ti to, Lively!"
"Děkuju," zčervenala jsem. "Jasně, že s tebou budu ráda, ale momentálně mám domácí vězení."
Přejel mě tázavým pohledem a já se musela smát.
"No, trochu jsem ho teď porušila, ale doufám, že to nepraskne."
"Mlčím jako hrob," ujistil mne a přitiskl si ruku na srdce.
"Díky," kývla jsem mu hlavou. "Ale teď povídej, jak ses měl? Kdes všude byl?"
Posadili jsme se na blízkou lavičku a já se zaujetím naslouchala jeho vyprávění.
"Situace se nám poněkud komplikuje."
"Co tím myslíš?" pohlédl jsem na ni podezřívavě a rozhlédl se, jestli nás někdo nevidí.
"Vrátil se Mikey."
"Kdo?"
"Livelyn dávný známý. Její dětská láska," ozřejmila.
"Kruci, říkalas...."
"Ano, s tímhle jsem vážně nepočítala, tak promiň!"
"Co budeme teď dělat?"
Představa, že bych Lively ztratil, se mi nelíbila. I když.... já jí vlastně nikdy neměl.
"Objevíš se na dalším plese, pozítří večer."
"Dobře, ale... já jsem jenom obyčejnej kluk. A ona to ví. Co když..."
"LIvely není povrchní slepice. Vzbudil jsi její upřímnou zvědavost a až tě pozná, bude ztracená," zazubila se a přátelsky mě poplácala po rameni.
"Proč to vlastně děláš?" zastavil jsem ji, než se stihla vmísit do davu studentů na chodbě.
"Záleží mi na ní a vím, že s tebou bude spokojená," odvětila přes rameno.
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk? Teď nějak nevím, pardon :) Ale jestli, že je to tak krátký, tak další kapitola bude určitě delší :)
12.03.2013 20:08:14 | kuklicka
Nejde o délku, jde o ty idiotské dialogy, kterými jsi dokázala text natáhnout na úctyhodných třicet řádků, přestože se tam stalo velké kulové. Neber si to zle, ale připomíná mi to dialog takovéhoto typu:
"Ahoj."
"Ahoj."
"Jak se máš?"
"Dobře, a ty?"
"Taky dobře."
"Venku je pěkně, že?"
"Hm, ale mohlo by přestat chcát."
A vida, s trochou práce se takovým způsobem dá napsat i celý román.
Zkus tomu věnovat víc péče, míň klišé, nech je vykecat se, sedni si vedle ně, ať si povídají - a pak zapisuj jen to důležité. I krátký text může říct hodně a tenhle neříká nic.
A jedna plodnější, pokud to chceš fakt někdy dělat (rada od člověka, který si před pár lety sebe sama v tomto věku představoval jako úspěšného spisovatele a zatím nevydal ani ťuk): Představ si, že pošleš vydavateli rukopis a on jej otevře zrovna na téhle stránce. Myslíš, že by to vydal?
Ještě jinak: Představ si, že jsi vydavatel a otevřeš rukopis namátkově v téhle pasáži.
Ale já nemám co říkat, už jsem napsala zbytečnější věci :) :D
14.03.2013 20:30:52 | myší královna
Tak jo, dík.
15.03.2013 22:43:18 | kuklicka
Tebe někdo platí od řádku?
12.03.2013 18:03:38 | myší královna