Společný (ne)zájem 1.díl/2.část

Anotace: Nevim jestli to nekdo cte,ale jestli ano, omlouvam se za dlouhou odmlku.

Sbírka: Společný (ne)zájem 1.díl

Austin
Trénink byl fakt 'super'! Nejen,že jsem měl náladu na nic,ale ke všemu jsem dal Mattovi -můj nej kamarád- pořádnou pěstí do obličeje. Se slibem,že dám Mattovi na to oko led jsme se s trenérem rozloučili a odešli do šaten.
,,Chceš chodit dom?" zeptal jsem se Matta,který si právě držel led na nateklém oku.
,,Jo,to by se šiklo,dík."
,,Oká.Co oko?"
,,Bylo i líp." Zašklebil se na mě.
Na to jsem se jen chabě usmàl. Nechtěl jsem na nic mylet,bohužel mozek to chtěl zřejmě jinak. Moje myšlenky se opět zaběhly k té malé neznáme osůbce. Nemohl jsem ji dostat z hlavy. Proč? Líbí se mi? Mám ji rád? Ne,to rozhodně ne! Ale co když...
,,Co je s tebou?"vytrh mě z přemýšlení kamarád.
,,Ale nic."usmál jsem se. Zřejmě málo převědčivě.
,,Nekecej. Znám tě už od školky a poznám,když mi lžeš.Takže?" Mrkl na mě.
Před ním asi stějně nemá cenu něco tajit. Jak řekl. Pozná když lžu. Není co ztratit.
,,Po škole jsem potkal jednu holku."
Zdvihl obočí. ,,No to je u tebe vcelku normální,ikdyž.. víš jakej mám na to názor."
Matthew byl vždycky ten ideální typ kluka na dlouhý nudný vztahy. Takže 'Holka na jednu noc.' pro něj neexistovala. Věděl že já to tk dělám. Zprvu se mi to snažil rozmluvit, ale pak to vzdal. Musel si hold zvyknout.
,,Jo jasně,ale tahle je jiná." Pokrčil jsem rameny.
Kdyby mohlo,jeho obočí by už bylo minimálně někde v nebi.
,,Hele nepraštil ses do hlavy?" Smál se mi.
,,Ne a pohni zadkem. Nemám na tebe celej den." Popohlan jsem ho a za chvíli už jsme seděli v autě.
,,A jak se vlastně jmenuje?" Přerušil Matt ticho.
,,Co?'. Opáčil jsem hloupě, protože jsem ho vůbec nevnímal.
,,Ta holka"zasmál se.,,její jméno."
,,Já vlastně ani nevím." Pokrčil jsem rameny a dál se věnoval silnici.
,,Jak to,že to nevíš?" Udiveně na mě podíval.
,,Prostě nevím." Pověděl jsem skoro až smutně. To už jsme ale byli pre Mattovým domem,což znamenalo konec zpovědi. Konečně.
,,Tak čau a v pátek na trenálu." Vystoupil z auta a zabouchl dveře.
Super. Už zas mám čas o ní přemýšlet. Neni to divný? Zamyslel jsem se a vyjel k domovu.