Dva na jednu - 2.

Dva na jednu - 2.

Anotace: Tak přináším druhý díl, snad se bude líbit.

 

2.

 

            Patrik pomalu vjížděl do dvora menšího statku, kde bydlela jeho sestra Pamela s rodinou. Zastavil přímo před vchodovými dveřmi, popadl svou kytaru, která zaujímala místo spolujezdce a vyběhl dva schody ke dveřím, na kterých visel bílý dekorační věnec. Zaklepal a otevřel mu malý chlapec.

 „Ahoj strejdo,“ pozdravil a pustil ho dál.

 „Čau, Dany, chlapáku, jak se máš?“

 „Ale jo, ujde to, znáš to, život, no“ řekl dospěle a pokrčil u toho rameny.

 „Jasně, život, no. A kde máš mámu?“

 „Kaká.“

 „Tak to jsem asi vědět nemusel.“

 „Ale už je tam deset minut, tak za pět minut přijde.“

 „To jsem taky nemusel vědět. A co teta Holly?“

 „Ta buď spí, jí anebo kouká na Upíří Deníky. Ale nechápu, co se jí na tom líbí, je to děsná trapárna,“ odfrkl si desetiletý Daniel.

 „A ty ses na to taky díval?“

 „To říkal brácha.“

 „Tak to už chápu. Já se jdu podívat na tetu Holly, než se máma vykaká. Pohlídej mi kytaru, jako by to byl tvůj vlastní děda,“ řekl a vyběhl schody do patra. Zaklepal na poslední dveře v chodbě, a když se ozvalo něco, co by se dalo identifikovat jako „Hm“, tak vešel dál. Malý Daniel měl pravdu, když řekl, že teta Holly, nejmladší z pěti sourozenců O´Harrových, se dívá na seriál Upíří Deníky. I když dívat se, bylo v tomto případě slabé slovo. Dvaatřicetiletá sochařka byla přímo zažraná do seriálu o upírech, že si ani nevšimla, že popcorn, který měla ve velké míse vedle sebe, už snědla a zůstala na dně jen nevypukaná kukuřice. Každou chvilku si do mísy sáhla a chtěla si nabrat.

 „Čau ségra,“ pozdravil ji potichu Patrik, ale hubená zrzka se lekla a vyjekla.

 „Fuj, ty jsi blbej, víš, jak jsem se lekla?“

 „Asi hodně, když ječíš jako by tě na nože brali.“

 „Já jsem naputá. V tomhle díle se dozvím, jestli se z Eleny taky stane upír. Chápeš?“

 „Nechápu, ale hned jak to zjistíš, tak přijď dolu.“

 „Jo, jasně,“ odmávla ho rukou.

 „A ne, že pro tebe budu muset přijít,“ pohrozil jí o deset let starší bratr a odcházel zpět do přízemí. V mezipatře se setkal se svou druhou sestrou, Pamelou.

 „Čau  Pam, vykakaná?“ zeptal se jí a hned ji zaskočil.

 „Čau, cože, ne, jak jsi na to přišel, že jsem byla?“ zastrčila si své světle hnědé vlasy za uši.

 „Dany to říkal. Že už tam jsi deset minut, tak že tak za dalších pět přijdeš.“

 „Aha. To jsem nakecala klukům, aby mě nechali alespoň patnáct minut o samotě. Chodím do prádelny si prohlížet facebook. Ale co ty tady?“ zeptala se a plácla ho po zádech. „Přišel jsi navštívit své sestřičky?“

 „Jo, to taky. Ale hlavně jsem vám přišel něco zahrát.“

 „Nová písnička?“

 „Jo. Napsal jsem jí v noci.“

 „A co jsi napsal v noci?“ ptala se Holly, která přicupitala ze schodů k nim do kuchyně, kam Patrika zavedla Pamela.

 „Novou písničku. Jen nevím, jestli vám mám nejdřív říct, jak jsem na ni přišel, anebo vám ji zahrát. Až najdu kytaru.“

 „Tady!“ ozval se Daniel, který seděl v obýváku na sedačce.

 „Tak jdeme do obýváku a nejdřív nám ji zahraj,“ řekla Pamela a přešla z kuchyně do obýváku. „Dany? Co to je?“ zeptala se svého syna a ukázala na kytaru. Ta ležela v křesle, pod krkem polštářek a přes tělo pruhovaný pléd.

 „Strejda říkal, že mám tu kytaru hlídat jako vlastního dědu. A když je tu děda, tak ho taky vždycky přikryjeme. No ne?“ vysvětlil malý rozumbrada.

 „Už mlčím,“ řekla Pamela a posadila se mezi Daniela a Holly na gauč. Patrik vzal kytaru a zahrál pomalou písničku.

            „Vau,“ vzdychla Holly. „Nádhera.“

 „To bylo super,“ řekl Karl, Pamelin manžel, který akorát vešel do pokoje.

 „Čau Karle, slyšel jsi to?“ ptal se Patrik.

 „Čau, hele, zní to dobře. Ta hudba je pecka a ty slova, ty dojmou každou ženskou.“

 „Je to super, s tím bys měl jít brzy ven.“ Souhlasila Pamela.

 „Když pro mě je to trochu osobní.“

 „Jak to?“ ptala se Pamela.

 „No, včera jsem jel za Petrem, ale nebyl doma, tak jsem na něj čekal venku před barákem a v tom vyšla z vedlejšího vchodu ženská, která byla tak minutu před porodem. Ona říkala, že pro ni neposlali sanitku, takže přijede taxik, ale v tom jí praskla voda, tak jsem jí naložil a odvezl do nejbližší porodnice. Jenže já jsem cestou zjistil, že ty děti budou dvě. Jako, ona čekala dvojčata a neposlali pro ni sanitku, chápete to?“

 „Ne, pokračuj,“ popohnala ho Holly.

 „No, zaběhl jsem do porodnice pro sestru, ta ji naložila a bylo to hodně akutní, ještě k tomu jedno dítě šlo ven nohama napřed. No, ale já byl docela v šoku, to víte adrenlin, endorfin, stres, to všechno zafungovalo a když mi sestra řekla „Tatínku, vyplňte papíry“, tak já popadl tužku a psal jsem.“

 „Cože? Ty jsi pitomec!“ smál se Karl.

 „Jako to není všechno. Když za mnou pak ta sestra přišla, že už jsou děti na světě, tak mě ani nenechala vysvětlit, že nejsem jejich otec a rovnou mě táhla na pokoj a dala mi obě do ruky.“

 „Vážně? A jaké byly?“ ptala se Holly.

 „Malé. Holčička, ta se jmenuje Emilly, ta měla jen dvě a půl kila a chlapeček, toho Katrin, ta těhotná, pojmenovala po mně. Chápeš to? A ten malý se na mě podíval a mně to přišlo úplně samozřejmé, že ho držím v ruce a dívám se mu do očiček a v klidu zase usnul.“

 „Páni,“ vzdychla zasněně Holly. „A co ta žena, ta Katrin? Vadilo ji to?“

 „Ne, nevadilo. Pořád mi jen děkovala.“

 „Tak to je paráda. To se nedivím, že pak z toho píšeš takovéhle písničky. To by mělo jít ven i s tím příběhem. Zkusím tě protlačit co nejdřív do našeho pořadu,“ řekla Pamela.

 „To není všechno,“ upozornil Patrik. „Mezi tím, Katrin na mobil volala nějaká žena, asi kamarádka, nebo nevím a to je i jedno. Ale ona slyšela, jak mi ta sestra říká tatínku. Ta za chvilku přiběhla do té nemocnice a začala na mě řvát, že prý jsem hajzl, že jsem jí udělal dvě děti a zdrhnul. No a k tomu jsem schytal pár ran kabelkou.“ Karl vybuchl smíchy, stejně jako Pamela.  Ale pak jsme jí řekli, že jde o omyl a ona se mi omluvila. Pak za mnou vyběhla před nemocnici a ještě jednou se mi omluvila a pozvala mě na kafe.“

 „Ta Katrin?“ zeptala se Holly.

 „Ne, Erika, ta co mě nejdřív chtěla zabít kabelkou.“

 „A byla hezká?“ ptal se Karl.

 „Jo, taková zajímavá a přišlo mi, že to bude energická žena. Tak jsem zvědavý.“

 „Ty jsi, brácho, souhlasil?“ zněla Pamela překvapeně.

 „Ehm, jo.“

 „No, tak ať ti rande vyjde,“ poplácal ho Karl po rameni a šel do kuchyně.

 „A co ta Katrin?“ ptala se Holly.

 „Nic, ta je teď v porodnici.“

 „A s tou už se nechceš vidět?“

 „Já nevím.“

 „Ty jsi kvůli ní složil tak dobrou písničku a nevíš, jestli ji chceš vidět? Nebo alespoň ty děti?“ zvedla Pamela své dokonale tvarované obočí.

 „No, já jí nechci otravovat. Teď toho bude mít asi dost na práci.“

 „No, jestli je to opravdu tak, že se na ní chlap vykašlal a ona má jen tu Eriku, tak by se jí teď pár přátel hodilo,“ mrkala Holly jedním okem.

 „Máš tik v oku?“ zeptal se jí Patrik.

 „Patriku, ty blbče, já myslela nás,“ hodila po něm Holly polštářek.

 „To jako mám naklusat do porodnice a zeptat se jí, jestli se nechce kamarádit?“

 „To zrovna ne, ale když jdeš třeba s tou Erikou na kafe, tak se můžeš nenápadně vyptat, jak to Katrin má a jestli třeba o tobě nemluvila, nebo tak nějak,“ nabádala ho Holly a podívala se na Pamelu. „On je úplně mimo.“

 „To víš, celý život měl jednu ženskou, tak je v tomhle takový nezkušený,“ řekla Pamela. „Ale hele, bráško, Holly má pravdu. Vytáhni něco z té Eriky a uvidíš. Kdy se uvidíte?“

 „V pátek.“

 „To je pozítří. Já ti dám do té doby vědět, jestli tě nějak protlačíme do našeho pořadu,“ uzavřela Pamela debatu. „A teď se běž vyspat. Celou noc jsi skládal, viď?“

 „Jo. Tak jo, tak já půjdu. Díky holky, čau,“ říkal, vzal kytaru a odcházel. Když se mezi dveřmi otočil, tak obě dvě sestry měly v ruce mobil. „Ne, že to vykecáte ostatním,“ pohrozil ukazováčkem a obě se začervenaly.

 

Autor Lůca, 15.11.2020
Přečteno 64x
Tipy 3
Poslední tipující: jitoush, Dráteček
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

......Tak aby další díl nebyl za půl roku....Ji./smích/

18.11.2020 19:21:29 | jitoush

Další díl právě teď jdu psát :)

18.11.2020 20:42:19 | Lůca

PERFEKTNÍ!!! HLAVNĚ RICHLE POKRAČUJ.

16.11.2020 12:36:08 | Dráteček

Děkuji. Budu se snažit.

17.11.2020 21:51:43 | Lůca

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter