Anotace: Ema stojí na tenké hraně mezi touhou a svědomím. V jediném dni se znovu ocitá v pokušení stát se tím, čím nikdy být nechtěla – milenkou.
Ema seděla na okraji své postele, bosá chodidla se dotýkala studené podlahy. Zavřela oči. Přemýšlela. Rozhodla se správně? Včera to věděla jistě. Musela ho opustit. Musela odejít dřív, než ji to pohltí docela. Měl ženu – a ona nemohla být milenkou. Nechtěla být.Jenže možná… možná pořád čeká, že zazvoní telefon. Jen na chvilku. Jen aby ho slyšela. Vzpomínky na jeho doteky, když si předávali listiny jsou tak živé. Letmé pohledy, které si vyměňovali. Úsměvy. Co kdyby… co kdyby to nechala zajít dál? Co by se stalo? V jejích představách ji obejme, vášnivě ji přitáhne k sobě a políbí za dveřmi své kanceláře. Zhluboka se nadechla, vstala a odešla do kuchyně. Na stole ležel její telefon. Zavibroval. Povzdechla si a zavřela oči. Když je otevřela její prst se zastavil těsně nad displejem. Zvuk utichl.Včera mu jasně řekla, že spolu nic nezačnou. Ale dnes váhá. Proč? Přece jen je ta touha silnější? Odemkne telefon a přečte si zprávu: „Je to jen na tobě. Čekám.“ Rozhodne se…
O pět měsíců pozdeji
Ahoj. Není ten konec poněkud useknutý? Asi bude pokračování, předpokládám.
19.06.2025 21:39:10 | Pavel D. F.