Poté 1.část

Anotace: První část. Jde o život po jaderné válce a td. a td... (Docela dlouhé, takže pokud čekáte povídku na pět řádků, raděj na to ani neklikejte)

Sbírka: Poté

Část 1.
Běžný život poté

,,Čekuj to. Jednou ranou mezi oči.´´ řekl první, když do své odstřelovačky zacvakával poslední náboj.
,,Tak o plechovku piva.´´ odpověděl druhý a pohodlně se uložil v sutinách rozpadlého patrového domu.
Oba muži se upřeně zahleděli na pět set metrů vzdálenou postavu. První, Adam Weaver, přes optiku své pušky. Druhý, Denis Sant, dalekohledem značky NIKON.
Adamův prst se dotkl chladné spouště. Něco si pro sebe zamumlal a zatajil dech.
Výstřel.
Hlavou cílové postavy se prodrala kulka.
,,K zemi šel. Teď jen jestli to bylo mezi oči.´´
,,Bojíš se o svý pivo, co Denisi.´´ Adam vyhodil hilsn a vstal. ,,Tak to jdem zkontrolovat?´´
,,Jak jinak.´´ Denis si pověsil dalekohled na krk a rovněž se zvedl. Jeho oblečení, džíny, černé triko a kožená vesta, bylo pokryto šedým prachem. Ani se ho neobtěžoval očistit. Jen sebral ze země samopal a vyrazil k žebříku.
Adam ho pochopitelně následoval.
Železný požární žebřík nebyl upevněn příliš stabilně. Visel na horolezecké skobě zaražené mezi dvěmi cihlami, které sami vypadaly, že se za chvíli vysunou a spadnou ze třetího patra na zem. Budova celá nevypadala moc pevně, ale to ani žádný jiný dům v okolí.
Po chvíli chůze dorazili na místo. Mrtvola ležela hned vedle polospadlé cedule s nápisem Kyjev. Dnes už málo kdo ví, že se nachází v bývalém hlavním městě Ukrajiny. Není divu. Kolem je jen spousta rozpadlých budov, rozbitých dávno nepojízdných aut a odpadků.
,,A pivo zůstává u mě.´´ pronese s úsměvem Denis když se podívá na hlavu mrtvoly.
,,Co že? Vždyť jsem ho trefil mezi oči!´´ hájí se Adam. li chůze dorazili na m
,,A pivo zůstá
,,Co že? Vždyť jsem ho trefil mezi oči!´
,,Tak to teda ne. Řeklo se přesně mezi oči! A ty jsi ho trefil spíš nad pravý oko, než do prostřed čela.´´ Sant už začal zvyšovat hlas. On se prostě rád hádá.
,,Tak si tu svou plechovku sežer. Já si najdu další.´´ Adam věděl, že nenajde. Pivo a vůbec jakékoli pití je tu velice vzácné a žádané. Denis měl jediné štěstí, že objevil v autě nedaleko odsud jednu plechovku, kterou zřejmě hledači přehlédli.
,,Nesežeru, ale vypiju.´´ Denis se škodolibě usmál. Zasekl prst pod kroužek na otvírání a zatáhl.
Plechovka se otevřela s klasickým: csss...
,,Kruci dej mi aspoň loka!´´ nevydržel to Adam.
,,Najdi si svý.´´ Denis se napil. Provokativně se v tom vyžíval.
Weaver do mrtvoly ze vzteku kopl. Byla tak vychrtlá, že byl výkon se do ní vůbec trefit. Už za to by si to pivo zasloužil!

xxx

Slunce se pomalu začalo ztrácet, proto Weaver vyzval k odchodu. ,,Měly by jsme se vrátit.´´
,,Jsi nervózní, Adame?´´ Denis se naposledy napil. Ještě ani netušil, že ne jen z téhle plechovky, ale úplně.
,,Jo. Za chvíli ty mrchy začnou vylézat ve velkým. Nerad bych byl u toho.´´
Denis zmačkal plechovku a odhodil ji vedle mrtvoly.
Za rohem bývalého kostela něco zarachtalo.
,,Už je to tady.´´ procedil Adam nervózně mezi zuby a pozvedl svou pušku. ,,Říkal jsem ti, že máme jít dřív!´´
,,Ne. To nebudou oni. Je na ně ještě brzo.´´ pokoušel se sám sebe uklidňovat Denis.
Další zašramocení.
Obě zbraně, Mosin i Thompson M1A1, se vystrašeně třepaly v rukou majtelů.
,,Já myslím že půjdem.´´ řekl Sant a začal pomalu ustupovat. Při tom stále mířil na ono místo.
Adam souhlasil. Pomalými kroky se blížili k žebříku. Pak se dá po lávkách, mostech a budovách, tedy nad zemí, dostat až do bezpečí tábora.
Ještě pár kroků. Pár těžkých kroků. Pak už hurá do patra a běžet jak nejrychleji mohou do bezpečí.
K ruchu za rohem kostela se přidal ještě šramot za rohem bývalé knihovny.
Denis cítil, že už je od žebříku jen pár centimetrů. Jednou rukou stále mířil, druhou začal dychtivě šmátrat za sebe.
První postava se vynořila. Byl to mutant, stejně jako ten, kterého Weaver zastřelil před pár minutami.
Někdo jim říkal zombí, i když k těm neměli zas tak blízko, jiný mutanti, ozáření, superghoulové nebo jiní. Byli to lidé, kteří schytali přílišnou dávku radiace. Většina z nich už téměř nemyslí.
Ozáření se dělí na tři základní druhy: civilisté. Tenhle druh je nejméně nebezpečný. Tělo se jim rozpadá, nedokáží vyvinout příliš velkou rychlost, vidí špatně nebo vůbec. Důvod proč zabíjejí je pouze hlad.
Dalším druhem jsou nebezpečnější atleti. Skutečně se jedná o lidi, kteří byli v době ozáření v dobré fyzické kondici. Převážně vojáci a sportovci. Tihle jiní umí dosáhnout dost velké rychlosti na to, aby dohonili většinu normálních lidí. Tělo se jim nerozpadá tolik jako civilistům. Zrak mají výborný, nejlepší ze všech tří druhů. Důvod, proč zabíjejí, je znovu stejný: hlad.
 Pak je tu poslední, nejnebezpečnější druh: supermutanti. Tihle jsou nejsilnější i když ne nejrychlejší. Radiace na ně měla spíše pozitivní účinek. Sice nejsou tak chytří jako lidé, ale jsou rozhodně nejinteligentnější druh ozářených. Také jim rostou všechny svaly až sedmkrát rychleji než u normálního člověka. Vidí dokonale ve dne i v noci. Umí používat i střelné zbraně. Důvod, proč zabíjí, není jen hlad, ale hlavně touha po ovládnutí světa. Tedy aspoň to se říká. Nikdo z vědců si to nedokáže vysvětlit. 
Tohle byl atlet. Ještě ve vojenské uniformě.
Konečně Denisova nedočkavá ruka nahmatala ledovou šprušli žebříku. Právě ve chvíli, kdy se atlet rozhodl, že se proběhne. Jedním odrazem byl na půli cesty k nim.
Pak se ozval výstřel.
Kulka z Adamovi pušky ho zasáhla do hrudníku.Denis si už ničeho nevšímal. Byl rád, že je nahoře, rozběhl se směr tábor a nechal Weavera osamotě.
Adam ve stresu zapomněl na druhého vetřelce. Přehodil si pušku přes rameno a naskočil na žebřík. 
Když tedy mutant, také atlet, vylezl ze svého úkrytu, ani si ho nevšiml. Plně se soustředil jen na lezení. Ozářený udělal pár dlouhých skoků a chytil Adama za nohu.
,,Doprdele...´´ vypustil Weaver z úst.
 Atlet mu nehty jedné ruky zarýval do lýtka a druhou ho chytil za triko. 
,,Pust...´´ Adam kopl útočníka do obličeje. ,,...se..´´ další kopanec. ,,....ty...´´ atletův obličej se pod Weaverovou podrážkou legračně zkřivil. ,,...hajz...´´ mutant škubl vší silou a strhl Adama na zem. Ten měl to štěstí, že při dopadu narazil hlavou tvrdě do silnice, takže ani necítil, když ho atlet začal cupovat.

xxx

Slunce zcela zapadlo. Denis přebíhal již pátou lávku. Samopal odhodil jako nepotřebnou zátěž už před třemi minutami. Běžel jak nejrychleji dokázal. Strach mu v běhu ovšem překážel, proto se snažil uklidňovat tím, že nahoře se mu nemůže nic stát. Tak se přesvědčoval, až tomu dokonce uvěřil.
Proto, když mu v běhu začalo vadit i pouzdro s nožem, se zbavil poslední zbraně kterou měl.
Asi zapomněl, že pro ozářené je výška zdržením, nikoli nepřekonatelnou překážkou. 
Necelých třicet kroků od tábora mu do cesty kupodivu nevstoupil jiný, ale jeho vlastní nedočkavost a nemotornost. Na lávce mezi dvěma vrcholy budov mu sklouzla noha a spadl do sutin domu pod ním. Pochopitelně zaklel. Hlavně něco na způsob: Proč já zahazoval ten Thompson.
Tma, nikde nikdo, beze zbraně. Každý by mu dal tak deset vteřin života. Ale Denis byl lepší. Dýchal o tři vteřiny déle. 
Ano. Zní to neuvěřitelně, ale celých třináct vteřin dokázal bránit svou krční tepnu před zuby nově příchozího atleta.

xxx

Tábor je místo, kde žijí neozáření lidé. O jejich bezpečí se starají všudepřítomní vojáci. O dostatek jídla zase sběrači a hledači.
Táborů je víc: Alfa, první založený tábor s 10 000 obyvatel a
2 000 vojáky. Bern, druhý založený tábor s 3 000 obyvatel a 120 vojáky. Safety, s 8 000 obyvatel a 1 000 vojáků. Poslední tábor se jmenuje Peace, má 600 obyvatel a 80 vojáků.

xxx

Peace:
Malý tábor s převážně dřevěnými domky a jednoduchým oplocením. Obyvatelé mají možnost zajít do divadla, sami si v něm zahrát nebo navštívit proslulý klub Hell House, kde se i nemožné může stát skutečností. Každý pátek večer se pro odreagování promítá v hlavní budově komedie dle výběru a dostupnosti. V táboře je také možné zakoupit zbraně. Pro munici se jezdí první neděli v měsíci. Velitel tábora: Generál Sergei Bogdanov. Zástupce velitele: Plukovník Petr Jearbach.

xxx

K oplocení se blížila další skupinka ozářených civilistů. S chrčením přelézala těla svých mrtvých předchůdců a s myšlenkou na jídlo se ploužila k táboru.
,,Pal!´´ zařval někdo.
Pět vojáků u východní zdi poslechlo.
Ozvalo se několik po sobě jdoucích výstřelů. Všichni útočníci klesli k zemi a jen tři se ještě cukali. 
Někdo z vojáků mezi ně hodil granát. Těla ozářených se roztrhala na kusy. Na plotě přistálo několik končetin a cáry masa. Teď už se necukal nikdo.
,,Co to sakra děláš?!´´ zařval jiný voják a otřel si brýle od krve.
,,No co, jsem nechtěl aby se cukali.´´ hájil se viník. Za uchem se mu houpal kus střeva.
Třetí voják pozvracel nohy čtvrtému a ten se na něj za trest vrhl.
Prostě chaos. Dva se hádají, dva se perou a třetí omdlel.
To by se dřív nikdy nestalo. Jenže v téhle situaci berou do armády úplně kohokoli, z důvodu akutního nedostatku profesionálních vojáků. Protože zrovna vojáci byli ti, na které byly jaderné útoky vedeny nejvíce. Pochopitelně.

xxx

 Pokud jste v táboře noví a chcete být nějak užiteční, zajděte za Brianem Cooletem. 
Zjistí, jak jste fyzicky zdatní, jak zvládáte střílet a zabíjet.
Pak vám dá jedno z možných povolání. Samozřejmě další možnost je ta, že si celý tábor projdete a poptáte se ,jestli někdo nehledá výpomoc, nebo se rovnou přidáte k domobraně či sběračům. Ti berou vždycky.

xxx

Ivan Polaczek je hlavním sběračem. Rozděluje sběrače pod ním do skupin po dvojicích a rozesílá je do různých oblastí okolo tábora.

xxx

,,Zavřete už sakra tu bránu!´´ rozkázal plukovník Jearbach.
,,Pane, dva sběrači se ještě nevrátili.´´ oznámil desátník Dean McAnzey.
,,To mě nezajímá. Neohrozíme celý tábor skrz dva neschopný kretény, kteří neuměj chodit včas.´´
,,Rozumím, pane.´´ McAnzey už nic nenamítal a mávl na vojína Bena Braina na strážní věži. 
Ten jednoduché gesto pochopil. Zastřelil posledního mutanta jež se snažil do tábora dostat a zatáhl pákou, která zavírala bránu.
Skupina třech vojáků, kteří tvořili dočasnou stěnu mezi táborem a vnějškem se stáhla o pár kroků dozadu.
Brána s cvaknutím zapadla.
,,Je to, pane. Teď už se sem nikdo nedostane.´´ zavolal Brain na desátníka.
Ten přikývl na důkaz, že rozumí.
Plukovník se otočil a odešel zpět do svého stanu nedaleko hlavní brány.
,,Střídání hlídek!´´ ozvalo se z jižní věže.
,,Střídání hlídek!´´ opakovaly ostatní věže.
Teď nastal čas, kdy méně zkušené vojáky hlídající přes den nahradí praví profíci. 
Devadesát namachrovaných týpků vyšlo z jednoho velkého stanu s výbavou. Stanu, ve kterém se vždy všichni vojáci sejdou před tím, než jdou do akce, nebo střídat na stráži.
Většina z nich si rozebrala poblíž přistavené jeepy a rozjeli se ke svým stanovištím.
Jen deset jich zamířilo k hlavní bráně.
,,Uhněte slečinky, vojáci přichází.´´ provokoval velitel skupiny Missile, Mark Fireman.
,,Abys nedostal přes hubu!´´ výhružně procedil mezi zuby Brain, zrovna když slezl z věže.
,,Uklidněte se vojíne. Vy táké, svobodníku!´´ napomenul je McAnzey. Kdyby tu byl generál Bogdanov, roztrhal by je za takové chování na kusy. Ale ten je teď na jednání v táboře Alfa. A Jearbach je toho názoru, že si mají pořádek srovnat velitelé stanovišť sami. Takže je to jen na McAnzeym.
,,Omlouvám se, pane.´´ řekl s naprostým klidem Fireman a začal se drápat na věž.
Ostatní členové jeho jednotky se rozmístili podél hlavní brány.
Tak tuhle situaci jsem zvládl skvěle. Kdyby u toho byl nějaký z nadřízených, určitě by mě pochválil. Přemýšlel McAnzey.
Mezi tím už první nahrazovaná skupina odešla do stanu s výbavou, kde se všichni převléknou a odejdou do svých dřevěných nebo cihlových domů. Ti chudší do stanů.

xxx

Přesto že tábor neměl moc obyvatel, našel se v něm i jeden noční klub, Hell house. V tomhle domě se smělo všechno co vás napadlo, krom zabíjení sebe navzájem nebo ohrožování někoho z ochranky. 
Jeden den jste jen tak prohodily, že by bylo zajímavé vidět souboj dvou mutantů, a druhý den už stála uprostřed domu aréna se dvěma ozářenými zápasníky na život a na smrt.
Ben Gothen zde dělal vyhazovače.
Postavu na to měl, metr devadesát, téměř sto kilo. I tak se mu práce moc nevedla. Každý druhý problémový zákazník ho dokázal přeprat.
Kdyby klub nepatřil jeho bratrovi, jistě už by tam pracovat nemohl.

xxx

Ben se probral z bezvědomí okolo osmé hodiny večer. Směna mu začínala v půl deváté.
Ano, už zas ho někdo zmlátil. A opravdu ho nešetřil.
Gothen se s polopřivřenýma očima podíval na hodinky.
Od té doby co upadl do bezvědomí uběhly tři hodiny. Dlouhé tři hodiny, kdy ležel před svým domem.
Zvedl se, oprášil... ty krvavý fleky asi nevyperu. Pomyslel si.... Nezdržoval se úpravou oblečení a rozběhl se směrem ke klubu.

xxx

,,Jdeš pozdě.´´ oznámil mu bratr hned u vchodu.
,,Promiň, já...´´
,,Zase tě někdo zmlátil, co?´´ uhodl.
,,Jo, asi mě tu nemaj rádi.´´ odvětil s úsměvem Ben a pokusil se kolem bratra protáhnout dovnitř.
Ten ho zastavil. ,,Ty seš hroznej optimista. Někdo ti robije hubu tak že jsem tě málem ani nepoznal a ty se směješ?´´
,,A co jinýho mám dělat?´´
,,Kdo to byl tentokrát?´´
,,Nevím.´´
,,Tak si vzpomeň.´´
,,Sakra, neznám všechny lidi v táboře!´´ Bena tyhle výslechy vždycky dokázaly naštvat.
,,Ok. Až ho někdy uvidíš v klubu, řekni třeba Karlovi. On už si s ním poradí.´´
,,A co se tím vyřeší?´´ Ben se znovu pokusil protáhnout. Tentokrát už ho bratr, Harry, nechal.
,,Víš co? Trhni si nohou! Chtěl jsem ti jen pomoct.´´ zavolal za ním.
,,Ale já pomoc nepotřebuju!´´
Vevnitř hrála hudba a tancovalo se.
Aréna už je pryč. Všiml si Ben. Teď už si nebude moct přividělávat sázením.
Sedl si na stoličku k baru vedle Gordona. Chlápka, který sežene cokoli. Teda aspoň to o sobě tvrdí.
,,Nazdar Bene!´´ oslovil ho Gordon až s přehnanou radostí. ,,Paule, nalej vodku tady pro kámoše!´´ mávl na barmana.
,,Hmm... ahoj Gordone.´´ Ben se otočil na taneční parket a předstíral že pracuje, aby ho nechal na pokoji.
Zpět k baru se otočil až když Paul, barman, donesl objednané pití.
,,Paule, kam zmizela aréna?´´ zeptal se.
,,Tak se mnou se nebavíš a s ním jo?´´ zasáhl Gordon do rozhovoru, ale na jeho přiblblou otázku se mu nedostalo žádné odpovědi.
,,Včera ji museli rozebrat a odvézt. Ozářené postříleli.´´ informoval Paul Bena.
,,Aha, no, to je škoda. Nevíš proč?´´
,,Náhodou vím. Plukovník Jearbach to rozkázal. Prý je to nebezpečné, mít rozzuřené mutanty uvnitř tábora.´´
,,Možná měl pravdu.´´ Ben do sebe kopl vodku kterou mu před tím Gordon objednal a Paul přinesl.
,,Já si to nemyslím. Ti ozáření byli v klecích a na řetězech. Navíc je dvacet čtyři hodin hlídal někdo z ochranky. A klubu zápasy přilákaly více zákazníků.´´ 
,,Dobře.´´
Jeden muž, který doposud seděl s tříčlenou skupinkou u stolu vzdáleného jen pár metrů od baru, se zvedl a směle si to vykračoval k Benovi.
,,Co se děje?´´ zeptal se Ben příchozího.
,,Dáte si panáka?´´ byla reakce Paula.
Gordon kupodivu mlčel.
,,Hele,´´ spustil muž ,,chlapi támhle mi tvrdí, že prý tě každej zmlátí. Je to pravda?´´
,,Jak se to vezme. Proč tě to vlastně zajímá?´´ 
Gordon s Paulem jen přihlíželi.
,,No, víš... Mlok, to je támhle kámoš. Říkáme mu Mlok protože... no to je vlastně fuk. Prostě, Mlok se vsadil o rundu, že nemám na to ti rozbit hubu. Ne že by myslel že tě nepřeperu, spíš spoléhal na to že se před tolika lidmi neodvážím.´´ muž nasadil široký úsměv.
,,A?´´ Ben se pomalu zvedal.
,,A...´´ chlap se najednou rozmáchl a tvrdě udeřil Bena do spodní čelisti.
Ten se svalil na bar.
,,Kurva co to mělo bejt?´´ vyskočil ze stoličky Gordon.
,,Co? Jen vyhrávám sázku.´´ muž se znovu usmál a udeřil Bena do ledvin.
,,Nech toho!´´ Gordon do útočníka strčil.
Ten si to samozřejmě nenechal, a pustil se pěstmi i do něj.
Najednou byli středem pozornosti. Nikdo si ani nevšiml, že Paul mezi tím běží do místnosti ochranky pro Karla.
Jedné ráně se Gordon vyhl, druhá ho zasáhla do žeber.
,,Zatím se celou dobu jen kryješ. To se na nic jinýho nezmůžeš?´´ komentoval stále ještě neznámý muž a při tom nepřestával sypat údery.
Ran, které se Gordonovi podařilo vykrýt, bylo čím dál méně.
Ben se jen válel s bolestmi na podlaze.
,,Vohou!´´ ozývalo se z davu. Nebo taky: ,,Dej mu!´´
Chlap se zrovna chystal zasadit Gordonovi poslední ránu, když se na scéně objevil Karl. Chytil mu ruku a zkroutil za záda. Pak ho jednou zlehka udeřil boxerem ze zadu do hlavy.
,,Tak jo, rozejděte se. Už tu není nic k vidění.´´ pokoušel se Karl rozehnat dav.
Tři muži, kteří nabádali čtvrtého k tomu, aby Bena napadl, se pro jistotu vytratili.
Karl se propletl davem a vyhodil omráčeného agresora před klub. Za to sklidil potlesk od návštěvníků.
Pak už se zase začalo tancovat.
Gordon se jen usadil na stoličku a natáhl se přes barový pult pro lahev vodky. Paul nic nenamítal. Jen pomohl Benovi na nohy a pomalu ho vedl přes sál do kanceláře Harryho.
,,Pohlídej mi to tu, Karle.´´ zavolal, když procházel dveřmi do chodby, kde už nebyla hudba tolik slyšet.
Ben se pozvolna dostával zase k sobě, tak ho Paul přestal podpírat.
,,Neměl bys to dělat, Bene.´´ oslovil ho.
,,Co jako?´´ opáčil Ben.
,,Vyhazovače. Stejně tě každej jen mlátí a tak mizernej plat můžeš sehnat kdekoli.´´
,,Tak mi poraď co jinýho mám dělat? Mám jít k domobraně? Nebo nahradit v knihovně toho staříka na informacích?´´
,,Kdyby to tu nepatřilo tvýmu bráchovi, stejně už bys milionkrát letěl. A domobranu bych na tvým místě nezkoušel. Ani sběrače.´´
,,Myslíš si, že bych tu práci nezvlád?´´
,,Popravdě?´´
Ben přikývl.
,,Jo, myslím. Nemáš na to. Nemáš na nic při čem jde o život.´´
,,Co kdybych si jen pořídil teleskop a dělal dál vyhazovače?´´
,,Pořiď si klidně brokovnici, Bene. Stejně to nebudeš zvládat a šéf, i když je to tvůj brácha, tě brzy přestane tolerovat jako zbytečnej únik peněz a nějak opatrně ti oznámí že končíš.´´
Ben by si na teleskop musel vydělávat půl roku, vzhledem k ceně šest set třicet bodů a jeho měsíčnímu platu sto padesát bodů. O brokovnici za čtyři tisíce dvě stě ani nemluvě.
Zbytek cesty Ben mlčel. Když dorazili ke kanceláři, Paul otevřel dveře a oba vešli, Harry, bez toho aby se na ně vůbec podíval, položil jednoduchou otázku: ,,Takže kdo tentokrát?´´
,,Nevím proč jsme vůbec tady.´´ řekl Ben a chystal se otočit a odejít. Paul ho samozřejmě zastavil.
,,Nějakej cizí chlápek. Viděl jsem ho tu poprvé.´´ ujal se slova .
,,Nemluv za mě!´´ napomenul Paula Ben.
,,Jste jak v mateřské školce.´´ Harry zvedl zrak od papírů na stole (nejspíš vyřizuje objednávky) a pokračoval: ,,Paule, prosím, nech nás o samotě.´´
Paul bezeslov přikývl. Vyšel na chodbu, zavřel za sebou dveře a vydal se zpět k baru.
,,Bene, tohle už je tenhle týden po čtvrté. Nejsi tu jako atrakce na mlácení pro agresivní opilce, jsi tu jako vyhazovač. Promiň, ale takhle to prostě nejde.´´
,,Jo, Paul o něčem takovým mluvil.´´
,,Říkal, že tě vyrazím?´´
,,Ne. Říkal že to tu nezvládám a že bych si měl najít něco jinýho.´´
,,Měl pravdu. Budu rád, když skončíš hned. Ale vyplácet tě klidně ještě budu, než si něco najdeš.´´
Harry se snažil něco vyčíst z Benova výrazu ve tváři. Marně.
,,Nechci aby si mi platil dál. A chápu tě.´´ řekl Ben trochu sklesle. Pak dodal: ,,I když peníze za tenhle měsíc by si mi dát mohl.´´
Harry se s úsměvem zvedl a šel k trezoru. ,,To víš že ti je dám.´´ Otevřel ocelová, v nejširším bodě třicet centimetrů široká, dvířka. Potom vyndal jeden papírový sáček a hodil ho po Benovi, který ho bez problémů chytil.
Dveře trezoru se znovu zavřely.
,,Kdyby si potřeboval víc, stačí říct.´´ upozornil Bena bratr.
,,Ne, díky. Ale tohle mi stačí. Chci si najít jinou práci co nejrychleji.´´ usmál se Ben. Sáček s výplatou si strčil za pásek u kalhot a s rozloučením odešel.
Při procházení přes sál jen věnoval úsměv a lehké kývnutí na rozloučenou svým přtelům, Paulovi, Gordonovi a Karlovi. Všichni pochopili že se Harry pravděpodobně odhodlal k tomu, co měl udělat už když Bena poprvé zmlátili. Tedy k jeho propuštění.
Ben vyšel před budovu. Venku svítilo slunce a bylo celkem hezky. Čas rozfofrovat poslední prachy!

xxx

,,Aaarrgh...ar..ghhr....aeeghr....´´ chraptí atlet pod tíhou nohy tak zvaného Lovce z pustiny. Tenhle chlápek, jménem Bruce McArrnoy, nežije v žádném z táborů. Potlouká se pustinou a zabíjí ozářené. Sem tam se zastaví v Peace aby vyměnil cennosti za zásoby a náboje do své brokovnice Fabarm Sdass ráže 12/76 s kapacitou sedmi ran.
,,Argh...chrr...´´ zachraptí mutant ještě jednou.
McArroy si naposledy potáhne z cigarety a sešlápne atletův krk ještě silněji. Něco křupne.
,,Arrr...´´ ozve se mutant a z posledních sil se snaží vyprostit.
To už mu ale hlaveň lovcovi brokovnice míří na hlavu.
,,Bang!´´ vysloví McArroy a stiskne spoušť.
Hlava ozářeného se rozletí jako přezrálý meloun.
Bruce nabije, hodí si zbraň přes záda a začne ohledávat tělo. Usmálo se na něj štěstí. Právě se stal novým majitelem zlatých rolexek. Nic víc mrtvola neměla.

xxx

,,Jak že mě už nenaleješ?!´´ rozkřikl se Ben na barmana v baru konkurujícím Hell House.
,,Prostě ti už nenaleju. Už jsi sťatej dost.´´ vysvětlil barman s naprostým klidem a nadále se plně věnoval točení piva. Tedy pokud se tomu tak dá říkat.
,,Víš ty kdo já sem?!´´
,,Ne a ani to vědět nechci.´´ pořád ledově klidný barman.
Benův křik se nesl přes celou hospodu. Není divu. Rozlohou nebyla dvakrát největší a bylo tu vylidněno. Jen u stolu v pravém rohu pod oknem seděli dva sběrači, kterým už skončila šichta, a u stolu s výhledem na televizi, v níž dvacet čtyři hodin deně běželo online to, co právě sledují kamery na strážních věžích, dva starší muži.
,,V tom případě si trhni!´´ rozčílený Ben se zvedl od baru a vydal se na překážkovou cestu ke dveřím. Pod nohy se mu pletly židle, stoly a opilec, kterého si do teď nevšiml.
Po necelých dvou minutách únavného kličkování se konečně dostal Ben ven na čerstvý vzduch.
,,Svoboda!´´ zvolal a svezl se na zem.

xxx

Prostor za oplocením osvětlovalo několik desítek světlometů. Ve správném hororu by se mělo rozpršet. Ale tohle není horor.
Na obloze se třpitila spousta hvězd. Jako miliony očí sledující reality show: Kdo přežije (mutanti vs. lidé).
Na každé věži drželi hlídku dva vojáci. První, s dalekohledem s nočním viděním, téměř nepřetržitě sledoval okolí. Druhý měl vždy připravený steyer, aby mohl první, při spozorování nepřítele, jen dát povel a nemusel se odpoutávat od pozorování. Kdo ví, možná jen pár vteřin, kdy by si pozorovatel chystal zbraň, by dalo příležitost ozářeným připlížit se až k oplocení.
Mark Fireman stál na věži A3. Tedy na věži v sektoru hlavní brány, v pořadí třetí z jihu. Byl střelec.
Pozorovatele mu dělal vojín Vincent Cop.

xxx

,,Pane!´´ vtrhl do kanceláře plukovníka Jearbacha desátník McAnzey.
,,Sakra co má tohle to být!´´ vystartoval Jearbach z křesla.
,,Omlouvám se za vyrušení, pane. Ale je to důležité.´´
,,Mluvte.´´
,,Zachytili jsme radiové vysílání. Jsou to ňácí lidé, žádající o pomoc.´´
,,Ale proč by se ozývali až takovou dobu po Převratu?´´ diví se Jearbach a při tom se navléká do hnědé kožené bundy.
,,Možná do teď neměli vysílačku.´´ hádá McAnzey.
Jearbach se zapne a bez ohledu na desátníka vykročí k řídící místnosti.

xxx

,,Proč jste zdrhli, srabi?!´´ nadával chlap, který před dvěma hodinami zmlátil Bena v Hell House.
,,Promiň, Dereku.´´ jako první odpovědel Mlok.
,,Jo, omlouváme se. Prostě jsme nečekali že se do toho zapojí tolik lidí.´´ přidá se Chuck.
Třetí muž jen mlčky sleduje.
,,Ale...´´ Dereka pořád bolí hlava od Karlovi rány. ,,Vyserte si voko. Ještě se tak někdy nechám k něčemu ukecat!´´ vypadne z něj nakonec. Pak se bez rozloučení otočí a zamíří domů.
Trojice se na sebe mlčky podívá, počká až Derek zajde za roh, a pak se všichni začnou hlasitě smát.
,,Viděli jste ho, jak se tvářil?´´
,,Kretén.´´

xxx

V řídící místnosti bylo pět počítačů, jen dva zapnuté. Dále tři stoly s dokumenty, kartotéka a hlavně vysílačka. U ní seděl vojín Read a poslouchal co se z ní ozývá. Bylo to něco na způsob: Prosím pomozte nám. Doposud jsme žily v malém táboře, který jsme si sami založily, ale nyní jsme silně ohroženi na životech, neboť ozáření našli naši polohu a dřevěné stěny ohraničující náš tábor už dlouho nevydrží. Potom zazněly souřadnice a začalo se to vše znovu opakovat.
Jearbach se natiskl až úplně k vysílačce, aby dobře slyšel. Chvíli mlčky poslouchal. Když se zvedl, vydal rozkaz k sestavení desetičlenného týmu, jenž se brzy ráno vydá na záchrannou akci.