Galaktická válka, 5. díl

Galaktická válka, 5. díl

Anotace: http://www.fantasywiki.cz/index.php?title=Galaktick%C3%A1_v%C3%A1lka_(pov%C3%ADdka)

„Nanejvýš pár minut, pane,“ odpověděla a loď se znovu otřásla, „a už nemáme ani pravý hangár. Který idiot vymyslel boj s takovou přesilou?“
„To nevím, milá Zarjo. Snaž se, ať ještě chvíli vydržíme.“
„Pokud máte rád něco z toho, co máte ve své kajutě, rychle si pro to zajděte. Obytné prostory už moc dlouho obyvatelné nebudou.“ Jakmile to dořekla, loď se několikrát prudce otřásla a všechno zhaslo. Teprve po chvilce se znovu rozeběhly alespoň stavové a ovládací panely.
„To byly hlavní zásobníky. Ani nechci vědět, v jakém stavu jsme, protože zásobníky jsou prakticky uprostřed lodi,“ vzdychla Zarja a svěsila hlavu.
Nedívala se na panel. Věděla, že loď je ztracena a už pro ni nemůže udělat vůbec nic. Být na moři, Scipio by právě teď pobíhal po palubě a pokřikoval na všechny, aby opustili loď. Ale tady nemohli prostě naskákat do vody a plavat ke břehu nebo čekat na jinou loď, okolo nich bylo vzduchoprázdno. Venku by ztratili vědomí do dvaceti sekund a po dvou minutách by byli mrtví. Na druhou stranu během té doby zničili více lodí, než kolik jich měli lvi. Jakkoliv byla loď ve špatném stavu už před bitvou, ukázala konstrukční a technickou převahu Zosmy nad nepřítelem. Ale to jí v tu chvíli až tak nezajímalo, pouze si tím dodávala kuráž.
Jen poslouchala tiché cvakání, kterým loď v pravidelných intervalech udávala, kolik energie zbývá v nouzovém zásobníku. Jeho běžným účelem bylo v případě těžkého poškození nebo havárie dodávat energii pro zajištění obyvatelnosti lodi, než přiletí pomoc, ale tu funkci teď nepotřebovali. O ochranné energetické štíty už dávno přišli a energii používali ke střelbě. I nepřátelé si jistě všimli, že vrak už pro ně není velkým ohrožením. Do Zosmy už stříleli pouze tak, aby vyřadili zbraně, ty nejdůležitější části lodě uschované uprostřed byly dobře chráněny okolní masou. I pasivní bezpečnost evidentně hrála u lvů nějakou roli.
„Pane, přišli jsme o veškeré zbraně. Zbývá nám pouze jádro lodi, které samo o sobě není schopné letu ani boje, poskytne nám však útočiště, než nás někdo zachrání.“ Mechanička použila opět zcela chladný a nezaujatý hlas.
„Kolik času máme?“
„Spoustu energie jsme spotřebovali na střelbu, ale na den nebo dva ještě máme.“
„Co když nepřiletí?“
„Dojde nám energie. Unikající vydýchaný vzduch bude nahrazovat čerstvý ze zásobníků a buď nám dojde kyslík a udusíme se, nebo zmrzneme. Jakmile dojde energie, zbývá nám nanejvýš den života.“
„Takže pokud pro nás nikdo nepřiletí, za tři dny zemřeme?“
„Přesně tak. Pokud ovšem do té doby neklesneme na sestupovou dráhu a nevstoupíme do atmosféry.“ Ledový klid, se kterým Zarja mluvila, Scipia děsil. Běhal mu mráz po zádech. Podíval se na zbytek osazenstva. Všichni byli vyděšení.
Přečteno 440x
Tipy 2
Poslední tipující: Xyzo, Tadam
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí