Zápisky na divoko I.

Anotace: První předestíraný projekt, vycházející z části z psychdelické kulminace zářijních ozvuků detonativních jader kreativní zkušenosti a dílčím způsobem taky z fikčníchp roporcí světa, který hodlám utkávat z myšlenek, jichž se přítomnost dovolává - úrodnost..

 ----------                    --------------                            ---------------------

  Prenatální rovina 

 

První fluidní halucinaci jsi měl ještě před svým zrozením,

 porod byl mechanická hra a svět kladl na roveň masu bez výčnělků, 

     řekl, že je den, o kterém dech mrtvého hrdiny snil,

      už žádné oddalování, autor mluvící za sebe, 

       je živý autor, mým záměrem je obsáhnout intence,

        které vedly k rozpoložení písemného rozmnožování,

          produkování, klonování slov, těl bytosti,

            načrtávání vyrovnávací paměti mysli.

 

spolu s novými materiály robotických společností a

  --- a destinacemi nové realvirtuality zkoumající vyrovnávající programy

            procedurální generace komputerizované skutečnosti

                    zažehnutí jaderné reakce - Člověk - protónium prototypu - model 2.0

                              hlásné oběživo třetího prostoru --- pilotní situace bez proměných 

 

Humanoidní anti - ionte, světe sám ve světech prokletí, zrozený do matérie, jež je vylévána vědomím,

 ozřejmi účel svých predispozic, přetni rozmělňující hranice tvých osobních poznání, 

   vydej se do neznámého, hlubokého prostoru a poznej novou Budoucnost ! 

 

  Cyborgu sedmého genotypu, umělý vakanta přirozené emoce, výstelku pro příčné stehy zítřejší metastáze,

    přiznej se k hříšným doznáním staršího typu, vyzařování tvé nebuly bylo spatřeno čtyři roky nazpět,

      není cesty zpět, rozběhl jsi se po nebezpečných myšlenkách, past na nebezpečí spočívá v naději na nesmrtelnost,

        ostatky těch druhých si nedělají nároky na přežití, azimut objevující školy nové cinemtriky za chemkou továrních hal,

          

            Zjev co jsi se učil na skladě mladých let tvé utopie, čím se živil, když paměť tkala iluzi zapomnění, jaké střeva tě stahovala sebou,

                do nevyléčitelné propasti tvůrčí posedlosti, bez rozumné destrukce logických vazeb na realitu, matematické prostřižiny mnohých sítí věků, že existuje stará metoda a Tvůrčí alchemická dílna, do které jsi dal nahlédnou, dřív než jsi usnul spánek odumřeného těla, čiré protoplazmy jdou za okraj tvých ohybů, fotonoví rekruti se rozptýlily a ty zmizíš za touhle větou a v milionech dalších se objevíš, poledník věčného jádra slov, prvopočátek holostacionární matrice, vyústěnohlednost karmické derivace. 

 

   ---

(Načítání do vyrovnávací paměti těl kolonizované mysli, vysoce emotivní paprsky mozkové stimulace, explorace biomorfické frekvence inovace incepčního okruhu, sedmá variace na indukční mechanismy transcendentálního stepu a soustavy maximální glitch-utopické rezervy z energetické knihovny vesmírných dějin. :-) Tvůrčí dílna exponencionální řady futuristicky předvídatelných možností v duševní krizi jedincovy vyrovnanosti.)

    Otevři se neonovým trubicím vytvarovaným do tvaru lidské digitální silulety...vytvarované i dosud nevytvarované laboratorní vzorky sonické neuroexpanze, tatovací holografické salóny světla, jiskrně nabroušené řezáky pláství nových examinačních pil, netušený kraj lidské mysli a domény dosud nezaregistrované v katastru duší a jejich astrognostického hábitu kapitulovat před větší zdí, než jsou oni sami, pansnénické družby pansankretismu,...včelí medovina za kouřovým mostem, hořkosladký maraton vizionářského spektra dlaní hořících pochodní.

 

 

--- --- ( Desatero k příčinám osudových destinací ) 

 

1. Poezii začal psál pod vedením nutnosti jako výraz pod utužující cihlou systému, zatlačující hlas kulturní rezistance do pozadí, odpor vůčí fatálním strukturám obecné morálky, erotizace touhy a předsevzetí úzkosti z bipolární intervence, destilace konopné synestezie a virgule svěcené paranoiu, změněné stavy vědomí napojené na mystické sdílené prostory starodávných písní, schizofrenní ataky třídního dobrodruha, proceděné každodenní procedurou vstávání a usínání, odlehčení životní pozitivity i nesnesitelnosti, citové negativní anestezie, prodírání se nicotou, ozvučení a parfémování surrealismem, vyjmenované fluidum před kánonem elektronické hudební magie.

 

2. Dd raného zdrojového setkáním s mladým uchazečem na FAMU, režii, po pár dnech vstupuje do hradištské knihovny a půjčuje si hordy knih k prostudování, zápal pro poezii, filosofii, vždy manický, intenzivní, neopadající, poté klesající a upadající až k letargii, od jistých géniů se naučil ctít Tvůrčí dílnu, existující laboratoř slova, tvárný materiál hmoty slova, dveře za průměrnou kreativitou zahálející k přísadám a odrůdám nových uspořádání, pozvánka na dílnu a workshop nepředvídatelných možností, maso bříšků hlásky roztínající poloměr díla vedví, obnažená a vrácená fantazie bláznům, jež ji ponechali ležet ladem, nebo pozapomněli ji v dětství. 

 

3. Vysadit si jen tak pro radost zahrádku pro všechny odrůdy myslitelných konceptů, tvárných, výtvarných fantazií, alchemických postupů vytvarovaných touto laboratoří, slova zapsaná a citovaná na tisíc způsobů, běžné saturování měsíční šťávy na obzor verše, kde všechno je objevné a zázračné, kdy zázrak objeví život, zasnoubí se s ním a člověk vydechna a s nádechem si začně zase vážit všeho včetně sebe sama a všech jevů, věcí a látek mikrokosmu absorbované makrokosmem, až tam, za jiný netušený kraj doslévá rozměr lidské mysli i to co je za ním smotáváno to ticha, loučeno v peřince ontologické legohradby lidských maskách poznání.

 

4. Poté, co průzkumník jednoho dne přešel po kouřovém mostě do jiného spektra univerza, navštívil tzv. hyperprostor, nebo kubickou matrici všech předchůdců, pomíjejících jevů vštěpených do konceptu přítomného vtělení, reprodukujících kubických soustav planetárně-organického biotopu, cirkulujících střídavé polohranu jediného rozměru, otevřel se do vyprávění přírodní síly měl vizi narážející na kořeny duchovní kultury jeho pozadí, dosedající na vrcholky jeho střízlivých přesvědčení, vizi, která se stávala jím samým, jenže on jí nepodlehnul, jen ve chvílích nejtišší nutnosti a opálového žáru srdce, přilba rozumových kolizí zavládla, hradby byly vystaveny a on si přelíčil všechny své stěny, dal jim barvu vědomí, které mu vtisknula ona rostlina, zvaná divotvůrkyně, tajně jej usmiřující s nadějemi a pády, vysílající své dlouhé úponky do střívek hlásek a těl veršů o vědomí, přílivech, majácích a zázracích jednoho dne i noci.

 

K dalším pochodům jej vedli experimenty s kyselinou lysergovou, po nich propadal do dalších vztahových struktur, nedosažitelných běžným stavem vědomí, postupně je nalézající v meditaci, to ona je ta cílená střížna fenomenologické redukce, ohlas za siluletou neskutečné vesmírné mysli, jenže vesmírný bůh není žádný shakesperovský příštipkář, ani jeho dokonalé náhoby, khóry, dormy, jím nemůžou být, dermální pláství se myslí jedna cela v jediné vteřině kosmického života, absorbovaného a redukovaného na jednu jednotku lidského těla - a tam vidíme vystupující paralelu všech bytostí rodících se a zanikajících ve všech vesmírech, tísnících se za sebou v řetězících turbulencích poslepovaných jen metaplánem zasutým v nejhlubších aneémiích a prvopočátečních procesech ještě neexpandované (no cosmic troops coming) boží mysli - ledaže je tohle jen vesmír podvodný, zatracený, dokonalá simulace těch vajíček, jader tisíce a jedné předchozích verzí, které doputovali jen k zárodkům a mršinám vrcholného tkalcovského stroje jasu a hlasu a originál je již nedostižný, nedělitelně zasutý v neskolane nedosažitelném, ovšem tvůrčí impulsy jsou zde vždy, reakce na akce tvoří nové roviny vnímání a miliardy nepovedených konceptů vesmírné struktury, architektury a narace se přelilévají jen do prototypální exodónie, jak jsme viděli ve Vizi O/Čaroděje z holého kopce.

 

5. I Proto se záletník vydává studovat teoretické principy filmové skladby, spolu s příčinami skupinového tance gymnaziálních vazeb a předříkání jejich životních etap, nevběhl do náruče produkce či režie, scénářové vědy nebo jiné osudové hříčce společneského plazmatu s praktickým plánem na uplaťnění, jenže poznává, že na paty mu dýchá nechuť, odpor ke slávě akademismu brněnského, že nenachází obrazárnu boží mysli tam kde si předsevzal, že nohy jsou příliš slabé a vůle ochablá, osekávaná nadměrnou konzumací marihuany, občasné doutnání na balkónových mízních receptorech prostoru, svítání a lenost ve vstávání, neplnění povinnosti a další obecně neprospěšná kompatibilita se životním prostorem vysokoškolského vzdělávání.

 

Ani podnětné a úspěšné determinační vlohy si jej nenašly pro svou budoucnost a proto utíká za vírou, iluzemi a panaromatem olomouckým, silou partnerské lásky, aby se zde našel, odstínil rozsah svých zájmů a fascinací a ztratil a se přestávkami asi několika sáhů se znovu nalézal, povytahoval ostré trna hran a jizev milostných, které psychologicky napověděli něco o jeho nevěrách a kyvadlech svědomí, se sutí v píli zašíná objevovat, znovu psát u nočních hrobů u cesty, poutních míst, dělí se ve zjevení mysli po mystických stezkách, obkračuje a objímá závratné místa fantazie i věků, poetických mistrů i lačných nozder smyslných svítání, doceňování hudebních vůní, autorských čtění, večerů s přáteli posílajícími jointy, veteš představivosti jej však vždy dostihne, kulisy se zabarví a vymění za jiné, ne vždy více nápaditější, přátelení s lidma okolo družiny filosofické fakulty už jej nenaplňuje, obsírá se na svou čest, kouří marihuanu, popíjí bílé moravské víno a píše básně, sezná se s druhy, jež tvoří elektronickou i akustickou hudbu a malují obrazy, podivné koláže a milují slam poetry olomouckého okruhu  kolem Boba Hýska, řada z nich natáčí experimentální filmy, probíhají představení i přehlídky, dokonce hrají a vyučují divadlo, improvizují, sami se učí se slovem, materiálnem sami sebou. 

 

6. Po těch věcech mu došlo, že filmový celuloid je v technologické minulosti a není to film, který běží v hlavě člověka, je to člověk na vesmírném pásmu univerzální filmu a jazyk toho filmu je univerzálnější než si dokážeme představit, jsme uzamčení v paletě různě určitých frekvencí, jež strukturují náš mozek, který je tvárný a my odpovídáme na vnější impulsy a stimuly a celá tahle realita je tvořená námi všemi, a tak je filmový celuloid, analogové prizma a digitální dominace budoucích zavedených okének, odloučena ve sjednotitelném čase, zatím pro budoucnost ztraceném.

 

Není to pesimistický náhled na vesmír, stojí vedle přímých atributů pro to naplno ovládnout svou realitu a stát se pánem ve svém životě. být si vědom zákonu přitahování a následků. 

 

7. Vypravěč se tedy vydal studovat kulturní antropologii, s nulovým praktickým prospěchem, kterou si všichni většinou pletou s archeologie, když o ní někomu vyprávěl, nedokázal člověka nadchnout tak jako pro film, ovšem je to celkový soubor oborů, které ji tvoří a ze kterých vychází, on prostě hledal přírodu, šamana a spisovatele, křehkého uchopovatele stručných vyjádření, pravd a životní moudrosti, kterou načerpal a načerpá v průběhu té jízdy, kterou zveme život a dobří, ti nejlepší spisovatelé zhmoťní tu vizi, jakýkoliv námět, téma jim není cizí.

 

Na této půdě byl však nováčkem, dosud nepublikoval jedinou knihu, kterou by bylo možné považovat za ucelenou, souhrnou, nebo dopsanou, jeho věk mladý jako zkušenost sama, již napovídal, že je čas, k něčemu opravdovému se přichytit a jestli to není autentická zkušenost, tak co to je ? Nesčíslné příběhy vytvořené jistým spisovatelem pod vlivem dosud neprozkoumaných látek, příčiny jež daly zrodit povídkám, které neměli být napsány lidskou rukou objímající tohle století snů, další variací je symbol vetkaný pro spekulativní fikci, vědecko fantastickým obzorem poezie, detailní rozbor jednotlivých částic dosud nedosažitelných technologií, tohle všechne je v jeho moci, vtahovat zajímavé obzoru, ty nové a nejvzdálenější. Inspirující kataklyzma, živoucí růst. Neupadající voda millionu let a popel korábů.

 

8. Dlouho má podstata ztělesňovala nevyslovitelné, nezhmoťnitelné, krůček po krůčku se prodírala obrovskou temnou džunglí zdánlivých náhod zlovůle a nenávisti, než narazila na zachránce, spasitele vlastní osobnosti, archetypální šachovnici všech věků, Kdo bývá člověku tak ryze cizí z prvopočátku hran bytosti?.. ze kraje národní, planetární existence, vystřihávaná postava, diletanty stahovaná nazpět mezi řádky archónů a souměrných juxtapozičních spekter synchronicity na gigancickém cyklotronickém ciferníku hierarchie přítomností bytí, vštěpované rozměrem životních zařazení a předvídatelných rozhodování, růženín světla v parcelách dobře střežených, archetyp na poslední snídani duše s večeří věčnosti se koupající, nesmírný, snílek tázající se na tajemství hlubin kosmu a záhad vědomí, tíživě se pídící po příčinách prostoru a času, zahleděn do svých hlubinných studní, páře se s kosmologem, astronomem, básníkem, tvůrcem, tvrdohlavě stojícím v nesmírném, protínající vesmírné, Ten kdo musí stát bez pohnutí, básník, hrdina, němý bůh kosmické vůle, bezejmenný bránitel, ochránce milodaru bezrozměrné svátosti bezmyšlenkovitého, snášející vnesitelné zrno galaxií do nepohnutelných říší naší fyzické snesitelnosti, mistr loajální Instrumentality, tkadlec pravesmírné a futuristické mise za Nemožným. Nemožné je skloňována jako sebezajetí budoucnosti, příčné pruhu záření jej obemknou a pokoří. Lidská vůle bude přáství a okeánem okamžiku možnosti. Galaxie povstane z fénixových halucinací, velemistři sourodých kvant vymřou, otázky se rozplynou v myriádách jiných tělech univerzální Energie.

 

9. Ať už Vás život a vy v něm hrající sami sebe, pokoušející se uchopit celistvou podstatu vaší existence, dostanete jedno místo na kometě, v rychlosti tisíce sáhů komentovat dění vašeho života, vašeho lůna vteřiny, jeviště hodiny, scény dne, záběru týdne, zážitku měsíce, oslavy roku, cítění dekády a popravy a zrození století, vše je Vám dostupné, inspirující, motivující, ať už vás navigace dostane do jakéhokoliv průseru, situace sebesvízelnější, zdánlivě nevystříhatelnější, hrajte s poctou, pýchou a hlavně pokorou, berte to okamžikem, prouděnín v proudění, jen jako na oko za oko, za okem jímž je blaženost, je to skutečné jako vyznání, skutečnější než svědectví, zase si myslíte, že otevřete nové dveře, nový práh, nové zapřažení za Vesmír, je to křesající, intuitivní paleta pohlednicí, vhledů a koincidencí a téměř vždycky v ní jde o lásku, strach, boží tresty a boží komedii lidských vykoupení a zatracení, velikost nabízené situace rozhodnutelnosti, síň tváří tvář rozmaru, vstřícnost dobrodruha a odvaha budovatele, nesouměřitelnost svítivé, étherické ctnosti a a rudých tykadel neřesti, mapované smlouvou s nesmrtelností, s akvaduktem nepomíjejících za vitráží pomíjivých, hrubých a rozmařilých gest svobody, mládí a invaze nicnedělání na trůně vrcholků společenské prospěšnosti a škodlivosti, manické střežení vlastních porcí umělecké nedotknutelnosti a mírněná sebekázeň prvních rozdání se, palečky ze dřeváčků cínových vojáčků přicházející vniveč, vně vstupují kopí a černí koně a dovnitř se rotují spektra životních potomků vystupujících z mládí. 

 

10. Ať už se zaprodáváte čemukoliv, buďte věrní svým přísadám, buďte si jisti, že jsou dostatečně silné, aby vás zmátly na cestě k osvícení, neboť ono přichází, když se nestaráš, o tento druh setkání stojíme, jen poslední, závěrečná,

pozvánka akutních reminiscencí na dobu konečnou, na dobu smrtelnou je tou nejpovzbudivější dělohou číré síně nového plánu,smrt je informace o informaci v nekonečně propracovaném vesmírném plánu, nejúžasnějším vrcholku vašich bdělých seancí se švýrarským sýrem reality, ceníte si vyhídky na radost, na úplnost rozkoše z křížových panenek životní myšlenky zhmoťněné po všech chvílích vaší astronomické dedikace vesmírnému království, jinodimenzionálním šilnestvím vstupujícím vstříc objevnostem života a finální etapě znovuzrození Člověka. Zživýchvstání pláství blažených, jež uviděli. 

 

-------------------------------

( Báseň příkázání ) 

 

 

Nápaditý plán, zrodit umělcovo desatero, psát z nouze, ne ze ctnosti a neřesti.

 Pečlivě si zvolíš přípravný materiál.

  Zamezíš chybám ve vlastní produkci.

   Budeš se dovolávat peněžní odměny.

     Vydáš knihu ať už v ní bude cokoliv.

 

      Mezi potomky zařadíš i vlastní ješitnost.

       Stoupneš s mezi peřeje a uslyšíš svou slabost.

         Umřeš a znovu se narodíš několikrát po sobě.

           Stvoříš to co někdo řekl nebo někdo napsal.

 

              Ve světě pro nás dva nebude místo.

                 Úsměv na tvé tváří bude mít vždy místo.

                   Drž se pořádku a měj na pracovním stole čisto.

                     Tvé jeviště je jeskyně slova, psychedelikatesa k zulíbání. 

 

----------------------------------------------               -----------------------