Návštěvnost
Zápisky ospale neděle
Zápisky ospale neděle
První okamžiky spánku. Oáza milenky. Paměť světa. Láska ke zjevení basne. Krása za aurou doteku.
Probuzeni. Venku husta mlha. Plány. Úklid. Zvuk. Komentáře. List o autononite. Přinést sound k Premovi. Jenže Prema už má na odpoledne program.
Tak se pouštím do sonickeho dobrodružství s premapovacimi mechanismy zvukových souborů v čase přes nastrojovou vychytavku v programu edius.
Cele odpoledne az do večera upravuju, zplostuji, magnituuji, plausibiluji, presmyckovavam soubory a textury v čase, má to co dělat s nelinearnimi algorytmy a přesýpací strukturou informace ve vesmírném kontinuu. Každý soubor tak projde zarazenim abecední typyzace. Poté se z něj stane sample. Sam sample stoji na vesmírné ose, jako dvojnik urcite informace o podstatě skutečnosti, výřez z auditivniho prostředí, přes paměť ticha do světa a šíření obsahu.
Postup byl následující, všechny soubory jsem natáhl do pc. Roztřídil a upravil. Poté je premapoval v mEdiusu a uložil je jako wma. Poté je zase predelavam a vybírám do mp3 a wavu.
Další velký objev, v sestrinem pokoji je 99 presetu na keyboardu, nahraval jsem tam některé a její hrani, a pak to natáhl přes camel space, pozoruhodne výsledky. Časem jsem zjistil při chystani obálky do Zlína. Že fotopribeh mel byt postup nejake prace a ne scénář, výseky scénáře, ale je to jen na zvazeni porotou, on pohyb a focení je taky prace. Filmova prace.
Hledám tak určitou rovnováhu, škrábe mne v krku. Už zase. Vrátit se k moci nad svým tělem nad svým krkem. Zítra mne čeká jízda do Zlína, zavést obálku, moji první filmovou obálku s portfoliem.
Již vím, dneska jsem to cítil, to nasazování křídel, jak říka Spata, zanoril jsem se brisky prstu do klávesu a viděl počátky filmového pasu, nastupující cval a tryska koni, putování bytostí po jiných planetách, plno postav a poloprusvitnych vnitřních meduz a konfliktů. Ano cinematopicka stopa. Stopa za albem. Konceptualnim albem, kterým hodlám reflektovat Vesmír a vyjevit ten Můj.
Prace pro divadlo nebo pro film, jedina snesitelna a naplňující prace pod sluncem, tvorba pro lidi a pro diváky, tvrda dřina a odvedene výsledky každý den. Jít za snem.
Probuzeni. Venku husta mlha. Plány. Úklid. Zvuk. Komentáře. List o autononite. Přinést sound k Premovi. Jenže Prema už má na odpoledne program.
Tak se pouštím do sonickeho dobrodružství s premapovacimi mechanismy zvukových souborů v čase přes nastrojovou vychytavku v programu edius.
Cele odpoledne az do večera upravuju, zplostuji, magnituuji, plausibiluji, presmyckovavam soubory a textury v čase, má to co dělat s nelinearnimi algorytmy a přesýpací strukturou informace ve vesmírném kontinuu. Každý soubor tak projde zarazenim abecední typyzace. Poté se z něj stane sample. Sam sample stoji na vesmírné ose, jako dvojnik urcite informace o podstatě skutečnosti, výřez z auditivniho prostředí, přes paměť ticha do světa a šíření obsahu.
Postup byl následující, všechny soubory jsem natáhl do pc. Roztřídil a upravil. Poté je premapoval v mEdiusu a uložil je jako wma. Poté je zase predelavam a vybírám do mp3 a wavu.
Další velký objev, v sestrinem pokoji je 99 presetu na keyboardu, nahraval jsem tam některé a její hrani, a pak to natáhl přes camel space, pozoruhodne výsledky. Časem jsem zjistil při chystani obálky do Zlína. Že fotopribeh mel byt postup nejake prace a ne scénář, výseky scénáře, ale je to jen na zvazeni porotou, on pohyb a focení je taky prace. Filmova prace.
Hledám tak určitou rovnováhu, škrábe mne v krku. Už zase. Vrátit se k moci nad svým tělem nad svým krkem. Zítra mne čeká jízda do Zlína, zavést obálku, moji první filmovou obálku s portfoliem.
Již vím, dneska jsem to cítil, to nasazování křídel, jak říka Spata, zanoril jsem se brisky prstu do klávesu a viděl počátky filmového pasu, nastupující cval a tryska koni, putování bytostí po jiných planetách, plno postav a poloprusvitnych vnitřních meduz a konfliktů. Ano cinematopicka stopa. Stopa za albem. Konceptualnim albem, kterým hodlám reflektovat Vesmír a vyjevit ten Můj.
Prace pro divadlo nebo pro film, jedina snesitelna a naplňující prace pod sluncem, tvorba pro lidi a pro diváky, tvrda dřina a odvedene výsledky každý den. Jít za snem.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.