Báseň po knize o hrbitove

Anotace: ...

Paměť je cit
cit je inteligence
Umění je iluze
iluze je skutečnost
skutečnost je zázrak
zázrak je posvátný
.
----

Drazí truchlici,
Dovolte mi vyjádřit upřímnou soustrast
Ctirad ačkoliv mel všechny rád všem věřil
svým kamarádům i rodině a snažil se byt se všemi za dobře
sám si zvolil rozhodnuti a posledni vychodisko
odejít do jiné dimenze života
ta ktera je nám žijícím dosud skryta
zahalena vecnym tajemstvím.

Rad se zabýval timto jiným životem na druhé straně
přechodem a transmutaci energie astralnim světlem
ovšem z naší strany chápal tento současný život
nejen jako přechodnou stanici ale mnohdy jako zázrak a dar boziho posviceni kdy ee těšil z každého přítomného okamžiku
a zkrátka vyzaroval pozitivní energii na sve okoli

Smrti se však dle mého neobaval
smrt pro něj byla branou mystickemu vědomí
Článkem metafyzickeho těla času
existence posmrtneho života mu nebyla cizí
život u něho byl sesnouben se smrtí jako ohnivý prsten
jako siry oceán a divoka řeka
jako hořící láska a umírající strach.

My pozustali kteří jej slepe nenásledujeme
a jsme si vědomi hloubky a hodnoty života
utvarime smysl pritomnosti plnou mocí
toto nutkání z mlhavym a hlubinných pohnutek
nemůžeme pochopit bez nebezpečí

Zasáhlo nás to bez varování uprostřed zimy
nad mysli se táhly lany sedavych mračen
srdce se skrapeji v horkem a bolestivem smutku
a rána z překvapivého odloučení bez rozlouceni
Je dosud otevřena v paměti živoucí pochodne
nad okénky vzpomínek nad zítřky nove neshledatelnosti s tímto živlem


V tyto okamziky odloučení si přejeme byti Ctiradovi nejblíže
Snad byly zářive paprsky teto blízkosti a vidění životne dulezite
zrejme potřeboval více teto blízkosti
ale je nám zatezko nahlédnout do vlastního srdce
odkryteho od závoj předsudků na tož pak do srdce člověka přítele blízkého
snad bychom měli s lepším vědomím a uvedomeleji zacházet sami se sebou
ve zdrave sebeucte v sobě I s jinými lidmi I s vědomím jejich skrytých nejniternejsich pohnutek kterým nás kamarád nakonec na odvracene straně života podlehnul v setmele jeskyni vědomí.

Nerad rikam že zbaběle a posetile opustil život bez rozlouceni
dopisu nebo psaní za seboh nezanechal pratelum nezavolal
Uchvacoval zde život a lidé jej měli rádi a mnozí jej milovali
uchoval se v našich vzpomínkách to ony předávají život a to ohromne životní vedení
byl v mnoha ohledech výjimečný člověk s jedinečným pohledem na svět
vesmír lidi a bytosti v něm znal pravdu o povaze teto skutečnosti
o zkorumpovane moderni civilizaci a soucasne mravne podlomene společnosti
Často jsme s nim zazili ba i sdíleli zkušenost na hranici zdrave pricetnosti
mimo bezne stezky a brány vnímání az na okraj šílenství ve zvucich delirii
Ale nebyly to jej tyto stavy mezi snenim bděním a myšlenkou na odloučení
Byl to zejména démon České společnosti který nás mnohe pronásleduje
démon alkohol ne střídmý a destruktivní životní styl
a dlouho nenaplnena touha po zrale lásce a hluboke kráse
ktera jej pronasledovala posléze nalezla naplneni a štěstí
nacez byla trpce zlomena a pokrivena spalena a Vykoupena.

Pro mnohe z nás byl Ctirad živoucí inspiraci
často v nás reinkarnoval neuvěřitelne pocity
a neutichajici hlad po životě
'Jednou mi do kapesní knížky vydání Shakespearovych sonetu poznamenal slova ve smyslu:
'Je dulezite žit přítomnosti nenechat se unášet
koncepty minulosti a budoucnosti ze to poslední
co zbude je tato přítomnost kterou se máme naučit docenit a zit'
pod tato slova
Nakreslil obrazce posvátné geometrie a fraktaly které tak miloval, a rad kreslil a vyráběl předměty z kovu mel rad společné jako my:
Veci jako vesmír pohodu dobře pivo jízdu u kopce na longboardu
i ve skáteparku freeruning akrobacii drum and bass mystiku kovářství zbroj a všechno spojene se stredovekem a mytologiemi.
Mel v sobě cosi až myticky Slovanského příboj severu divokost jihu, styl moravské šelmy, uměl se bit neohrožene, carovat jako saman, šplhat jako šimpanz skákat salta v pod běhu ze dvou kroků o strom už jen a jen jako Ctirad.
Na našich posledních setkání elektronické taneční hudby byl mnohdy tělem i duší cele akce. Skoro až se mi nabízí říct že byl vyhorelou duši cele teto jedné mlade generace.
Bude nám všem na Hradistske scéně chybět, mezi námi jezdci, přáteli, rodině.
Ložisko a kámen jsou věcne. Ohnivý plamen je věcný. Cesta a myšlenka posvátné.
Ti kdo jedou kdo plavou na vlnách kdo leti životem nikdy neumiraji.
Ctirad si to pálil životem velkou rychlostí nezapomenutelny ve svých chvilich.

Koho Bohové miluji umírá mlád. Říkalo se ve starém Řecku. zijeme tak jako bychom měli zítra zemřít a ucime se tak jako bychom měli žit věcne? Jsou Ghandiho moudra slova obracena v otazku. Úvahy arabských proroků nás nabádají ze deti Země nejsou našimi dětmi, že můžeme vytvářet domov pro jejich těla, ale nikoliv pro jejich duše, duše sídlí v zemi zítřka na věčnosti a my z plného klenotu hlubin doufáme, že Tvá velebena rozprasena duše dosla celistvosti a dokonalého naplnění ve vzdalujici se Zemi, přístavu Zítřka. Doufám že jsi to zvládnul domu a mas se neskonale na věčnosti. Zas jednou se shledáme příteli. Doufám že jsi v tom nekonecnem a rozpínajicim vesmíru plném milionu hvězd nalezl tu svou a ta je ti domovem. Nebo Supernovou zářící nad orbity a pásmy planetárních sympozií. Nad paprsky gamma procházejícími nehmotný zlatý popel fenixova dechu ztraceho v nebeské věčnosti Tvé mysticke jízdy. Roztoceny meteor tripu omega jedna jmenem Ctirad dorazil do domovské galaxie.


V teto mláde rozjizvene usvitnosti zmareneho života nezbývá než dodat slova poslední slova útěchy a vyjádřit podporu všem stranám rodině pratelum pozůstalým. Drazí pozustali rozlucme se tedy se Ctiradem a cteme jeho památku jako výjimečného a trochu bláznivého člověka nadaného vědomím kosmických souvislosti sounalezitosti jedineho vedomi znaleho souhvězdí a pohybových a praktických dovedností který nám zůstane na mysli vždycky mlád. Děkuji za pozornost přátele přítomni pozustali.