Příběh
Příběh
Sbírky » Poezie
(26.04.2010 - rozpracováno)
Prolog: Bylo nebylo,za sedmero horami,za sedmero řekami...
ne,nebudu začínat tenhle příběh podobnýma sračkama
vypovím vám svůj příběh,o životě se všemi krásami
neuslyšité tu dobrý konec,tu se lidi tahaj s taškama.
Život totiž taková je,tvrdý,a my ho musíme zít sami,
nikdo ti s ním nepomůže,žádný help,žadný restart
už nejsi dítě,když něco chceš,nemůžeš volat pomoc mami
tohle je realita lidi,žadný Tekken nebo Mario Kart.
Lidé hledají od doby co slezli ze stromů a začali mluvit,
proč tu jsme a co jsme,nevěděli jak si s tímhle ulevit,
vymysleli si boha aby nám dal odpovědi,místo toho jsou lži,
celé věky se štveme proti sobě,pak nezyne než před domem bulit.
Je to příběh nás všech,všech těch opiček na zemi,
těch co se s vím životem si počít neví,
je spousta zemí,spousta lidí,přitom jeden druh,
po kterých zbyde maximálně kráter a puch.
Vypovím vám příběh,né cizí ale svůj,
žádné kecy o Žižkovi,Husovi,jen život můj,
žádné cizí myšlenky,můžete mi nadléhnout do duše,
tak prosím,až budu vyprávět,dávejte pozor a buďtě tiše.
Uslyšíte story mého života,mých myšlenek,lidí kolem mě,
Je to sem tam pěkné,někdy temné,někdě bloudíš jak ve tmě.
Vypovím vám svůj příběh v kapitolách,jednu po jedné,
každá bude o něčem nebo někem jiném,jedno ale mají stejné,
psal je život můj,hlava má,Filip Vlašic příběh vám dá,
on vám vypoví kamarádství a dobroudružství svá.
ne,nebudu začínat tenhle příběh podobnýma sračkama
vypovím vám svůj příběh,o životě se všemi krásami
neuslyšité tu dobrý konec,tu se lidi tahaj s taškama.
Život totiž taková je,tvrdý,a my ho musíme zít sami,
nikdo ti s ním nepomůže,žádný help,žadný restart
už nejsi dítě,když něco chceš,nemůžeš volat pomoc mami
tohle je realita lidi,žadný Tekken nebo Mario Kart.
Lidé hledají od doby co slezli ze stromů a začali mluvit,
proč tu jsme a co jsme,nevěděli jak si s tímhle ulevit,
vymysleli si boha aby nám dal odpovědi,místo toho jsou lži,
celé věky se štveme proti sobě,pak nezyne než před domem bulit.
Je to příběh nás všech,všech těch opiček na zemi,
těch co se s vím životem si počít neví,
je spousta zemí,spousta lidí,přitom jeden druh,
po kterých zbyde maximálně kráter a puch.
Vypovím vám příběh,né cizí ale svůj,
žádné kecy o Žižkovi,Husovi,jen život můj,
žádné cizí myšlenky,můžete mi nadléhnout do duše,
tak prosím,až budu vyprávět,dávejte pozor a buďtě tiše.
Uslyšíte story mého života,mých myšlenek,lidí kolem mě,
Je to sem tam pěkné,někdy temné,někdě bloudíš jak ve tmě.
Vypovím vám svůj příběh v kapitolách,jednu po jedné,
každá bude o něčem nebo někem jiném,jedno ale mají stejné,
psal je život můj,hlava má,Filip Vlašic příběh vám dá,
on vám vypoví kamarádství a dobroudružství svá.
Obsah sbírky: