Co je to štěstí?
Co je to štěstí?
Sbírky » Próza
(18.08.2012 - rozpracováno)
Prolog: Natahuju ruku, abych uchopila aspoň trochu z minulosti. Choulím se do klubíčka a doufám, že to bude o něco méně bolestivé.
Má mysl se rozhodla, že mě prostě zničí a tělo se s radostí přidává. Nepomáhalo nic, ani křik, ani pláč. Jsem troska. Je jenom jedno východisko, ale já to nechci udělat.
Zavřela jsem oči a já najednou byla v jiné době. Cítila jsem, jak mi po tvářích tečou slzy, nechtěla jsem je zastavit. Věděla jsem moc dobře, kde se má mysl teď nachází. Věděla jsem to, a přesto jsem to nechtěla zastavit, i když mě toto putování zničí.
Asi bych se měla představit. Mé jméno Irma a už jak už mé jméno napovídá, dostala jsem do vínku tímto jménem jenom pevnost a sílu. A život mě naučil hrdosti a ješitnosti. Budu Vám vyprávět můj příběh. Doufám, že mě nebudete soudit moc přísně, přeci jenom nedokážu vyjádřit slovy každý pocit a jsme jenom ženská.
Má mysl se rozhodla, že mě prostě zničí a tělo se s radostí přidává. Nepomáhalo nic, ani křik, ani pláč. Jsem troska. Je jenom jedno východisko, ale já to nechci udělat.
Zavřela jsem oči a já najednou byla v jiné době. Cítila jsem, jak mi po tvářích tečou slzy, nechtěla jsem je zastavit. Věděla jsem moc dobře, kde se má mysl teď nachází. Věděla jsem to, a přesto jsem to nechtěla zastavit, i když mě toto putování zničí.
Asi bych se měla představit. Mé jméno Irma a už jak už mé jméno napovídá, dostala jsem do vínku tímto jménem jenom pevnost a sílu. A život mě naučil hrdosti a ješitnosti. Budu Vám vyprávět můj příběh. Doufám, že mě nebudete soudit moc přísně, přeci jenom nedokážu vyjádřit slovy každý pocit a jsme jenom ženská.