Návštěvnost
Něžné absurdno
Něžné absurdno
Sbírky » Poezie
(11.12.2013 - rozpracováno)
Prolog: Ten pocit když se díváte na společnost, svraštíte obočí a dáte hlavu na stranu.
Ten pocit, kdy jednoduše pokrčíte rameny, protože to není šílené, jak vám říkají, ale šíleně jednoduché, jak si myslíte vy.
Ten pocit, kdy jednoduše pokrčíte rameny, protože to není šílené, jak vám říkají, ale šíleně jednoduché, jak si myslíte vy.