Nebe erb

Anotace: ...tři pohledy na lidský cit. Dítěte. Ji Ona. On. Krátkometrážní amatérský art film. Černobílá kamera.

Nebe Erb přes plující lednová oblaka....
---------
- ..záběr. detail. Prostor. Většinou dvou expozice. Soubor myšlenek. Náměty cesta život vášeň. Témata. Rozletu dětství nápaditost objev tajemství tvorba.  - 

... První čast:

...Dítě rukopis

Černobílý náhled na rukopis Dítěte, po obloze průsvitné narůstajícíoblaka, táhle slabiky, přes oblaka, plameny nebo rákosí u vody v Ostrožské Nové vsi, bambusové mléka, namočení hrotu pera v kalamaři přes vodní hladinu, v dálce ostrov a setmění
...

'Bylo jednou jedno Dítě
to Dítě se učilo psát milovat
psát slova slabiky dopisy sítě
nevědělo nic o nebi ni Andělech
konečnosti tajemství věcného otázky
těchto už dávno zmizelých tělech
ani perleťové rťuti oblázků v pramenech máje
dítě mělo slzy na očkách kraje
voda za zmizelým dechem ostaje...
zimní sníh taje..za splavem...taje...'
Záběr končí dlouhým celkem...
 
Část druhá:

Ona: Dívčí nebo ženského rty, přes vlnky řeky nebo potůčku, krůček po krůčků, nášlapují prsty, kroky, za výlohou klíč, v obraze ubírají či krajina z vlaků,
nastavení obrazu vzhůru, mlčenlivá krajina, víčko nebo kostel. 

'ta divka mela v lásce zahradu snění
chovala v mysli krásný sen o Moři a majáku
v přístavech tisíceré rozkoše před nimiž chránila
sve roucho, vydávala se na cestu, když pocítila ten dvojznačný neklid mezi hlasem skutečného vyslyšení prostorem za studni všech myšlenek,
cestovala jsem ve své mysli,
chovala všechny ty prostory v řadě,
usínala pod hvězdami, srdce se otevíralo jako květina,
život už dávno vyhasnul pod mrtvým sluncem,
ale lidé byli stále někde v dálce...'

překlad

(Esta chica amaba el jardim de los sueňos. Soňaba con amantes
En su dentro denia un sueňo hermoso, el sur y el verso sobre las ondas y el faro encima del puerto de miles y miles de la delicio...'
- Se levanta el vestido infinito que la protegia un dia otra vez se acostaria de sabito sintio el sonido resonante le dos veces La tension entre la voz de verdadera misericordia asi mismo el pozo de todos los penramientos...Los pensamientos de amor,...
Viaji por mi mente, dentro de mi, asi misma, El polvo de las estrellas fue el sal de mis lagrimas. He visto las figuras, caidas como los capullos. El carazon estuvo altrendo como la flor. La vida se ha pasado debajo del sol encendido...pero la gente y sus almas...estan lejanos, lejos.'

S posledním veršem se vzdálí ohnisko a objeví se stéblo, zachvěje se a poté se mizící obrazy ztemní do Země ve zpomaleném záběru. 
 
Třetí Část:

On na oko a rozměr ve světle, lístky, procházející části světla, příme odrazy v krajině snění, soumrak na městem, ujizdejici krajina přírodní les, přes větve obloha, jezero, tvorové, kachny nebo ptáci, kolébavá melodie, natahující se přes kanály na pitch přes šest oken, až k prvnímu verši třetí části. 

'Nemohl jsem na ni přestat myslet
společna přítomnost mne záchvěva každou noc
vzájemné zachvění mne přivádělo k extázi, 
Stále jsem čekal na její odpověď...
slyšel její myšlenky její hlas za okny napěvu
od jediné chvíle.
kdy se naše shledání neodlucitelne přiblížilo
v o čich stmívání se budoucnosti...'

(I could not stop thinking about her
common presence hits me softly every night
together shivering bring the extasis
still waiting on her answer
I heard her thoughts her voice
behind the window of the singing thrill
from that moment...
when we see again it come closer so far
in eyes twilight from the future...)
 
Třetí čast se měni, je v ni nutnost a krutost myšlenky diktovane autentickým vědomím, "hlas v povaze citu mluvi o zelezne hradbe před světem, o vulkanické neproniknutelnosti a mase nákupenych těl neschopných vlastního buněčného rozdvojeni v mizejicich ruinách pristavu"

Poté český hlas
neznámý vymyšlený hlas
a obrácená stopa anglická...
 
...Obraz se zpomalí téměř na mrtvolu,  ktera se projevi na konci každého Volného monolog..."neprahnul jsi po rozkoší a bolesti ukryte hluboko v podstatě posvátné skutečnosti, nesnažil ses s pilníkem na čele trpelive pronikat mezi tím co cítíš a tím co můžeš, nezbylo ti než jednoduše redukovat vesmír do smotku kvantových halucinacich..." čas tempa obrazu se zrychlí v prutocnosti magie.
 
Hudbě je repetitivni magické,  hypnoticky kruta...despoticky zvon a osudový gong. 
Dvojí poloměr,  symetrie před rozednenim. .."vrátil ses v prid aby ses podílel na čase který jsi zničil, cestoval jsi az sem aby jsi dostihl zbehnutou představu,  kteřa te Následovala,  aby utisila tve šílenství,  Tvé majáky bez světla,  -perisculo v dáli, lidský zrak po temnel...mrtvý hrdinové kteří napravují svět, unikají tve jasnozrivosti" 
 
Bolest je ta možnost,  kteřa te nejvíc Hoří,  když sirény utichaji v ohlušujícím tichu, které skrývá hradbu, za odpovědi k tomu, co u cítíš az se znovu narodis k citu, k touze milovat a tvořit to divadlo snu naděje a kosmických zjevení ..."
 
Pote dlouhý tunel, na konci světla,  kontrolovány chaos percusi odezní do ticha.
 
Probudilo jsem se nebo mi utekly mé myšlenky?
Stalo se to skutečně napsala mi své pocity?
Vzdáleně se blížilo společné míze...
 
Znovu motivy s první pasáže, končí jí i poslední,
následuje malé rondó esejí, s různě odlišnou a souznějící
tvaroslovnou esejí, experiemtálním základem bez postav,
vše hlasy zakořeněné v obraznosti, vytvářející nové situace a motivy,
literatura zrozená a psaná pro film, pro scénář,
který uvnitř své podstaty se jeví jako báseň,
jako čiré zrození, jako autentický hlas vypravěče,
jenž má dnes v noci na srdci mnoho bytostí...
 
ona část ve které se probudí
život s jiskřivostí...

'Dítě se učilo psát
na nebi letěli mraky
vzdálené hory...' 


...

...on k ní

Ona k němu. ..

Všechny společně

Příběh....


Technické řešení scénáře. 
Story board.