Hledání smyslu

PÁN: Dobrý den.
SLEČNA: To už je dneska po třetí nebo po čtvrtý.
PÁN: Já zdravím preventivně. Kdyby se to zhoršilo.

SLEČNA: Na co čekáte?
PÁN: Na odpověď.
SLEČNA: A na co jste se ptal?
PÁN: Zatím na nic. Nechci odpověď zbytečně vyplašit.

SLEČNA: Vy jste ale zvláštní.
PÁN: To říká každý. A pak si zvykne nebo uteče. Vy zatím neutíkáte, což mě znervózňuje.

SLEČNA: Já čekám na štěstí.
PÁN: To má zpoždění. Jelo přes život.

SLEČNA: A vy?
PÁN: Já jsem tady omylem.
SLEČNA: A zůstanete?
PÁN: Když už jsem se tak hezky spletl, byla by škoda to kazit.

SLEČNA: Myslíte, že má všechno smysl?
PÁN: Ano. Jen se občas zapomene, kde ho nechalo.

SLEČNA: A když ho nenajdeme?
PÁN: Tak budeme tvrdit, že jsme ho hledali. To dneska stačí.

SLEČNA: Tak… a co teď?
PÁN: Teď přijde pointa.
SLEČNA: A kdy?
PÁN: Hned, jak zjistí, o čem to celé bylo.

SLEČNA: Nepřišla.
PÁN: Výborně.
SLEČNA: Proč výborně?
PÁN: Protože kdyby přišla, museli bychom jí rozumět.