Anotace: Vlaková zastávka odpoledne, lehce zataženo. Pán si nervózně pohrává s kloboukem. Slečna čeká, občas koukne po přijíždějícím vlaku.
PÁN: Dobrý den.
SLEČNA: To už je dneska po třetí nebo po čtvrtý.
PÁN: Já zdravím preventivně. Kdyby se to zhoršilo.
SLEČNA: Na co čekáte?
PÁN: Na odpověď.
SLEČNA: A na co jste se ptal?
PÁN: Zatím na nic. Nechci odpověď zbytečně vyplašit.
SLEČNA: Vy jste ale zvláštní.
PÁN: To říká každý. A pak si zvykne nebo uteče. Vy zatím neutíkáte, což mě znervózňuje.
SLEČNA: Já čekám na štěstí.
PÁN: To má zpoždění. Jelo přes život.
SLEČNA: A vy?
PÁN: Já jsem tady omylem.
SLEČNA: A zůstanete?
PÁN: Když už jsem se tak hezky spletl, byla by škoda to kazit.
SLEČNA: Myslíte, že má všechno smysl?
PÁN: Ano. Jen se občas zapomene, kde ho nechalo.
SLEČNA: A když ho nenajdeme?
PÁN: Tak budeme tvrdit, že jsme ho hledali. To dneska stačí.
SLEČNA: Tak… a co teď?
PÁN: Teď přijde pointa.
SLEČNA: A kdy?
PÁN: Hned, jak zjistí, o čem to celé bylo.
SLEČNA: Nepřišla.
PÁN: Výborně.
SLEČNA: Proč výborně?
PÁN: Protože kdyby přišla, museli bychom jí rozumět.
Zábavné, ale pointa nevím, nevím..."Museli rozumět"? Muset je postoj přinucení, manipulace, ne schopnosti něčemu rozumět...Blbce k pochopení nedonutíš. :-)
03.01.2026 15:20:15 Lighter
bez vaty, pár vět co sprintují k závěru/ům...rychlý rozhovor, který vede filozofie pán a filozofie slečna...nic obyčejného, neběžná konverzace, rozum vede...PS: rozumět pointám není nutnost:-)) ale je fajn, když se "zadaří" a lidem "dojde":-))*
03.01.2026 11:07:50 cappuccinogirl