víra

víra

Anotace: každý musí v něco věřit protože jinak ztrácí smysl života:)

Víra je hrozně široký pojem.Víra je jako lidský čin.Znamená spolehnutí se na sebe, důvěrně se přiblížit...je to vztah..Vztah, který je navzájem otevřený..Víra úzce souvisí s láskou - snadno věřím tomu,kdo mě miluje a koho miluju já.Každý samozřejmě věří v něco jiného..někdo věří v duchy,boha,osud,zázraky...Většina našich poznatků se zakládá na víře..žák věří učiteli,čtenář věří spisovateli,laik věří profesionálovi.To je ovšem víra lidská,jejímž motivem je autorita toho,co svědčí,vypovídá a poučuje.Od ní se liší víra náboženská tím,že to není souhlas se slovem lidským,ale souhlas se slovem Božím...Tvrzení,že snažší je nevěřit,je relativní.Snad je to snadnější v tom smyslu,že je snadné uvolnit se z vazeb víry a říct: nebudu se namáhat,mě to obtěžuje! Toto první rozhodnutí je možná snadné..žít bez víry znamená,že život člověka se ocitne bez smyslu a že si pak přece jen hledá jiné opěrné body.Život bez víry je složitý,každý přece musí v NĚCO věřit...:)
Autor makky, 15.02.2008
Přečteno 613x
Tipy 3
Poslední tipující: Namine, Sarazin Faestred
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Věřím jen v sám sebe...

11.03.2008 16:15:00 | Šišmon

Objektivní posouzení jevu-objektu si žádá pohledů ze všech možných úhlů.Jelikož jedinec není schopen vidění ze všech možných úhlů.Čili souhrn výsledků,subjetkivních pozorovaní může založit předpoklad k objektivnímu konstatování,že zkoumaný jev-objekt je kompletně definován.
Víra nemá nic společného z pragamtickýmm zkoumáním,takže ji sem netahejme.
Místo víry bych použil výraz,věřící někomu nebo něčemu.

06.03.2008 23:19:00 | fabb

Ano,jenže i víc tzv. objektivních pozorovatelů nemusí vidět objektivně,všichni můžem věci tohoto světa vnímat subjektivně i když se na většině toho co vnímáme shodnem-téměř..To že vidíme červenou barvu jako červenou,neznamená že je opravdu červená,nebo že vůbec je..Možná i tady jsme obětí víry-přesvědčení.Myslím že pochybnost je cenná,ale pochybnost neznamená odmítání,jen ponechání si prostoru pro přijímání nových věcí.Víra je hlavní překážka-myslím..

06.03.2008 15:22:00 | Weylin

Pokud připustíme jen subjektivní zkoumání objektů-jevů, je nepravděpodobné,že výsledek zkoumání odhalí skutečný stav zkoumaného.To by zkoumající musil vidět zkoumaný objekt,ze všech možných úhlů,a také ze vnitř,což není možné.K odhalení skutečného stavu jevu-objektu je zapotřebí vícero pohledů a to z různých úhlů,čili řečno jinak je vhodné vidět zkoumaný objekt očima jiných tzv.objektivních pozorovatelů.A tak si utvořit skutečný-reálný obraz jevu-objektu.

06.03.2008 10:26:00 | fabb

Hledání smyslu je možná nesmysl,a víra v cokoliv ukazuje na vnitřní nejistotu a skrytý strach ze života,který chce být spíš pochopen než mít smysl,ale je pravda že jakékoliv filosofování o životě musí být subjektivní.Možná by stačilo jen být,a to "proč" je jen lidský zvyk hledat stále problémy tam,kde žádné nejsou..

06.03.2008 09:40:00 | Weylin

...ano každý v něco věří(v boha,v sebe náhodu ap.).To vnitřní lidská potřeba si žádá odpověď.
Věřit v poslání je dát životu smysl.
Fňukání před modlou je cesta zpět.
Uvěřit někomu znamená příjmout jeho vůli(člověka,boha).Vyšší stupeň víry je ztotožnění(poznání toho,kterému věříme) se s vůlí toho,kterému věříme.
Zesměšňovat jiné je projev malosti.
Pokud myslím pragmaticky nemohu žádat po věřícím aby definoval samotnou podstatu svého boha,tím jen ukazuji,že já sám jsem v koncích ze svou filozofií a uchyluji se tedy k zešměšňování a urážkám.Jelikož já sám nemohu definovat podstatu toho v co věřím.

05.03.2008 10:57:00 | fabb

Kdo určuje že človek "musí" něco,třeba věřit?On sám..Není to zvláštní že si určujem co musíme a nemusíme,a pak konstatujem že bez toho"nemůžem být?Požíváme pořád slova jako "smysl života" "život" "víra"
"bůh" apod.Ale nikdy si neřeknem -co to vlastně je..Nikdy nejdem hloub,za slova,nikdo z takzvaných věřících neřekne-Zjistim co je bůh,jestli něco takového vůbec je,udělám všechno, abych se přesvědčil,abych poznal jak to je..Ne,jednodušší je se upnout k představě,ideji,naději..Protože k poznání pravdy,boha,nebo jak se to nazývá,vede trnitá cesta vlastní zkušenosti,ne sentimentální fńukání u kamenných,nebo namalovaných model..

04.03.2008 15:16:00 | Weylin

Poslednú vetu by som nemenil. Nemusíme nutne veriť v niečo vyššie, stačí viera vo svoje poslanie, viera, že robíme svet lepší, že to všetko má zmysel, aj keď človek naň neprišiel.

03.03.2008 20:28:00 | Sarazin Faestred

Já osobně vidím velký rozdíl mezi "vírou" a "důvěrou". Ano ,lze důvěřovat lidem,smyslům či kauzálním vztahům. Hume má nesporně pravdu v tom, že tato "důvěra" má původ ve "zvyku a pravděpodobnosti". "Víra" však znamená "odevzdání se, promítnutí se do objektu víry", "víra" není "přesvědčení, že někde něco je, nebo že někde něco funguje, a proto s tím budu do budoucna počítat"

24.02.2008 23:18:00 | Antoine Roquentin

Hippy to vystihl přesně... Víra není v něco, ale v někoho. Věří a nebo nevěří se tomu, co druhý řekne, udělá, chce, potřebuje, jaký má názor, jaký má postoj, věří se jeho slovům...
Důležité je zde to, že víra se vztahuje spíše ke slyšení - věříš tomu, co slyšíš, kdežto věda spíše k vidění. Zkoumáš to, co vidíš.

18.02.2008 12:19:00 | Daniel S.

A co tak odmítnout víru i neviru..

17.02.2008 15:15:00 | Weylin

Pěkné. Ale spíše bych poslední větu změnil na V NĚKOHO VĚŘIT. Věřit druhému člověku nebo Bohu nebo zkrátka živé osobě. Věřit v něco mi vlastně skoro nic nenabízí. Ale věřit v NĚKOHO, to je rozdíl.

S požehnáním

16.02.2008 09:03:00 | Hippy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí