Spiritualita stvoření

Spiritualita stvoření

Anotace: Posledních sto let se všude kolem nás objevuje zajímavý fenomén – ochrana přírody. Dnes stojíme před otázkou jak se k přírodě vlastně postavit. Má její existence nějaký význam, Je dobrá či krutá a nelítostná?

Odpověď na poslední položenou otázku je zjevně nejsnazší. Příroda není ani dobrá ani špatná, ona prostě jest. Nedisponuje duší a tak není schopna vlastního spirituálního či morálního jednání. Lze tak jen obtížně přisuzovat fauně či floře ctnosti či hříchy (lev nemůže být statečný, stejně tak jako had nemůže být lstivý).

Klíčem k poznání smyslu a účelnosti přírody nám mohou být dvě skutečnosti. Tou první je nutnost k přežití, protože Bůh stvořil člověka takovým způsobem, že by bez ní nebyl schopen existence. Tou druhou je cesta krásy. Bůh nejenže pamatoval na nutnost stvoření přírody, ale on ji také stvořil krásnou.

Právě tato krása nás má vést k pochopení podstaty takové přírody, jakou máme. Bůh nám dává zdroj poznání sebe sama. Svatý Augustin píše že jsou dvě cesty k poznání Boha, skrze Písmo a skrze přírodu. Dává nám tedy možnost ho poznávat a obdivovat krásu jeho stvoření, ve které se zrcadlí jeho krása a dokonalost (pochopitelně v nižší míře).

Jak můžeme mluvit o spiritualitě, nespirituální skutečnosti? Příroda nás svou krásou a dokonalostí vede k poznání i modlitbě. Při běžné modlitbě často používáme lidmi vyrobené předměty, které nám usnadňují modlitbu. Mohou to být obrazy, sochy, růžence, kříže apod. Proč tedy občas nepoužít knihu psanou Pánem?
Autor Černý Michal, 09.07.2006
Přečteno 463x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Příroda nemá duši ani svědomí. Je tedy morálně i mravně indiferentní. Pokud bychom přistoupili na vaši terminologii je snad jen nesmírně krutá...
Bůh stvořil přírodu jako dobrou, ale ne samu o sobě, ale ve v stahu k člověku.

21.07.2006 22:00:00 | Černý Michal

Netvrdil bych, že příroda není dobrá ani špatná! Jestliže přírodu stvořil Bůh, je nutně dobrá. Vždyť v přírodě nenajdeme nenávist, nelásku, pýchu nebo cokoliv podobného. Příroda je jakýmsi měřítkem, podle kterého by se člověk měl orientovat a podle kterého je možné žít. Žít tiše jako stromy, bez závisti jako zvířata, být svobodnými jako nebe atd.:-)
Myslím, že příroda je dobrá a neposkvrněná. Třeba nemá duši, ale dobrá je určitě.
Jinak evoluce proč ne? Vývoj tady určitě byl, avšak věda není schopna vše vysvětlit. Má povážlivé mezery, které zase vysvětluje Písmo.
Že se to s vírou nesmí přehánět? Právě že musí:-)))Nedivím se, že se to člověku, který se s BOhem nikdy nesetkal, zdá podivné.

S požehnáním

21.07.2006 15:33:00 | Hippy

Evoluce a Bůh se přeci nevylučují.

11.07.2006 09:55:00 | janicka

Nu, nic proti vyznání, ale člověk by to s vírou neměl přehánět. Ať si lidé věří, v co chtějí, ale vše má své meze. Nechci tady nikoho a nic hanit, ale mám jednu poznámku, onen bůh, který všechno stvořil a řídí se pravým jménem nazývá Evoluce. Tak jest dáno.
Omlouvám se

09.07.2006 21:15:00 | ToVy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí