Chtěla bych být...??

Chtěla bych být...??

Anotace: Povídka o tom, jak vnímám svět. Můj pohled na jeho vlastnosti, city a touhy...

Sbírka: Cesta za láskou

Jdu sama půlnoční krajinou. Vše živé i neživé už dávno spí. V tento čas se i pouliční lampy ukládají ke spánku.
Chtěla bych být pouliční lampa? Celý život stát na jednom místě a nepoznat svět. Na samém počátku dne usínat a když Slunce odplouvá do říše snů strážit noc na jejím počátku.
Chtěla bych být Slunce? Vstávat v útlém věku dne. Být matkou všeho živého. Magicky krásná a nesmírně nebezpečná. Vládnout všemu v širokém a tajemném vesmíru. Působit radost v letních měsících na jedné straně Země a na druhé straně v ten samý čas scházet. Celý den se procházet po obloze a poznávat svět pod sebou.
Chtěla bych být svět? Nést obrovskou tíhu na svých bedrech. Sténat. Mé slzy aby byly obrovské, ale lidi by na ně braly ohled, pouze když je zasáhnou. Být domovem lidstva, které je neohleduplné, zlé a falešné.
Chtěla bych být lid? Soudit ostatní a přitom být jako oni. Pomlouvat a zároveň předstírat přátelství a dokonce i lásku. Zabíjet, ničit, krást, ubližovat druhým, nenávidět a mít plno dalších zlých vlastností. Schovávat v sobě vše dobré jen aby mě ostatní brali mezi sebe. Každý den zabít tisíce zvířat, ničit vše, co žije. Dokonce i sama sebe a pak se divit, že mě zasáhne slza bolesti.
Chtěla bych být slza? Symbol velké radosti, ale také zklamaní, bolesti a smutku. Stékat denně po mnoho tvářích. Být důvodem činů jiných. Připadat si jako kapka ze slaného oceánu.
Chtěla bych být oceánem? Domovem všeho, co by nepřežilo na souši. Narážet na pevné kamenné skály a na Slunci se měnit v páru.
Chtěla bych být pára? Napůl mléčný, napůl bezbarvý oblak. V kuchyni nést vůni chutného jídla, které se rozplývá na jazyku. Pára, která v přírodě tančí k obloze a ztrácí se v mracích.
Chtěla bych být mrak? Měnit tvary podle chuti. Létat volně po nebi. Poskytovat úkryt Slunci, když si potřebuje během dne odpočinout. Podle nálady a za podpory světa trestat sobectví lidí hromy a blesky. Spojovat svět s oblohou a vdechovat život nezkrotnému ohni.
Chtěla bych být oheň? Poskytovat teplo v nejkrutějších zimách. Poskakovat kolem dokola a pyšnit se svými barevnými šaty. Jediné, co by na mě platilo by byla voda. Připadat si jako člověk, protože bych také k přežití potřebovala vzduch.
Chtěla bych být vzduch? Ovívat v horkých dnech. Způsobovat zimu. Být krotká i nemilosrdná a silná. V točivých vírech ničit vše co mi přijde do cesty. Bouřit vodu na moři a dohnat námořníky k modlitbě.
Chtěla bych být voda? Být očistou těla. Nezkrotná, krásná, průzračná. Když si něco zamanu, tak by mě nic nezastavilo. Nebát se ničeho a nikoho. Aby všichni lidé šíleli po mé chuti. Pomáhat ochladit, když je potřeba. Být magická a tajemná jako půlnoční krajina.
Chtěla bych být půlnoční krajina? Ukrývat mnoho tajemství osamělých lidí, kteří mnou prochází a vyprávějí své šťastné i bolestné zážitky nahlas. Ví, že je nikomu nepovím. Prohlížet si každou osobu zvlášť a udělat si o každém vlastní úsudek, tak jako si o mě dělá vlastní úsudek půlnoční krajina, kterou teď procházím.
Chtěla bych být sama sebou? Ano, protože kdybych nebyla, nebyla bych teď tady. Neměla bych svůj život, své myšlenky, svou rodinu, přátelé a hlavně bych neměla tebe, lásko. A to já nechci...
Autor Marlene Berousková, 29.10.2013
Přečteno 572x
Tipy 5
Poslední tipující: Bassí, Kirsten, danaska, Robin Marnolli
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Rada: příště nezveřejňuj hned, ale piš, druhý den si svůj výtvor v klidu přečti, oprav, a teprve poté ukaž světu. Nic ti neuteče, neboj se :-) Obrazy tam máš dobré, hlavně mě zaujal ten nápad s lepením pomocí interpunkčního hada. Jen je dle mého názoru potřeba to celé pořádně dopilovat.

Jdu sama půlnoční krajinou, vše živé i neživé už dávno spí. V tento čas se i pouliční lampy ukládají k spánku.
Chtěla bych být pouliční lampou? Celý život prostát na místě a nemoci ani trochu poznat bdící svět. Na samém počátku dne usínat, a když Slunce odplouvá do říše snů strážit noc v jejím počátku.
Chtěla bych být Sluncem? Vstávat v útlém věku dne, být matkou všeho živého, magicky krásnou a nebezpečnou nesmírně. Vládnout všemu v širém a tajemném vesmíru. (ten vesmír si zde nesmírně koleduje o verš, ale nic smysluplného mě nenapadá…) Působit radost v letních měsících na jedné straně Země a na straně druhé v ten samý čas scházet zas. Celý den se jen tak po obloze procházet a shlížet na svět pod sebou.
Chtěla bych být světem? Nést tu obrovskou tíhu na bedrech svých - sténat. Mé slzy aby byly obrovské, ale lidé by na ně braly ohled teprve až když by je zasáhly. Být domovem lidstva, které je neohleduplné, zlé a falše plné.
Chtěla bych být lidem? Ostatní soudit a přitom být jednou z nich. Pomlouvat a zároveň předstírat přátelství ba dokonce i lásku. Zabíjet, ničit, krást, ubližovat druhým, nenávidět a být plná dalších špatností. Skrývat v sobě vše dobré jen aby mě ostatní brali - mezi sebe.

Chtěla bych být parou? Napůl mléčným, napůl beztvarým oblakem. V kuchyni nést vůni jídla, jehož chuť rozplývá se po jazyku. Parou, která tajně tančí vstříc obloze, aby zjevila se v mracích – náhle.

Takhle nějak bych srážel hrany já a nejspíš bych stejně ještě nebyl spokojen. :-)

29.10.2013 21:18:24 | Luky-33

Je to starší úvaha :-) napsala jsem ji asi před dvěma lety. Kamarád mě odkázal na tuto stránku, tak proto jsem to vkládala hned, jinak moc děkuji :-)

29.10.2013 21:40:18 | Marlene Berousková

Rádo se stalo :-)

29.10.2013 21:42:48 | Luky-33

Celkem pěkná úvaha, taková poetická s bohatostí slov. Normálně mne úvahy moc neberou, ale tohle mi sedlo:-)
...jen asi zůstane čtenáři nedoceněna, jako většina úvah zde, uvidíme...
Pěkný den.
RM.

29.10.2013 07:53:32 | Robin Marnolli

to souhlasím s tebou dneska:)

07.11.2013 02:37:07 | Kirsten

děkuji moc, jsem ráda, že Vás zaujala :-)

29.10.2013 21:27:17 | Marlene Berousková

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí