Egon Bondy - revisited

Egon Bondy - revisited

Anotace: stručná úvaha nad Bondyho básní - Zbytky eposu

Báseň Egona Bondyho s názvem Zbytky eposu, se mi zalíbila okamžitě po prvním přečtení.

 

...

Hovno vláda hovno demokracie hovno svoboda

hovno skvělá hospodářská properita národa

...

Hovno Marx a hovno papež hovno revoluce

hovno vaše víra hovno vaše pracovité ruce

hovno naděje dokonce všech hoven meta

hovno vlast a hovno vývoj světa

 

Pro mě je to oslava subverze v nejčistší podobě. Je v ní zakodováno ono posvátné NE všemu sakralizovanému, etablovanému a zmrtvělému, ale i utilitárnímu a normalizovanému. Současně je zde přítomno přitakání životnímu elánu, který se nechce nechat prefabrikovat do strnulých formulek a samozřejmých klišé. Když vám dají linkovaný papír, pište napříč! Když na vás někdo zařve skoč! S klidem odpovězte: „Proč ne, ale jedině s ledem“.

Ta báseň je obdivuhodný pokus o destrukci hegemonického slovníku své doby. Což je o to víc fascinující, že její vznik se datuje do let, kdy se chodilo bručet anebo do dolů za mnohem subtilnější „vykročení z řady“ (napsána byla v roce 1952). Bondy svou anarchisticko-destruktivní kadencí palí po všem svatém a nedotknutelném co konstituovalo život za reálného socialismu. Pod monotóně se opakujícím slovem „hovno“ se hlásí k životu síly, které nechtějí být ignorovány ani integrovány do formalizovaného žargonu dobové ideologie. To „hovno“ je druhou stranou mince velkých slov, které nepokrytě devalvuje a neguje. Je jejich inherentním stínem a neredukovatelnou součástí, kterou nelze popřít a zaretušovat. „Hovno“ je věc sui generis - nelze proti němu argumentovat, není možné ho odvysvětlit ani falzifikovat. Jistě, normální „hovno“ lze smýt, avšak po přečtení básně ta slova zde denuciovaná už nejsou jako dřív, něco z něj na nich přece jen ulpělo.. Jedním z důsledků je, už je nelze tak snadno brát „do pusy“ a ohánět se s nimi. Možná i díky Bondymu ztratily svůj lesk a glanc, svou svatozář. A tak je lépe vidět, čím jsou, čím také vždy byly – zbraněmi na obranu něčích zájmů a tužeb, hradbou proti našim vnitřním úzkostem a nejistovám, korouhví, pod níž se mají sdružit pravověrní, trubkou, která vybízí k útoku...

Dalším, neméně důležitým aspektem básně je, že svými „hovny“ odhaluje jakousi niternou prázdnotu a apatii světa kolem. Naši duchovní nahotu odíváme do překrásných, leč vyprázněných, pojmových fluskulí. S vlastním životem nakládáme podle hesla „klidně na porážku, jen ať nás vedou“. Není zde nic, co by mělo větší hodnotu, za co by se dalo postavit, nic co by nestálo za „hovno“. Všechno je malé, slizské, podlé, vylhané a vyhaslé. Chtělo by se říci, „lidské, příliš lidské“. Životu schází vertikála, něco k čemu by se člověk mohl vztáhnout, o co by se dalo opřít, avšak co by se nakonec neukázalo býti zas jen „hovnem svého druhu“. Bondy se nebojí logického důsledku svého vidění světa a proto ani překvapí, že jediným „pevným bodem“ pro něj zůstává smrt.

 

naše drahé Hovno! Pozlať nám ho pánbůh

to je vše z vědomí, že smrt nedává na dluh

ale protože vy všichni nemáte čím platit

koukáte se aspoň v hovnech ztratit.

 

Jeho báseň je pamfletem proti „zparchantělému životu“, tak i ódou a modlitbou za svobodu slova a tím i za svobodu života vůbec. Je plna radosti a hravosti, ale i vzteku, odporu a touhy nenechat se semlít a duchovně vykastrovat. Ačkoliv byla napsána před více jak půl stoletím, domnívám se, že neztratila nic ze své aktuálnosti ani průbojnosti. V mojich snech a fantaziích, v mém „never never landu“, touto básní každoročně zakončují naši prezidenti své Novoroční projevy...

Postřehů a myšlenek, které toto dílko evokuje by bylo jistě mnoho. Ale myslím, že to zatím stačí.Vlastně, přečtěte si to, ať můžete sami posoudit, jestli jsem nemluvil „moc z cesty“...

 

Na život a smrt se vyser,
tady leží Zbyněk Fišer.“

Autor chinaski38, 01.11.2013
Přečteno 581x
Tipy 4
Poslední tipující: Amonasr, ewon
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Skvěle napsané

01.11.2013 18:37:50 | Amonasr

Tak předně doplním, že jsem ji našel ve sbírce Zbytky eposu (1954-1955)
s názvem "Po tramvajích po Národním divadle i po mřížích hrobu Václavova".

Nicméně ten ST jsem chtěl dávat téměř hned po přečtení Bondy- revisited. Úvaha je napsaná s přehledem, tím chci říct, že jsem aspoň dvakrát musel hledat cizí slova, je na poměrně intelektuální téma- rozbor básně. Nicméně, jak říkám, byl jsem pozitivně zaujatej dopředu: právě tou básní.

Úvahu si tedy radši netroufnu rozebírat, což obvykle dělám. Řeknu jen pár poznámek: Bondy by báseň měl napsat ve 22- to jsem netušil, myslel jsem že báseň je mladší, neboli že ji napsal jako starší... Pochopit dobu, autora, dílo... ach.
Co v ní vidím já? Nebo, jak jsem jí vztáhnul ke své době: jako něco (bohužel) negativního- jako nevíru v cokoli. Tohle je možná zajímavý střet: jestli báseň vnímáme jako útok na vyprázdněné fráze (komunismu, nebo jiného ismu) nebo jako výpověď o sobě- či lépe řečeno něco, s čím se lze identifikovat... Básník přitom píše Vy a ne já:

v hovnu žijete až jste se uhovnili
pro hovno děláte
v hovnech milujete

Na druhou stranu o básníkovi je nejvíce ta první část, podobně rozsáhlá a velice jiného ražení, než část "hovno":

...
vaše svoboda je pro mne ještě něco horšího než horror vacui
ať ji na rudo či oranžovo lakují
já radši prstem kundy maluji
...

(by se dneska dalo pochopit, že autor není pro levici :), i když je marxist levý :))

Uf. No, je to docela záběr. Je zajímavé už jenom to spojení- ta báseň byla napsána v době, kdy asi básník netušil, že padne komunistické impérium, že bude internet, že se člověk dostane na Měsíc... Přesto se internetem šíří. Patrně autor netušil, že se stane duchovním otcem undergroundu... Padesát, šedesát let...

01.11.2013 18:17:31 | ewon

Zdravím a děkuji za Váš komentář.
Rozhodně nemám ambice se vydávat za odborníka na dílo Egona Bondyho. Ke své škodě dokonce musím přiznat, že jsem toho od něho (zatím) moc přečíst nestihl. Uvedený text vznikl spíše jako jakási volná improvizace na pocity, které se mě při čtení jeho básně zmocnily. Neměl jsem v úmyslu napsat vyčerpávající interpretaci, ani se stavět do role, že "přesně vím ", co nám Bondy chtěl říci. Nicméně myslím si, že ta báseň stále rozonuje - je živá, a proto by neměla zapadnout..

S úctou,
Chinaski

02.11.2013 08:45:02 | chinaski38

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí