Sny v oblacích

Život je čekání na to, kdy se sny změní na skutečnost
VIKTOR HUGO



Když se dívám na noční oblohu, myslím na své sny. Na to, že bych je chtěla vidět zářit. Čekám, až kvůli mně vzplanou jasným plamenem. Čekám, protože vím, že tam někde jsou, přestože je nevidím. Dávají mi naději, že snad jednou, za jasné noci, vzhlédnu k nebi a sečtu je. Vím, že se na mě dívají, a věřím, že v jejich starÿch tvářích budu jednou číst dějiny dávnověku, že kterého hledí.
Neviditelné přece neznamená neexistující, a já doufám, že i to neviditelné, ztracené, se jednou objeví.