Slyším zvon, který ozvěnu dává na poplach je to srdce, co bije v každém z nás.
Když se na popel měním a vnitřně trhám s pocitem, že jsem ještě živá.
Postupně se dáváme dohromady, mám vtělení století, co trvá. Zapomínáme, že život je dar.. Nejsme puzzle, které se rozsypou a život půjde stejně dál. Každé nové složení má jinou cestu a tvar, vždy bude chybět jedna částka, kterou nám čas vzal.
Některé se nezhojí
..v srdci stále bolest zní
..však život musí běžet dál, učíme se barvy přidávat. **;)
08.11.2020 14:03:56 | jenommarie
Život půjde dál a zem se neztaví točit, jak s námi, tak i bez nás. Děkuji za váš čas a oční kontakt.
08.11.2020 15:04:40 | Manková