Začít znova

Začít znova

Omýváš obličej slzami za nás oba, já jsem tolik chtěl, ale nikdy nebylo třeba. Mé dlaně, budou tvou osuškou a rty pohlazením, více dáti nemohu, nejsem schopen něčeho, co neumím.
Obětí ti mohu darovat, však nikdy nepochopím, co druhý v daný moment prožívá. Slíbím, že vždy zde pro tebe budu, ale nežádej po mě city, které neznám ani z lidského pudu.
Sám jsem si prošel kus života a nikdo zde pro mě nebyl, jen život mě vedl za ruku a pohladil rozbité koleno, snad jsem to i tak chtěl.
Jen jsem se tou osamocenou cestou ztratil v sám sobě a zlomil pocit, že mám lásku dát, ale přišla si ty a já jsem ten cit, chtěl poznat..
Autor Manková, 12.01.2021
Přečteno 37x
Tipy 6
Poslední tipující: enigman, maryshka008, jenommarie, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

to že něco neumíme ještě neznamená že toho nejsme schopni..

13.01.2021 12:04:26 | enigman

Pokud někdo nebyl zvyklý vyjadřovat pocity a city.Těžko se to naučí a druhý partner,
jestli je hodně vnímavý a citlivý a trpělivý
..s tím musí počítat a ocenit to, co je hlavní..trpělivost a náklonnost. S láskou se i něco změní..láska dokáže mnoho
..když jsou to TI pravý ..co k sobě patří. **ST ;)

12.01.2021 18:29:03 | jenommarie

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter