Jiné tělo
Jiné tělo
Já ženy život prožívám, ač svou duši v mužském těle mám. Každé ráno, když do zrcadla hledím, jinou tvář vidím, než ve svých snech potkávám. Kolik slz a zapírání s pocitem, že jsem jen zmatený. Příroda přeci ví, jak a komu nadělit a obléci duši, tak proč se stále cítím ženou, když v ostatních očích, jsem jako jiný kluci. Chce se mi křičet a strhnout ten plášť, který mi nepatří, jen jsem ve špatné frontě stál, když Bůh těla rozdával.
Jsem ti pro smích, že proti proudu chci jít? Tak se směj, ale já tou ženou, co uvnitř mě spí, stejně jednou budu...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Kdo necítí se součástí svého těla..opravdu těžké to má *;)
Pěkně jsi pronikla do těch pocitů.
22.05.2021 23:49:29 | jenommarie
Jestliže jsme v době, kdy se vylepšují lidské vlastnosti
pomocí genového dopingu, odsávání tuku, korekce předkusu,
liftingu, pak není nejmenší důvod sladit hlas, pohyb i tělo
tak, aby bylo jednou duší.
Není to žádný neomarxismus ani bezbřehý liberalismus,
jak omylem tvrdí Anna Hogenová.
22.05.2021 19:19:44 | ttragelaf
Určitě ano, obzvlášť pokud je tvé přaní natolik silné, jak zde popisuješ.
Držím palce na cestě životem. Každý má právo na to být šťastný a být tím kým chce :) Naštěstí si to pomalu začíná uvědomovat i naše společnost.
Kůček za krůčkem. Nejsi na to sama, ač může se to tak zdát :)
22.05.2021 18:20:22 | Klára Němcová
Děkuji drahá moje. Ale já píši, životní příběhy druhých. Tohle se netýká mé osoby. Vše, co zde vložím je něčí příběh. Já si ho zpracuji po svém. Snad v kladném. Hezký večer.
22.05.2021 20:45:13 | Manková
