Slova a věty
snažíme se každý něco říci
přesto úst netřeba
vzpomínáme na vše
co jsme kdy chtěli vyřknout
bolest a radost obsažena jest
létáme v oblacích a necháváme se vést
osudy a lidmi kteří snaží se utvářet
naše myšlenky a svobodu upírají nám
přijde den kdy vše jak domeček z karet
z výšky viděti možné je
jen naše exploze,vrátí nás zpět
do dětství....
kdy v náručí,cítíme tu jistotu.
pak povstanem jako fénix
a očima,zbavena okovů
kráčíme hrdě dál.
Povstat jako Fénix??? Bylo by super. Kdyby se člověk nemusel tolik strachovat o osud téhle planety... protože kdybychom se měli furt "vracet" a jít do čím dál větší "spouště", tak to je spíš kříž než úleva...
23.01.2024 13:34:03 | cappuccinogirl
Kráčet dal je pěkné, závěry jsou důležité pro životní básně, když měří prožité.
22.01.2024 11:24:46 | mkinka