Máme se na co těšit?

Máme se na co těšit?

Anotace: Jen tak.

Zaniklé civilizace byly v době, kdy člověk začal být člověkem a v průběhu jeho vývoje.
Jenže se zjišťuje, že zaniklé civilizace byly už dřív, než byl člověk, co teď je člověkem.
Takže otázka zní:
Proč zanikly?

Na světě byla nejdříve zvířata a pak se vyvinul z nějakého toho zvířete člověk, nebo myslící bytost.
Takže evoluce rozdala karty a z jednoho tvora se stala myslící bytost, co měla v genech pořád instinkty zvířete.
Takže rozum a instinkt.
Dvě věci, co dohromady moc nejdou a je těžké je vyvážit do rovnováhy.

Civilizace se vyvíjí, učí se a zkoumá vše, co je kolem.
Jenže instinkt má tendenci vítězit a to hlavně ve věci zachování rodu.
Což je instinkt, co zaručil rozrůstání skupiny.
Dříve to byla nutnost pro přežití, a tak to ještě v době, kde instinkt převládal a rozum byl jen pasažér.
V rámci přežití bylo jedno, kdo to dělal s kým hlavně ať je skupina početná.
No a to je ten problém, co lidstvu kazí gen, co vznikl z incestu, protože se to dříve neřešilo.

Toto vlastně je podobné jako u koček a že mají krátký život, degenerace je minimální. Zjednodušeně.
Takže v genu člověka je zachován gen takzvané modré krve.
No a pak tu jsou ty instinkty, co dokážou z myslícího člověka udělat toho nemyslícího.

Co mysl člověka zvládne a dokáže, je neuvěřitelné a defakto nemá hranice.
Ale v něm je i ta zvířecí tvář, pošramocená tou modrou krví.
Co v něm probudí chamtivost, moc a jiné špatné vlastnosti.
Tvořivost a destrukce zároveň.
To vše dohromady je dnes člověk a jakákoliv myslící bytost, co prošla evolucí.

Tím pádem pokud je civilizace ovlivňována sama sebou ve prospěch jednotlivců,
a skrz jednotlivce se hlásá většině o něčem vyšším, a většina je nucena si osvojit víru v něco, co neexistuje aby sloužila těm, co ji hlásají…
Jsou vírou vedeni k poslušnosti a k uctívání vyšší moci. Jako smečka tím nejsilnějším.

Víra je moto pro zneužití budování monumentů v každé zaniklé civilizaci.
I za cenu těžkého života, dřiny a bídy. Potom bude odměněn.

Což je vlastně černobílý svět a tím pádem jednodušší manipulace.
Ale i když se sedře k smrti, má přece víru.
A i když jeho tělo bude hnít pod zemí v zapomnění, tak umře šťasten, že bude po smrti odměněn.
V tom byl celý život utvrzován.

Ale čas jde dál a z něj zbydou jen kosti pod zemí.
Co po x letech najdou archeologové.
Vydedukují, jak špatně žil a že byl to nikdo jeden z mnoha.
Jen se z jeho kostí dozví staří a bude jen katalogové číslo někde na univerzitě.

Ale hlavně, že umřel s vírou věčného ráje za dřinu ve svém životě,
pro člověka, co ho ani nezná a kterému věřil, že mu to řekla ta vyšší moc.
A tak jako on i ostatní někde hnijí v hlíně v zapomnění,
že byli civilizací, co vlastně zanikla, protože asi nebyli schopní postavit dostatek monumentů,
aby se dostatečně zavděčili vyšší moci.
Takže zánik civilizací měli na svědomí ti sami lidé co tvořili tu civilizaci a slepě věřili.
Jen pokud je nepředběhla přírodní katastrofa.
„Kdo vykope naše kosti a dá jim katalogové číslo?
Zbyde tu vůbec někdo takový?“
????????

Autor Vladimír75, 24.05.2025
Přečteno 38x
Tipy 8
Poslední tipující: Pavel D. F., Iva Husárková, mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Dobrá úvaha. Nemůžu říct, jestli nás někdo vykope, ale přidávám svou vizi.
Myslím si totiž, že víra není úplně bezvýchodná. Složitost organismu zvířete i člověka je totiž do nebe volající. Jen ta maličká a běžnými způsoby neviditelná DNA je tak složitá a obsahuje tolik informací!
Vyšší bytosti tu nejspíš skutečně byly. Jen nešlo o Bohy, ale o bohy. To malé písmeno je důležité. Ve skutečnosti šlo o mimozemšťany (nebo natolik vyspělé pozemšťany předešlého typu lidstva), kteří nějak vytvořili člověka "ke svému obrazu". Má cenu v ně věřit? No pokud bychom brali člověka bez víry, obávám se, že se stane otrokem instinktů a zničí sám sebe. Ostatně - co je vytvoření takové umělé inteligence než cesta k vlastnímu pádu?
Instinktivně tušíme, že evoluce bude probíhat i nadále. A ve jménu víry a instinktu stavíme své pokračovatele. Zase to bude k našemu obrazu. Je to zákonitost. Víra a instinkty se navzájem doplňují.

25.05.2025 09:29:58 | Pavel D. F.

líbí

Vždy mě fascinovalo, když někde někdo vyhrabal zachovanou mumii. To jsem se hned ptal sám sebe, co to asi bylo za člověka, když ještě žil. Jaký byl jeho život. Miloval, nenáviděl? Je až posvátné hledět na mumii starou několik tisíc let.

24.05.2025 23:24:31 | malé srdce

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel