Teorie efektivity ve vztahu.

Princip je velení a následování.
A je jedno, kdo jakou funkci v tom vztahu zastane.
Jde o to určit si cíle a jak by se k nim mohlo dojít.
Domluvit se na časové strategii.
Rozdělit si role, a to tak, aby to bylo efektivní, ne jak se to komu zamlouvá nebo jakého je pohlaví.

Velení – nejde o admirála ani o dominátora, ale o toho, kdo ve vztahu umí lépe organizovat a má lepší přehled.
Je schopen nečekanou situaci vyřešit nebo dát návrhy, jak situaci vyřešit, a pak se domluvit, jak se bude pokračovat.
Následně se to provede a dál bude v roli vedoucího zájezdu.

Následující – není to ani otrok/yně, ani podpantoflák či puťka.
Jde o roli toho, kdo bude následovat rozhodnutí velení.
S tím, že jeho role bude důležitá hlavně v opoře velení.
Takže nejde o poslouchání rozkazů, ale o pomoc a podporu k dosažení daných cílů.

Jde o rozdělení priorit a podle schopností.
Tím by se dosažení daných cílů mohlo zefektivnit a i odlehčit ve vztazích napětí a stresu.
Takže by to mělo být snadnější, než když se řeší vše najednou a každý v tu danou chvíli si ve vztahu roli přehazuje, aniž by řešil, jakou roli má zrovna partner.
Dva velící nebo dva následovaní nebo přehazování rolí bez efektu a nahodile zrovna podle daných pocitů ve vztahu není efektivita, ale katastrofa.
A je jedno zda se jedná o ložnici, kuchyň, obývák, garáž, koupě nového auta nebo robertka.
Zde nejde o funkční vztah ale o efektivitu ve vztahu.