ZEMĚ NEZEMĚ, SE MNOU I BEZE MĚ

ZEMĚ NEZEMĚ, SE MNOU I BEZE MĚ

Jsem tam někde venku… stejně jako jsem zde…
a kdesi pod povrchem.
Jsem u zrodu… i u pádu…
jen to neumím vidět a vzpomenout si.

Neopovažuji se říct,
a nikdy jsem ani nevnímala sebe samu
jako něco většího, než jsou druzí.
A ano—vnímati každého,
jako by byl mou součástí,
je náročné… někdy až nemožné.

Přec cítím, že jsem byla a budu.
Věřím, že se znovu poznám, tak jako kdysi.
A vím, že odpovědi na mou zvědavost
mi nemůže dát nikdo…
Dokud je neodhalím sama.
Dokud je nepřečtu ve svém nitru… ve své duši.

A ano…
jsem si vědoma možnosti,
že stejně jako mnozí,
ani já nakonec neuspěju.
A usnu dřív, než procitnu.

Ale to…
je zároveň důležité i nedůležité.
To, co je středem naší pozornosti,
může vyrůst ve zkázu,
nedáme-li prostor neúspěchu.

Touha po hlubokém vědění
nás může oslepit svou temnou stranou,
tím intenzivněji,
čím blíže jsme podstatě samé.

Složitost musí být rozbita v jednoduchosti.
A jednoduchost krouží ruku v ruce
s každou složitostí.
Jen úhel pohledu může poměr zastínit…
a nás zmást.

Půjdeme-li dál,
a tiše prosákneme do stáda,
kde hlas vezmou ti,
co nám postavili ohradník…
změkne naše vůle i nadhled.
To, co nám prodají jako velkorysost,
budou jen větší ohrady—
aby mohli vstoupit další.
A my jim za to zaplatíme…
a pokloníme se.

Když se klaní rodiče,
klaní se potomstvo.
Když se klaní velcí malým,
pokloní se většina.
A ztracené... se stane zatraceným...

ALE…

Už jistě chápeš,
co cítí prostá kráva,
když ji poprvé vypustí na louku—
kde slunce pálí
a kde se po životě v kleci
může skutečně rozběhnout.

Co cítí lev,
co skákal ohnivým kruhem,
svázaný bičem…
když mu někdo dá volnost a lásku.

A jaký je rozdíl
mezi koněm, co běží s žokejem v sedle
—třebaže vždy první—
a koněm, který pádí s větrem,
se svými druhy,
volný a silný,
obklopen travou a nebem
kam jen oko dohlédne.

≈「」≈
Křeslo - trůnem...
Pohodlí jenž skýtá - okovem...

Ale kdo tam jednou usedne,
lehce přivykne...

Příliš paralyzováni...
Ach ta představa ztráty... Ztráty onoho -křesla-...

Já věřím…
že najdeme způsob,
jak přestřihnout drát,
kterým povede elektrický proud!!‽
≈「」≈


---

Autor ElmíraVyRytá, 15.12.2025
Přečteno 98x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

— dlouhá pomlčka; a co spojovník -, mají zde jiný význam? Jsou důležitá k tomu, aby byly použity obě dvě?
interpunkční, či vizuální prostředky v tomto díle jsou natolik prapodivné, že opět čuju nějakou lotrovinu.

Na druhou stranu je obsah i text bez chyby(což je taky divné) a úroveň všeho v textu opět překračuje zdejší ponuré vody! Takovým způsobem zde psala pouze jedna osoba, ale to beru jako čistě náhodné nebo snad ne?

Show me — more

15.12.2025 13:37:23 | xMichael

líbí

Jedná se o pochvalu? Či pochvalu naruby? Každopádně JÁ zde čuji magnet mé pozornosti.
A ačkoliv chápu, co se asi opět snažíš říct ( vskutku děsivý AI venom sídlí v mysli tvé příteli ), lotrovina pouze tehdy, zda-li text sám říká, že jsem lotr.

15.12.2025 21:40:20 | ElmíraVyRytá

líbí

Kdyby lidé byli pozorní a opravdu četli a psali tak, jak přejímají zlozvyky, to by se divili, kolik rysů se zakořenilo v jejich tvorbě od AI, děsivé... Ať si kdo chce co chce říká, vidím to a cítím to... Eye see you... .)

15.12.2025 22:19:47 | xMichael

líbí

Then the eye is blind.. Ale ne slepý člověk. Pouze zaujatý. Jsem 'nepořadný' spisovatel - chaotického ducha, toho skýtá ma tělesná schránka - ale ne špatný!
Avšak dle přání I'll show you more. ;•P

15.12.2025 23:06:23 | ElmíraVyRytá

líbí

Aha, ty jo tento text si myslel asi, divný je mi dost nápadný.Hm, tak to je jinej level.Jo tu osobu co psala podobně ale přesto jinak znám,ale to je magor od té dál:D

15.12.2025 14:43:02 | darkzero

líbí

Jak říkám..magnet mé pozornosti..kdo je magorem komu?A hlavně..KDE? ;-D

15.12.2025 21:42:57 | ElmíraVyRytá

líbí

Heiß, Heiß, Vorsicht!

15.12.2025 14:50:33 | xMichael

© 2004 - 2026 liter.cz v1.8.5 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel