Tvá cesta

I když úsměv na tváři má, nikdy nevíš....Jakou, bolest v srdci prožívá.
Jsme vedeni k dokonalosti, ač ani jeden z nás, se ji nedotýká.
Procházíme tmou, které říkáme světlo, co posunout nás má dál..
Je to jen, pouhý oční klam, který strhne každého, kdo se blíže podívá.
Třpyt a lesk, dělá z nás straky......
Ten, co blýskne se více, mnoho lidu, to chce míti taky. Je to jen pozlátko, které když svlékneš... Jen rez a kal...
Co ukrývalo paprsek pravdy. Zaslepeni touhou, po něčem co vlastně neexistuje. Vytvořeno uměle za účelem ničit.
Jsme opravdu připraveni, dáti tu oběť a ztratit vše, co má smysl? Touto cestou, ztratíš i vlastní JÁ.
Pokud už není pozdě, tak zůstaň sám sebou.....
Nenech se pohltit, tlakem společnosti a projdi svou životní cestu s těmi, kteří tě milují a nesoudí, pro nedokonalost, která je nám danou...