Vzteklina

Anotace: Pohádka vědecko-fantastická založená na hypotéze s použitím neurotoxinů (modelový příklad: insekticid DDT)

Insekticidy působí na nervový systém hmyzu, ale i dalších necílových organismů a mají to kouzlo, že u šelem způsobují příznaky podobné vzteklině.

Mnoho otrav v Africe bylo mylně považováno za vzteklinu. Při následném zkoumání mozků mrtvých vzteklých zvířat byla leckdy identifikována přítomnost viru vztekliny. Ale vzteklina se ,,prokáže“ až u mrtvoly. O přítomnosti viru ve slinách živého zvířete říká každý něco jiného. Že neobsahují viry, ale viriony. Ehm... Tak proč nelze virus izolovat ze slin?

K diagnostice se sliny nepoužívají, protože to zkrátka nelze. Přítomnost viru je nedokazatelná v živém zvířeti, ani ve slinách. Nejvíce mě pobavily případy lidí ,,nakažených“ vzteklinou, kteří prokazatelně nepřišli do styku se vzteklým zvířetem, ani je žádné zvíře nekouslo. Měli příznaky přisuzované vzteklině, ale byla to otrava. Přesto byli označeni jako nakažení vzteklinou a podle toho případně i léčeni.

               V Česku byla vzteklina oficiálně eradikována (vymýcena) v roce 2004. Nejvnímavějším zvířetem byla liška. Liščí potravou jsou nejčastěji myši. Myši žraly i rostlinnou stravu ošetřenou insekticidy proti hmyzu přímo na polích či ve skladech obilovin. Neurotoxinem otrávená myš byla snadnou kořistí. Lišky tak do sebe dostávaly větší či menší množství neurotoxinů z myší, případně hmyzu, neboť žerou i hmyz. Způsobovalo jim to paralýzy, křeče a slinění, poté smrt. Slinění je ale příznakem u vícero nemocí. Pokud totiž neurotoxin odstaví nervovou soustavu, nefungují rozkazy z mozku, ledviny i játra zapomenou pracovat. Tělo otráveného se nemá jedu jak zbavit močením nebo defekací. Snaží se tedy dostat z těla ve slinách a případné kousnutí šílenou liškou by mohlo teoreticky otrávit pokousaného, ale ne přenést virus, který tam ani není. Kousáním se pumpují sliny ven a organismus to dělá intuitivně v procesu čištění. No, hrozný je pohled na zvíře umírající s příznaky vztekliny.

               Byla i úvaha, že rabiesvirus je inteligentní a zcela cíleně míří do slin, aby se rozšířil do nového hostitele.

               Dneska se proti vzteklině očkuje injekčně šťávičkou s údajným inaktivovaným rabiesvirem. Může to způsobit lokální zánět nebo nevolnost psa, ale to jsou jen reakce na lehkou otravu, kterou zdravé zvíře přejde bez problémů. Kdysi se očkovalo per morda a liška to musela sežrat. Psíčkaři si v lese museli dávat pozor, neboť sežrání vakcíny mohlo směle způsobit příznaky vztekliny. Kdoví, co v tom tehdy bylo a kolik?

               Výborně neurotoxiny fungují přímo po dopadu na hlavu a záda zvířete. Jed se dostane k míše či mozku i přes kůži v souvislosti s použitím leteckého práškování.

Je možné, že byla vzteklina eradikována tam, kde se zakázalo DDT, jako třeba ČR. Práškování letadlem Čmelák bylo u nás zahájeno někdy kolem roku 1965. V roce 1968 poklesly stavy lišek. DDT jako insekticid bylo u nás zakázáno v roce 1974. Od roku 1975 se začal stav lišek opět navyšovat. Spolu s množícími se liškami rostl i počet případů vztekliny. Lišek se střílelo více, tak se i testovalo více. Je ale známo, že DDT se u nás dojíždělo i přes zákaz a zůstávalo v prostředí i 20 let, případy vztekliny narůstaly až do roku 1984. Pak zase klesaly s tím, jak DDT postupně mizelo z prostředí.

Různé insekticidy se u nás používají, ale nejsou tak toxické pro necílové organismy jako bylo DDT.

V Africe, Latinské Americe, Asii je vzteklina běžná jak u zvířat, tak u lidí. Tam se DDT stále používá k hubení komárů pro potření malárie a ochraně úrody před sarančaty.

O vzteklině můžeme uvažovat i v hlubších historických souvislostech. Nebojím se představy, že by vzteklina mohla stát za legendami o vlkodlacích, ale na to už jsou jiné pohádky. Možná by tak bylo možné spustit zombie apokalypsu, pokud by se někomu zdálo, že ještě nemáme dost.

Pokud bysme se podívali na netopýří vzteklinu, která se i u nás čas od času objeví... už asi budeme doma... Co loví netopýr?