Pejsek rozhodně není mým nejlepším přítelem...

Mám psa. Konkrétně fenku kokršpaněla. A ano, mám ji moc ráda. Mám ji ráda i přesto, že musím vstávat kolem šesté hodiny ranní a chodit ji venčit. I přesto, že mi svými chlupy neustále "zdobí" hlavně černé oblečení. A i přesto, že se jí z tlamy line odér podobný smradu popelnic. Je to prostě pravá láska.
Jenže každý si takovou zamilovanost představuje jinak. Její vize náklonnosti je taková, že vás poznamená. Kupříkladu jizvou. A nejlépe umístěnou na nějaké viditelné místo. Dejme tomu, že pod oko. To aby každý věděl, že doma máte takovou hezkou a milou čubičku.

Ano, mám ji ráda i přesto, že kouše a někdy jí zatraceně dlouho trvá, než si uleví.