U zubaře

U zubaře

Anotace: Někdy to může být i psina!

Taky chodíte neradi k zubaři? Já teda jo, až donedávna. Před pár lety skončila moje paní zubařka a já hledala jako šílená někoho nového. Nakonec jsem našla svou bývalou žákyňku a hned jsem se k ní nahrnula (jó, protekce, to je mrcha). Přivítala mě se slovy: "Tak na tenhle okamžik, až Vás budu mít na lopatě, jsem se těšila už dlouho!" Věřila jsem jí. Vím, jaký má smysl pro humor. A opravdu - vždycky jsme se nesmírně nasmály a já se přestala bát.

Až... V únoru mě rozbolel zub. (Šestka vlevo dole.) Pochopila jsem, že je zle, protože byl už dlouho na odpis a přežívaly jsme spolu jen silou (mé) vůle. Po víkendových drogových hrátkách (to už jsme spolu dva dny nespaly) jsme oba už nereagovaly vůbec na nic. Zub bolel zcela nezávisle a samostatně, ať jsem baštila cokoli, a mně to bylo jedno. Jen jsem věděla, že v pondělí se spolu rozloučíme.

V devět ráno jsem "ležela" před zubárnou a TĚŠILA SE, až se usadím do křesla a Zuzka vezme kleště. Ale to jsem nevěděla, na co se těším! Pacholkovi se totiž ode mě nechtělo, a tak si už v dětství zasunul kořeny hezky pod sousední zuby!

Akce proto probíhala následovně: Zuzka viklala se zubem, sestra mi držela hlavu, aby neviklala i se mnou, a já v pauzách hlasitě fandila své už dost zoufalé zubařce. Po hodině (opravdu HODINĚ) se situace změnila - povolala se posila! Přichvátal kolega z vedlejší ordinace a oba lékaři si práci rozdělili. Zuzka jakýmsi dloubákem zoubek nadzdvihávala, doktor viklal, otáčel a jinak kejklil, sestra držela mou hlavu a já už ani nefandila. Já se vduchu modlila ke všem svatým (ne, že by to bolelo, ale - co je moc, to je moc). Za hodinu dvacet to zub vzdal a všichni jsme si oddychli. Bylo to vítězství!

I cesta domů byla veselá - metrem (s přestupem) a pak vlakem. Celou tvář jsem měla sice umrtvenou po injekci, proto jsem si připadala docela v pohodě, ale lidé se po mně dívali stále udiveněji, dokonce šokovaně. Až když jsem neviděla na oko - pochopila jsem! Celou jednu půlku obličeje jsem měla oteklou tak, jako bych se dívala do úlu, jestli jsou včely doma. Otok mizel zvolna čtrnáct dní a dokonce i mí žáci mě litovali.

A proč Vám to tu vyprávím? Před chvílí mi vypadla plomba - sedmičla vpravo dole...
Autor hloubavá, 14.05.2011
Přečteno 1285x
Tipy 40
Poslední tipující: Kamil Princ, Lola Black, hašlerka, Štěpina G, ZILA78, střelkyně1, Lea Aura, poustevník Jirka, Lamorte, Mbonita, ...
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (10)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ten konec! :-D

30.06.2014 20:31:46 | Isabella Monvoisin

výtečnej fejetonek, výtečně píšeš

25.05.2011 14:54:00 | renegát

Hezky se to čte ale jsem rád že jsem to ještě nepoznal....ST.

21.05.2011 06:18:00 | ZILA78

miluji svého pana zubaře...hned jak vejdu tak se mi můj obličej na něj směje...do zubního křesílka usedám směle...novokainu si hned nechávám píchnout dvojitou dávku a hned je mi na tom světě skvěle....prý je dobrý i na vrásky....o))
Pěkně jsem se u tvé povídečky pobavila...

20.05.2011 12:42:00 | střelkyně1

návštěvám u těchto profesí neholduji..zubař,fotograf a švadlena:-)
Z toho ještě zubaře beru na milost:-)
Vždy se připravím na nejhorší,nesmírné utrpení a když se to pak nekoná jsem mile překvapena:-)
Má zubařka je skvostná žena,studnice moudrosti a proto její návštěvu si stavím do polohy milé a obohacující návštěvy:-)
Měla bych se objednat:-)) na preventivní prohlídku..ano jsem důsledná,chodím poctivě 2X ročně:-)dobrovolně:-)

16.05.2011 21:14:00 | Mbonita

Och, jak praví klasik "zuby - pohroma huby",mám ted taky novou zubařku a ta moji Utopii o vcelku zdravém zubním chrupu rozmetala jednou pořádnou zubní bzíkačkou na kusy...ted mi ubývá mezer mezi zuby a na další návštěvu zubařky si už mastím kapsu:-))

16.05.2011 11:06:00 | zvířenka

ten chlapík je jeden z mála co se podívá i pod zoubek...
a ten můj se jmenuje přiléhavě...Zoubek...

16.05.2011 07:59:00 | enigman

Co dodat. Před půl hodinou jsem si to přečetl a až teď jsem se přestal řechtat a můžu psát. Úžasně, vesele napsáno (i když ne pro tebe) doufám že druhý dil bude stejně napínavý. Děkuji ...

15.05.2011 17:28:00 | kasparoza

Au, au, úplně mě při čtení polévalo horko, když si vzpomenu na některé své zážitky u zubaře:-(((.Bojim, bojim:-)).Krásně jsi o svém kamarádovi zoubku napsala, byl to věrňák, to je vidět:-))).

14.05.2011 21:40:00 | CULIKATÁ

Brečím tady smíchy
a břicho mě už bolí
to jsou ty chvíle tichý
co člověk hnal by holí
však po čase, když dá je k dobru jiným
tak vtipný žánr vzniká z jemné hlíny
a krásný pohár nalit božské laskominy...:)

to jsi Ty - poznávám tě má jasná...:)

14.05.2011 11:17:00 | šuměnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí