Cloudové uložiště

"Vaše cloudové uložiště je zaplněné", vychrlil na mě dnes můj chytrý telefon. Co teď budu dělat? Jestliže to chápu správně,
tenhle pan Cloud udržuje veškeré mé fotografie na uložišti, díky kterému o ně nepřijdu i za předpokladu,
že svého chytrého pomocníka ztratím, či se rozhodne porouchat. Fotografie znamenají vzpomínky a pokud o fotografie
nenávratně přijdu, pak se dá předpokládat, že přijdu rovněž o vzpomínky. A kým jsme, jestliže nemáme vzpomínky?
Snad jen náhodným shlukem buněk, kterým bylo naprogramováno utvořit člověka a který se řídí svými pudy, touhami a rozumem.
Rozum vychází ze zkušeností, tedy ze vzpomínek, je ze hry. Touhy v určitém měřítku také, jelikož kdybychom nezjistili,
co nás dělá šťastnými, touhy by jednoduše nemohly existovat. Zbývají tedy pudy. Ovšem kdybychom se chovali pouze pudově,
čím bychom byli odlišní od opic, veverek, nebo třeba křečků? Je to děsivá představa, že ano? No, já si kapacitu svého
cloudového uložiště navýšil velice rychle a je jen na vás, jak dlouho to potrvá vám. Přeci nechcete být křečkem.