Sama láska

Sama láska

Anotace: která chodí kolem nás...

Sama láska si dělá, co chce. Chodí po klikatých cestičkách a někdy odbočí k nám, pokud má zrovna volno a je zelená na semaforu. Dělá si přestávky, kdy se jí zachce. Někdy si odskočí úplně jinam. Tam, kam nevedou cesty. Je to nezvladatelná a neposlušná mrcha, která láme srdce na potkání a nemá výčitky svědomí. Láska je slovo, které žije svůj vlastní život. Má mnoho podob. Taková malá schizofrenička. Sama není nikdy. Vždy s ní jde i radost, štěstí, smutek, vášeň, žárlivost, bolest a další přátelé.
Láska s námi ráda hraje šachy – pohybuje s námi po šachovnici, jak se jí zachce, táhne za obě strany a málokdy dopředu ví, kterou stranu nechá vyhrát. Je škodolibá a vymýšlí nejrůznější překážky. Láska se umí vysmívat do očí, sprostě lhát, nevědomky ubližovat, zakrývat oči, obluzovat mysl, říkat pravdu, aniž by promluvila.
Sama láska je kouzlo nejmocnější. Dokáže člověka naprosto ovládnout a zničit ho. A nebo mu ukázat všechnu krásu světa, kterou bez ní nevidí.

Lásku nechápu, měla jsem možnost poznat ji už z více stran. Zklamala mě, aniž by mě na to předem upozornila. A pak zase jsem poznala, jaké štěstí a radosti mi může přinášet. Myslela jsem, že už vím, co od ní čekat. Ale ona musí pořád něčím překvapovat. Zakládá si na své záhadnosti a podobách.
Pokud si ji nehýčkám, tak se otáčí a chce odejít. Ale já ji nechci pustit... Budu ji držet, nikdy ne však násilím. Já se o ni starám a vlídností ji k sobě připoutávám.
S láskou přišly i potíže, odpovědnost, polibky, kompromisy, hádky, nové zážitky, splněné sny, milování, pocit úplnosti... Přišlo i poznání sama sebe.

/Sama láska je v podstatě malá bílá labuť./

Sama láska bez člověka nic nezmůže. A člověk nic nezmůže bez ní...

Někdy jako noc tichá,
láska se vytrácí, zvolna utichá.
Utíká...
A někdy zůstává přes všechny potíže,
pomáhá nám, jsme si blíže.
Vytrvává...
Někdy malé chyby odpouští
a jen tak pro nic za nic neopouští.
Bojí se...
A někdy ztratí i pár idejí,
ale nevzdává to, miluje s nadějí.

Jako nepopsaný list papíru,
jako tón klavíru,
jako tmavá noc,
jako štěstí moc,
jako velikost lidské síly,
která zavede tě k cíly...
Autor anaH, 15.12.2007
Přečteno 378x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí