Typ lásky

Tenkrát mu jeden takovej drsnej týpek z vedlejší ulice řekl:
"Seš jinej."
Reakce na to byl jenom hloupý úšklebek. A aby také ne. Byla to jen jedna z dalších hloupých, puberťáckých narážek. A ani on tehdá netušil, že má pravdu.

Abyste rozuměli, jmenoval se Artur.
Nebylo to nic zvláštního, prostě žádná láska na první pohled nebo tak něco.
Ono to něják přišlo, vlastně už ani nevím jak.
Prostě najednou ty jeho oči a úsměv, ze kterého se podlamovala kolena.
Všichni říkali, že to jednou příjde. A ono to fakt přišlo. Ty bláázne.

Nejde to .....

Teplá voda stéká po zádech. Ani ona ho nedokáže vyhnat z hlavy. Je to úplně celý špatně. Je úplně všude, jako nějáká kletba nebo co?
CCC co se sakra stalo ?

Můžeme být jako oni.
Každý typ lásky musí být vidět, stejně tak jako stromy, které rostou do nebes.
Nemůžu dýchat, nemůžu žít,
dokud se mnou tohle děláš.
Nemůžu dýchat, nemůžu...
Už tolikrát jsme umřeli...

Našli ho ve vaně asi o dva dny později.
Je napuštěná, ale rudě zbarvená voda už vychladla, stejně tak jako on.

Všichni říkali, že mu švihlo.
Omlouvám se... Co víc říct?
Neptejte se.
Prosím...

Prostě byl jinej.
Dokážete mu odpustit?
Nejhorší na tom je to, že byste to vlastně na první pohled ani nepoznali.
Byl proto snad špatným člověkem?