Je to moje věc ... a taky trochu jeho

Anotace: Někdy stačí ... promluvit si sama se sebou, ale někdy taky ne ...

"Napsala bych mu, ale...“ exisovalo tolik výmluv proč zrovna tohle neudělat! A ona to věděla! Věděla, že ať komukoliv tvrdí cokoliv tak maximálně přesvědčivého, že tomu každý musí uvěřit, sebe se jí oklamat nepodaří! Když nad tím tak přemýšlela: Trápilo jí to vůbec? – Možná trochu! Ale měla ho opravdu ráda? Milovala ho? ... To co cítila, nebyla žárlivost, ale jen čistá ješitnost a uraženost, že zrovna ona byla pro tenhle den „ta druhá“! Že se jí pro tentokrát nevěnovalo zdaleka tolik péče jako předtím! Kdyby ho milovala, nenechala by to takhle dlouhou dobu bez odezvy... Nebo jo? Čeho tím chce vlastně dosáhnout? Sama neví! Už zase sama neví! – A kdo to má vědět, když né ona? Možná by bylo lepší ... nechat tohle prostě vyšumět... ??? Nebo ne? Nechal by to vůbec on vyšumět? „Dneska mu nenapíšu! Už je pozdě a ani nemám náladu!“ Zase další výmluva! „Vždyť nejsem zatím ani pořádně rozmyšlená!“ A někdy budeš? ... Mno mně je to fuk! Odpověz si mu kdy budeš chtít – mě klamat můžeš, mně je to vážně jedno, ale sama víš – že prostě sebe neoklameš! Tak na co si hraješ? Co vlastně chceš? – Jo já vím – sama to nevíš! To je pak těžký! Možná dospěješ k názoru, že to co chceš – to zrovna není on! Jo jasný! – Je milej, hodnej, fajn... Můžu pokračovat?! „Co vlastně chceš? – Chceš mě od něj odehnat nebo chceš abych s ním zůstala? Nevyznám se v tobě!“ Ale ne! – Volba je celkově na tobě! Jak jinak, že se ve mně nevyznáš, když zrovna rozmlouváš se svým svědomím, svými pocity, se svým nitrem? – Pořádně nevím, co jsem, ale jsem tu, abych ti nabídlo všechny možné alternativy pokračování nebo krachu tohodle „vztahu“? Říkáš tomu tak viď? „Já ale nevím co chci – poraď mi!“ To já také nevím co chceš! Buď ke mně trochu schovívavá! Sama říkáš, že sama sobě nerozumíš! Tím pádem nerozumíš mně, já nerozumím tobě a také nerozumím ani sobě samému! Jsi zmatená sedumnáctiletá holka, která pořádně neví co chce! A já jsem její ... vnitřní svět! To co vždycky chtěla, jaké měla sny a až uplyne nějaká doba, možná pár let a ty najdeš to co si kdy skutečně chtěla, tak budu první, kdo to bude vědět! „Já jsem ty, ty jsi já... Kdybych už konečně dokázala nemluvit na sebe v otázkách...“ Tak by si právě našla – to co si kdy chtěla! A já bych tě opustilo ... „Přesně tak, ale co z toho vyplývá pro můj současný vztah?“ – Dneska mu ještě nepiš – počkej si, zatím si o tom spolu popovídáme...