Snad navždy .

To "p ř í š t ě" už bylo mnohokrát . Pokaždé se nám zdá , že si už víc nemůžeme dát . A říkáme si , je to krása , je to dar ! Truchlíme nad promarněnými roky , žehnáme osudu , že právě nám to štěstí z nenadání daroval . Však si tu stužku rozvazujem jenom pomaloučku , nejsme už nedočkavé děti , co z hračky mají radost jenom chvilku . Prosíme , l á s k o , zůstaň s námi až do posledních okamžiků a dovol nám , vydat se i na tu poslední dlouhou pouť v tvém něžném objetí .