Tak takhle by to bylo...

Anotace: Občas se zadíváme na nějakou věc, člověka nebo jen tak do dálky a když se po nějaké době vrátíme zpátky do reality, zjistíme, že jsem prožili jakýsi příběh. Přání, či snad vzpomínku...

Krásná milá osůbka, na který mi moc záleží. Holka, která to má v hlavě srovnaný a ví, co je důležitý.
Jak bych jí jen řekla, že ji miluju? ...už tak dlouho.
Staví se u mně, já otevřu okno a podívám se, kdo zvonil. Uvidím ji a mám hroznou radost. Usmívám se na ni a ona mi řekne ,,Čau, jdeš ven?"
Obléknu se a běžím za ní ven. Tam ji obejmu, ona mi dá pusu a ptá se ,,tak jak se máš ty moje zlatíčko?"
Řeknu jí, že mi hrozně moc chyběla a že jí mám moc ráda.
Rozejdeme se cestou do parku. Pozoruju její oči, řasy, nosík a krásnej úsměv.
Sluníčko jí pálí do jemný tváře a lesklý vlasy se jí vlní na ramenou. Dotknu se jejího ramene...jen tak, protože jsem šťastná, že jí vidím.
Sedneme si na trávu a já jí dám kytku do vlasů. Pokrčí nos a usměje se. Bude mi vyprávět, jak se měla a na co všechno si vzpomíná.Na zážitky, který máme i společný.
Vytáhne si cigaretu a bude si chtít připálit.
Zapalovač jí zase ani neškrtne a tak ho zahodí do dálky a usměje se na mně se slovy ,,máš ohýnek?"
Musím se na ní usmívat taky a pořád. Podávám jí oheň a povídáme si dlouho a dlouho.
Lehne si na moje koleno a kouká se do nebe.
Pozoruju každou část jejího obličeje, každý kousíček. Mám jí u sebe, konečně je zase zpátky a já tomu snad ani nemůžu uvěřit. Tak moc mi chyběla.
Hladím jí po vlasech a přeju si tak zůstat do konce života.
Pak se posadí přede mně a mám jí plést copánek.
Hraju si s jejími vlasy a odložím její kšiltovku vedle sebe. Snažím se vytvořit copánek, ale moc mi to nejde.
Pramínky vlasů točím a motám mezi prsty...Pak ji konečně obejmu a řeknu jí ,,zlatíčko moje, já tě miluju"

...tak takhle by to bylo...

...takhle by to bylo, kdyby tady byla...

Nakonec se dívám na své ruce. Nehraju si s jejími vlasy, nepletu copánek a netočím pramínky jejích vlasů mezi prsty...ale smyčka už je hotová...